Obecné fráze, hodnotí programové prohlášení vlády exministr Havlíček. Podle politologů je ambiciózní
Vláda v pátek zveřejnila programové prohlášení na své funkční období. Jejími prioritami jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) stabilizace veřejných financí, orientace na Evropskou unii a NATO, digitalizace, věda a výzkum či penzijní reforma. Politici, ekologové, politologové a další se v názorech na prohlášení rozcházejí. Například exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) považuje za chybu, že není výslovně zmíněna inovační strategie.
Vláda schválila programové prohlášení na funkční období 6. ledna. Ve čtvrtek to Radiožurnálu potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Prohlášení následně vláda zveřejnila na svém webu v pátek ráno. Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou podle preambule stabilizace veřejných financí, orientace na Evropskou unii a NATO nebo penzijní reforma. Na programové prohlášení se po vydání objevily reakce politiků i odborníků.
Karel Havlíček (ANO)
Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) obsahuje kapitola průmyslu a obchodu programového prohlášení vlády řadu obecných frází. Za chybu považuje, že není výslovně zmíněna inovační strategie, jejíž plnění je podle něj základem pro ekonomiku postavenou na přidané hodnotě.
Stabilizace veřejných financí i orientace na unii a NATO. Vláda zveřejnila programové prohlášení
Číst článek
Právě na inovační strategii bývalá vláda podle Havlíčka po vzoru nejvyspělejších zemí postavila hospodářskou vizi pro Českou republiku. Jednotlivé inovační cíle, které si nové vedení ministerstva průmyslu a obchodu dává v programovém prohlášení, tak bez ní působí dost nahodile, uvedl exministr.
Vláda v dopravní infrastruktuře nebo v digitalizaci dopravních agend podle exministra navazuje na projekty předchozího kabinetu. Podle bývalého šéfa resortu dopravy se však současná vláda v programovém prohlášení vyhnula citlivějším tématům.
„Mělo například jasně zaznít, jakým tempem se bude zvyšovat rozpočet na Státní fond dopravní infrastruktury, jak to bude se slevami na jízdné, cenami dálničních známek nebo jak se bude pokračovat v budování vodních cest plavebního stupně Děčín,“ dodal Havlíček.
Z představených závazků souhlasí s dlouhodobou energetickou politikou, která podle něj navazuje na koncepci minulé vlády. V programovém prohlášení ale postrádá krátkodobé řešení dopadu energetické krize například na podniky.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
Svaz průmyslu a dopravy České republiky vítá cíl vlády v prohlášení povznést Českou republiku mezi nejvyspělejší země světa. Kabinet podle Svazu mnoho podnětů zahrnul, některé z nich ale opomněl. Prohlášení má i problematické části, například ohrožení modernizačního fondu určeného k transformaci energetiky a průmyslu.
„Věříme, že průmysl v Česku a česká společnost ji při správném vedení může naplnit,“ uvedl prezident Svazu Jaroslav Hanák k ambici dostat republiku mezi nejvyspělejší země světa. Cestou k tomuto závazku je podle něj kromě jiného digitální transformace firem i celé společnosti.
Vláda podle Hanáka mnoho podnětů přednesených svazem průmyslu vyslyšela, například vyhodnocování dopadů na průmysl a podporu jeho modernizace, podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou, exportu nebo otevření a vyšší flexibilitu trhu práce.
„Bohužel zásadní legislativní návrhy, které budou určovat budoucnost digitální ekonomiky a způsob, jak k nim bude vláda přistupovat, v prohlášení i přes naše opakované apely nejsou. Stejně tak nejsou dostatečně promítnuta konkrétní opatření v oblasti digitální transformace a využití evropských zdrojů,“ řekl dále Hanák.
Vláda také podle něj opomněla řešení financování vodního hospodářství. Svaz průmyslu podle Hanáka také čekal větší docenění významu a podporu aplikovaného průmyslového výzkumu. Prezident Svazu ale věří, že si s novou vládou nastavil konstruktivní dialog, který dále prohloubí na lednovém jednání tripartity.
Politologové
„Tohle prohlášení je konkrétnější a je podle mě i ambicióznější,“ řekl politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu. Za největší úkol pro vládu Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN považuje penzijní reformu. Nový kabinet ji podle něj musí dokončit, v mnoha případech jde totiž o poslední možnou chvíli, kdy se reforma dotkne elektorátu koaličních stran.
Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně jsou kapitoly o zahraniční politice a evropských záležitostech racionálním průsečíkem všech koaličních stran. „V obsahové rovině jsou obě kapitoly racionálním průsečíkem pozic všech koaličních stran, žádné překvapení neobsahují,“ uvedl Kaniok.
Vláda schválila programové prohlášení. Prioritou je, aby Česko obstálo v mezinárodní konkurenci
Číst článek
Za nelogické považuje odstavce o EU a předsednictví v obou kapitolách. „Evropská integrace by snad po sedmnácti letech členství Česka v EU už neměla být ‚cizí‘ agendou, kterou je potřeba rámovat zahraničím, ale domácí věcí - působí napříč sektory, Česko ji má možnost zásadně ovlivňovat,“ poznamenal.
V sekci o zahraniční politice programového prohlášení vláda například potvrzuje ukotvení v Evropské unii a NATO, důraz klade na ochranu lidských práv i prosazování českých zájmů a evropských hodnot ve světě.
Slibuje rozvíjení vztahů se sousedními státy, strategickými partnery v Unii či s Visegrádskou skupinou, s Německem, Spojenými státy, Británií, Izraelem či zeměmi v indo-pacifickém regionu. Kabinet také zopakoval nutnost revize vztahů s Ruskem a Čínou.
Ekologové
Ekologové vítají, že se nová vláda v programovém prohlášení shodla na stanovení konkrétního roku, k němuž se má Česká republika připravit na konec uhlí. Rok 2033 by podle organizací Hnutí Duha, Greenpeace a Calla neměl být definitivním cílem, věří, že odklon od uhlí nastane v roce 2030.
Válková skončí jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Rezignovala kvůli příslušnosti k opozici
Číst článek
Uhelná komise v prosinci 2020 doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři tehdejší vlády byli pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda Andreje Babiše (ANO) v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale tehdy nehlasovala.
„Deklarace roku 2033 definitivně posílá do propadliště dějin doporučení Uhelné komise udržovat uhlí až do roku 2038. Teď je ovšem potřeba, aby nová vláda začala plán rychle realizovat. Klíčem je zejména silná a koncepční podpora rozvoje domácích čistých obnovitelných zdrojů. Je nutné upravit zákony i koncepce a rozjet modernizaci energetiky,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Termín 2033 bude mít podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka dopady na konkrétní projekty uhelného průmyslu už v současnosti. „Nyní je jasné, že nemá smysl donekonečna opravovat a prodlužovat životnost starých a neefektivních uhelných elektráren, jako jsou Počerady či Chvaletice,“ uvedl Hrábek.
Uhelné elektrárny budou podle programového prohlášení vlády odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit.
Školy a školské odbory
Bez větších výhrad zhodnotili prohlášení zástupci školských odborů, Unie školských asociací CZESHA a České konference rektorů. Obsah kapitoly týkající se školství podle nich odpovídá zhruba tomu, jaké měli o programu představy. V prohlášení vlády postrádají zmínku o lepším financování nepedagogů ve školství, větší důraz na podporu mateřských škol či upřesnění peněz pro vysoké školy.
Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka se prohlášení schválené vládou moc neliší od toho, co původně navrhovalo ministerstvo školství. „My jsme to víceméně přivítali,“ uvedl.
Školství je priorita. Dvouprocentní navýšení je maximum, víc si nemůžeme dovolit, říká Gazdík
Číst článek
Pro odboráře je podle něj důležité hlavně to, že programové prohlášení počítá s podporou pedagogů. Zmínil nejen garanci platů na 130 procentech průměrné mzdy a podílu 20 procent v nadtarifní části nebo i slib odborné podpory učitelů ve školách.
Podle bývalého ministra školství za ANO Roberta Plagy, který je nyní náměstkem ministra školství Petra Gazdíka (STAN), prohlášení vlády do vzdělávací politiky přináší kontinuitu.
Předseda České konference rektorů Martin Bareš v prohlášení postrádá to, jak se bude financovat vysoké školství v poměru k hrubému domácímu produktu. Líbí se mu, že vláda klade důraz na kvalitní vzdělávání na všech stupních škol i celoživotní vzdělávání.
Za odvážný a zároveň potřebný označil slib usilovat o tvorbu výzkumných univerzit. Do ledna 2023 se kabinet zavázal podpořit takto vybrané instituce a zabezpečit pro ně dlouhodobé financování.
Lubomír Metnar
Část prohlášení kritizuje i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Pro ČTK uvedl, že měnit nedávno schválené strategické dokumenty není dobrým začátkem vlády v oblasti obrany.
„Začít v resortu obrany změnou nedávno schválených strategických dokumentů, které prošly širokou diskusí odborné veřejnosti, i napříč politickým spektrem, není dobrá cesta,“ poznamenal Metnar.
„Schválené koncepční dokumenty a jejich cíle je nutné kontinuálně a důsledně naplňovat tak, aby byl zajištěn stabilní rozvoj v oblasti obrany, který před mým nástupem zcela stagnoval,“ dodal exministr.
Vláda ve svém prohlášení uvedla, že do roku 2023 aktualizuje Obrannou strategii ČR nebo Koncepci výstavby Armády ČR 2030.
