‚Zakázkový Yetti.‘ Právníci dopravního podniku tepou antimonopolní úřad za zrušený tendr na metro
Dopravní podnik (DPP) podal v pondělí rozklad proti rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zrušil tendr na druhou část metra D. Podle městské firmy jsou námitky úřadu nesprávné, a měl by je proto v odvolání přehodnotit. „Úvodem musí zadavatel vyslovit zásadní pochybnost a obecně ‚zděšení‘ nad přístupem Úřadu, který prezentoval v tomto správním řízení,“ píšou právníci dopravního podniku v dokumentu, který má Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v rozhodnutí o zrušení tendru vyčítal dopravnímu podniku (DPP) údajné chyby v zadávací dokumentaci. Konkrétně v části stanovující podmínky pro firmu dodávající výtahy. Ty měly totiž být podle námitek firmy Metrostav DIZ, které dal úřad za pravdu, diskriminační.
Zakázka za 25 miliard v ohrožení. Antimonopolní úřad zrušil tendr na druhou část metra D
Číst článek
„Důvodem zrušení zadávacího řízení je tedy údajně nepřiměřeně nastavený technický požadavek na alespoň 2 významné dodávky výtahů na dopravní stavbě o dopravní výšce nejméně 28 metrů, u každé dodávky ve finančním objemu ve výši minimálně 5 milionů korun bez DPH,“ píše se v rozkladovém dokumentu, který má Radiožurnál a server iROZHLAS.cz k dispozici.
Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vadí úředníkům zejména zúžení výběru firmy pouze na ty, které dodávaly výtahy pro „dopravní stavby“. A také specifické technické požadavky – na výšku výtahů, finanční objem, ale třeba i požadavky na počet referencí.
„Úřad se v rozhodnutí vrací ke své neblahé praxi, která se zdála být vývojem již překonána, když dovozuje existenci překážek hospodářské soutěže, aniž by však jakkoliv identifikoval subjekt, kterému je překáženo. Úřad takto přihlíží k zájmům někoho, o kom nemáme žádné informace a který velmi pravděpodobně ani neexistuje – podobně jako nebyl viděn a pravděpodobně ani neexistuje bájný Yetti.“
citace z rozkladu proti rozhodnutí ÚOHS
„Po podrobném posouzení rozhodnutí zadavatel (dopravní podnik – pozn. red.) konstatuje, že rozhodnutí je nezákonné jak z důvodu zásadních procesních pochybení, tak i z důvodu nesprávnosti a neúplnosti věcných právních závěrů,“ konstatují nyní právníci dopravního podniku.
Komu je překáženo?
Právníci městské firmy s námitkami proti referencím dodavatelských firem a požadavkům na ně nesouhlasí a označují je za „šikanózní“. Poukazují při tom i na to, že se antimonopolní úřad proti podobným námitkám ve svých dřívějších rozhodnutích vymezoval.
„Považuje opravdu úřad za vhodné a ‚výchovné‘, když jde těmto účelovým navrhovatelům na ruku a v rámci kontradiktorního řízení jejich argumentaci domyslí, prohloubí a naprosto nepřiměřeně prověřuje?“ ptají se právníci v dokumentu.
Bude to kolem metra D k dobrému žití? Expertky upozorňují na problémy, které výstavba může přinést
Číst článek
Podle nich je námitka proti údajně diskriminačnímu zadání lichá, protože závěry tendru prokázaly, že „všichni relevantní výrobci výtahů (a tedy i jejich spolupracovníci a generální dodavatelé) disponují relevantními referencemi, a to v počtu více než jedné“.
„I kdyby tedy byl požadavek zadavatele nepřiměřený předmětu plnění, nemá žádný dopad na trh a nevytváří překážky hospodářské soutěže, protože jej všichni relevantní soutěžitelé splňují. Ani k této okolnosti úřad nepřihlédl, ač by měl,“ konstatují.
Dopravní podnik pak úřadu sarkasticky vyčítá i to, že dovozuje existenci překážek hospodářské soutěže, aniž by jasně řekl, komu přesně je překáženo. „Úřad takto přihlíží k zájmům někoho, o kom nemáme žádné informace a který velmi pravděpodobně ani neexistuje – podobně jako nebyl viděn a pravděpodobně ani neexistuje bájný Yetti,“ podotýkají s tím, že rozhodnutí úřadu se tak stává nepřezkoumatelným.
‚Dopravní stavby‘
Právníci se vypořádávají i s námitkou proti termínu „dopravní stavba“, kterou městská firma v zadávací dokumentaci používá. Právě tento termín měl být podle vznesených námitek diskriminační a zabránit tak některým firmám v tom, aby se zakázky zúčastnily.
‚Věříme, že jsme chybu neudělali.‘ Dopravní podnik podal rozklad proti zrušení zakázky na metro D
Číst článek
„Úřad zcela pominul, že použití pojmu ‚dopravní stavba‘ nemělo dopad na hospodářskou soutěž, protože zkušenosti s dopravní stavbou disponují všichni relevantní dodavatelé,“ píšou právníci v rozkladu s tím, že kvalifikace zvyšuje pravděpodobnost zkušeného dodavatele a omezí rizika reklamací.
„Zadavatel musí připomenout první specifikum, a to je vlhkost prostředí, ve kterém jsou výtahy instalované. Specifikem je rovněž konstrukční provedení, kde proti výtahům v mnohapatrových budovách je zde méně stanic a vzdálenost nejbližších stanic může přesahovat hranici 11 metrů, přičemž musí být aplikováno opatření bezpečné evakuace cestujících. (...) Dalším specifikem je pak velmi vysoká frekvence zatížení výtahů,“ obhajuje městská firma užitý termín.
Podle dopravního podniku je totiž spojení „dopravní stavba“ širší a méně diskriminační než termín jako „metro“. „(Dopravní podnik) k tomu přistoupil z toho důvodu, že zadavatel neměl v úmyslu vyloučit významné dodávky do jiných, kupříkladu podzemních železnic, které v českém jazyce neoznačujeme jako metro,“ vysvětluje s tím, že vzhledem k účasti zahraničních dodavatelů je termín „dopravní stavba“ nejen širší, ale i vhodnější v rámci překladu.
Nezákonné prověřování?
Právníci také kritizují postup antimonopolního úřadu při prověřování „vlastností dopravních staveb“. „Účelem šetření bylo zjistit, zda specifika dodávek výtahů na dopravní stavbu, kterými zadavatel argumentuje, se u těchto dodávek skutečně vyskytují,“ vysvětloval svůj krok úřad ve vydaném rozhodnutí.
Praha si může půjčit 22,76 miliardy korun na výstavbu linky metra D. Schválili to zastupitelé
Číst článek
Ten ale označují právníci dopravního podniku za „nezákonný“, protože antimonopolní úřad měl prověřovat vlastnosti dopravních staveb u dodavatelů pomocí údajně „návodných otázek“.
Ptal se totiž dodavatelů, zda každá z dopravním podnikem požadovaných vlastností je skutečně typická pro dopravní stavbu a zda se na ní vyskytuje vždy. Slovíčkem „vždy“ měl ale úřad podle právníků dopravního podniku navádět k předem jasné odpovědi.
„Na takto položenou otázku samozřejmě žádný respondent nemůže poskytnout kladnou odpověď, protože nemůže referovat o všech dopravních stavbách na světě. Formulací položených dotazů tak úřad efektivně předurčil znění odpovědí, což je zásadní procesní pochybení,“ vysvětlují právníci v dokumentu s tím, že městské firmě bylo zároveň upřeno, aby viděla otázky pro dodavatele předem a mohla sama dodavatelům otázky pokládat.
„Soubor specifik typických pro dopravní stavby je nutné brát jako souhrn, to znamená, že některé z těchto specifik se mohou ojediněle vyskytnout i na jiné stavbě a že ojediněle naopak na dopravní stavbě být nemusejí. To ale nezpůsobuje nepřiměřenost stanovené zadávací podmínky,“ rozporují závěrem rozhodnutí úřadu.
