Česko příští rok předá vedení mise NATO na Slovensku Španělům. ‚Nikam ale neodcházíme,‘ ujišťuje Řehka
Mise NATO na Slovensku, která má za cíl odstrašit Rusko od útoku na Evropu, bude mít od června 2024 nové vedení, zjistil iROZHLAS.cz. Kvůli navyšování počtů vojáků na východním křídle nahradí Čechy, kteří bojové uskupení na Slovensku pomáhali budovat od nuly, Španělé. „České republice to vyhovuje, protože nám to dává možnost plně dozbrojit a modernizovat brigádu,“ řekl náčelník generálního štábu generálporučík Karel Řehka.
Za necelý rok bude mít alianční mise na Slovensku nové vedení. Roli takzvaného rámcového národa, tedy země, která misi velí, má na starosti její zabezpečení a koordinaci, od Česka v červnu 2024 převezme Španělsko.
Česko předá v polovině příštího roku velení nad jednotkou NATO na Slovensku španělským vojákům
Budoucí změny naznačil na letošním aliančním summitu ve Vilniusu český prezident Petr Pavel i slovenská hlava státu Zuzana Čaputová.
Jak nyní serveru iROZHLAS.cz potvrdil náčelník generálního štábu Karel Řehka, k předání velení skutečně dojde, a navíc už je jasný i jeho harmonogram.
„Je to souhra důvodů, jednak Španělsko chtělo posílit svoji přítomnost na východním křídle, došlo k dohodě se slovenskou stranou a zároveň to České republice vyhovuje, protože nám to dává možnost plně dozbrojit a modernizovat brigádu,“ řekl Řehka.
„Plánovaná změna vedoucí země v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku reflektuje očekávané změny ve velikosti příspěvků jednotlivých zemí. Největší přispěvatel je obyčejně vedoucí zemí,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí slovenského ministerstva obrany Mária Precner.
Čeští vojáci řídí výcvik NATO na Slovensku. ‚Cílem je odradit agresora od postupu na západ,‘ říká plukovník
Číst článek
Česko stojí v čele aliančního mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku, kde je aktuálně přibližně 1100 vojáků pěti národů, od jeho vzniku loni v březnu.
Tehdy Severoatlantická aliance rozhodla o ještě větším posílení východního křídla a k již existujícím bojovým uskupení v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku přibyly další čtyři v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku, každé o velikosti praporu.
„To, že jsme byli vybráni, je známkou uznání schopnosti Armády České republiky,“ řekl někdejší šéf velitelství pro operace generál Josef Kopecký při novinářské návštěvě ve výcvikovém prostoru Lešť. Ostatní bojová uskupení na východním křídle NATO vedou větší národy: Němci, Kanaďané, Britové nebo Američané.
Jenže na loňském aliančním summitu v Madridu padlo rozhodnutí navýšit počet vojáků v jednotlivých uskupeních až do velikosti brigády, tedy přibližně na pět tisíc vojáků.
Znamená to, že všechny národy, které do takzvaných battlegroupů na východním křídle NATO přispívají, budou muset poslat více vojáků i techniky.
To představuje v současné chvíli pro českou armádu problém. Bude se sice na navyšování „významně podílet“, jak řekl novinářům prezident Pavel na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, vedení mise však postupně předá Španělsku.
„Po vzájemné dohodě mezi hostitelskou zemí, tedy Slovenskem, Španělskem i námi, došlo k dohodě, že Španělsko převezme roli vedoucího národa při přechodu na brigádní stupeň,“ přiblížil Řehka s tím, že proces předávání by měl být odstartovat na začátku příštího roku.
Čekání na moderní techniku
Stejně jako prezident vyzdvihl náčelník generálního štábu fakt, že čeští vojáci na Slovensku zůstávají i nadále.
Česko má první vrtulník Venom z USA. Nahradí Mi-24, které může dostat Ukrajina, naznačila Černochová
Číst článek
„My rozhodně neodcházíme, chceme se na tom podílet společně se Španělskem a výrazně přispět. Budeme připraveni od roku 2029 převzít vedoucí úlohu znovu u brigádní úrovně,“ nastínil Řehka plány do budoucna.
Českou armádu totiž nyní čeká velké přezbrojení těžké, 7. mechanizované brigády. Tamní vojáci dosud jezdí v technice sovětského typu, vláda ale letos v květnu schválila nákup moderní západní.
Bojová vozidla pěchoty BVP-2 tak vystřídají švédské stroje CV90, přičemž první z nich přijede do Česka v roce 2026, všechny by měla mít armáda k dispozici do roku 2030. O nahrazení tanků T-72 jedná Česko s Německem, v ideálním případě by vojáci měli dostat Leopardy 2A8.
Španělé dosud posílají své vojáky pouze do aliančního battlegroupu v Lotyšsku, větší angažmá své země na východě a jihovýchodě NATO oznámil španělský premiér Pedro Sánchez letos v červenci.
Podle aktuálně platného mandátu mohou být na území Slovenské republiky maximálně tři tisíce spojeneckých vojáků.
