Roste počet dětí, které nedokončí základní vzdělání. ‚Propadnout by neměl nikdo,‘ říká psycholog

Podle posledních údajů nedokončí základní vzdělání až šest procent dětí. S daty přišlo v pátek ministerstvo školství. Velká část podle údajů končí v osmé třídě. Měl by se v Česku změnit přístup k výuce nebo školský systém, aby na základní vzdělání dosáhli všichni, nebo je přirozené, že část populace zůstane bez ukončených studií? Diskutovali o tom odborníci v Českém rozhlasu Plus.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Školáci na základní škole (ilustrační foto)

Je nedokončení základního vzdělání problém? (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Číslo mě překvapilo, pokoušel jsem se to dohledat a všechny statistiky hovoří, že číslo by mělo být menší. Já se obávám, že tam bude nějaká interpretace metodiky, že započítáváme děti, které potom dělají reparát. Že to počítáme třeba ke konci školního roku, ne k 31. srpnu,“ popisuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou diskuzi na téma školství

„Čísla by měla být poloviční, alespoň podle predikce. V porovnání s ostatními státy jsme na tom pořád relativně dobře – bohužel s negativním trendem. Počet nedokončení nám narůstá. Začínáme se průměru Evropské unie přibližovat,“ dodává.

Podle něj je na vině více faktorů. Může za něj podle něj chudoba, rodinné prostředí, ekonomické zázemí. „Problém musí řešit celá společnost, není to otázka školství, ale i sociálních věcí,“ říká.

A pomohla situaci zlepšit dlouho diskutovaná inkluze? „Je mimoběžná, problém existoval předtím, existuje i nadále, uzavírá Hřebecký.

Nikdo nepropadne?

„V základním vzdělání by nemělo propadnout žádné dítě. Že mimo Česko je to ještě horší, to mě vůbec nezajímá,“ oponuje dětský psycholog Václav Mertin z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Základní školu nedokončí šest procent dětí. Většinou skončí v osmé třídě

Číst článek

„S inkluzí to není mimoběžné, jelikož ta počítá s každým dítětem. Každé je individuální, tyto děti by měly mít plán podpory prvního stupně, ale opravdu okamžitě,“ reaguje na slova Hřebeckého.

Podle něj postupně ubývá nekvalifikované práce, takže jakýkoliv nedostatek ve vzdělání představuje problém. „Český systém klade nároky nediferencované, pro řadu dětí je to brnkačka, pro řadu dětí nepřekonatelný problém. Dětem, které nejsou geniální, tak jim nepomáhá,“ popisuje.

„Škola by se měla dítěti věnovat. Povinně chodí do školy, stát tedy přebírá zodpovědnost za vzdělání,“ uzavírá.

Karolína Koubová, pla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme