Rok od zvolení Pavla na Hrad: ukázaly se nedostatky volebního zákona, ministerstvo ho chce změnit
Přesně před rokem byl Petr Pavel zvolen novým prezidentem České republiky. K druhému kolu voleb přišlo přes sedmdesát procent voličů, tedy historicky nejvíce v přímé prezidentské volbě. Dřív prezidenta volili poslanci a senátoři na společné schůzi. S lístky prezidentských kandidátů by lidé do volebních místností měli opět zamířit v roce 2028. Do té doby chtějí politici zákon o přímé volbě prezidenta upravit.
3,36 milionu hlasů versus 2,4 milionu hlasů. V takovém poměru porazil před rokem Petr Pavel ve druhém kole prezidentské volby předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.
Přímá volba prezidenta je experiment, který se nepovedl, hodnotí ústavní právník Wintr
Číst článek
„Moc rád bych nejen poděkoval všem, kteří mě zvolili. Ale i těm, kteří mě nevolili, ale přesto přišli k volbám,“ řekl při svém prvním povolebním vystoupení nově zvolený prezident.
Andrej Babiš následně porážku uznal. „Gratuluji panu Petru Pavlovi k vítězství. Chtěl bych moc poděkovat našim voličům, dosáhli jsme famózního výsledku,“ pronesl ve svém vystoupení Babiš.
V prvním kole se oba kandidáti o hlasy utkali s dalšími šesti uchazeči o prezidentský post. Zájemců o Hrad ale bylo ještě víc. Někteří svou kandidaturu vzdali, dalším nestačily podpisy podporovatelů, jiné pak třeba vyřadil Nejvyšší správní soud.
Ten zároveň znovu upozornil na některé nejasnosti ve volebních pravidlech. Před příští prezidentskou volbu by tak měl zákon doznat změn.
Senátorské podpisy
Novelu, která je přináší, projedná v následujících týdnech vláda. „Máme za sebou už několik přímých voleb prezidenta a stále se ukazuje několik nejasností. Třeba to, kolik podpisů může udělit jeden konkrétní zákonodárce – my půjdeme tou výkladovou cestou, tedy že se jedná o jeden autentický podpis pro jednoho konkrétního kandidáta. A půjde o podpis pouze poslance nebo senátora s platným mandátem v té době, když je prezidentem republiky vyhlášená volba prezidenta,“ popisuje pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Kolářovo odcházení: jak si prezidentův ‚přítel po boku‘ přibouchl dveře na Hrad
Číst článek
Několik současných senátorů totiž při poslední prezidentské volbě podpořilo svým podpisem více uchazečů o post prezidenta. S plánovanou úpravou zákona ale většinou problém nemají.
„Změnu podpořím a považuji ji za rozumnou. V minulé volbě bylo možno podpořit více (kandidátů), tak jsem tak učinil pro pestrost kandidátů pro voliče,“ vysvětlil senátor za KDU-ČSL Petr Fiala.
Podobně to vidí i senátor za hnutí STAN Ivo Trešl: „Není to volba prezidentského kandidát, ale takové - sportovní terminologií řečeno - připuštění do závodu. Za mě oba kandidáti splňovali kritéria a neměl jsem s tím problém. Pokud dojde k přitvrzení podmínek, tak já s tím nemám vůbec žádný problém. Možná to potom bude jasnější a jednodušší.“ Naopak nezávislá senátorka Daniela Kovářová ale důvod pro omezení nevidí.
„Podepsaným souhlasem s kandidaturou člověk pouze dává najevo, že souhlasí s tím, aby se dotyčný žadatel o podpis mohl zúčastnit demokratické soutěže. Neznamená to, že zrovna jeho bude podepisující volit. Jen to, že uchazeče považuje za obohacení a zvětšení výběru,“ říká.
Podpisy občanů
Změny se chystají i u sběru podpisů občanů. Těch uchazeč o Pražský hrad potřebuje získat padesát tisíc, aby se volby mohl zúčastnit.
Po hradní kanceláři nic nechci. Chovají se ke mně zdvořile, i já budu nadále slušný, říká poradce Kolář
Číst článek
Pokud úpravy zákona projdou, úředníky resortu vnitra čeká kontrola všech podpisů, které budou na papírových listinách. Těch by ale mohlo být méně než dnes. Nově by se totiž podpisy mohly sbírat i online.
Právě parametry elektronického sběru podpisů by mohly ve Sněmovně vyvolat debatu. Jinak by ale novela měla projít relativně hladce, shodují se opoziční poslanci z ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO) a Vladimíra Lesenská (SPD).
„Princip, základ toho zákona, je v pořádku a myslím, že bude přijatý bez větších problémů,“ popsala Lesenská pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz. „Jsou to úpravy více technického charakteru, neočekávám nějakou debatu, jako je ta okolo korespondenční volby,“ dodává Vondráček.
Novela by měla platit od roku 2026. Pro prezidentskou kandidaturu by stále bylo potřeba získat deset podpisů od senátorů nebo dvacet od poslanců, případně padesát tisíc podpisů občanů.
