Senátní výbor chce vrátit zákon o tajných službách. Při schvalování totiž údajně vypadla bezpečnost

Senátní obranný a bezpečnostní výbor navrhl vrátit Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách. Vadí mu to, že z působnosti vojenské tajné služby během schvalování poslanci vypadla bezpečnost. Podle novely zákona mají pod sněmovní kontrolu spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců má také navíc dohlížet pětičlenný nezávislý orgán.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezpečnostní opatření v Praze po útoku v Německu

Bezpečnostní opatření v Praze po útoku v Německu | Foto: Filip Jandourek

Poslanci vypustili na návrh bezpečnostního výboru u Vojenského zpravodajství vymezení, že se stará společně s obranou i o bezpečnost. Zůstat měla jen obrana. S tím vyslovili nesouhlas někteří bezpečnostní experti, podle nich se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a v praxi se tak vojenští zpravodajci věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.

Bývalý ministr vnitra a šéf senátního výboru pro obranu František Bublan za ČSSD stanovisko, aby Vojenskému zpravodajství zůstala i působnost v oblasti bezpečnosti, obhajoval. Bezpečnost je podle něj daleko obecnější pojem a obranu v sobě zahrnuje. Poznamenal, že v praxi nelze oddělovat bezpečnost vnější a vnitřní.

Ve středeční debatě vystoupil i ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který tlumočil zásadní nesouhlas ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO s vypuštěním slova bezpečnost. Beroun poznamenal, že jestli má Vojenské zpravodajství rozumět vojenským hrozbám, musí porozumět i věcem politickým a ekonomickým, tedy zabývat se i bezpečností.

Úprava kontroly tajných služeb

Hlavním cílem zákona je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Šéf Besipu Roman Budský rezignoval. Vadí mu zkrácení rozpočtu a přehlížení organizace

Číst článek

Vedle toho má vzniknout orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.

Členy nezávislého orgánu mají být výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme