Sněmovní výbor nebude řešit situaci památníku v Letech. Místo je dostatečně pietně upraveno, tvrdí
Památník romského holokaustu v Letech u Písku je dostatečně pietně ošetřen a není třeba na místě dělat další úpravy. Novinářům to řekla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Milada Halíková z KSČM, podle níž se na tomto stanovisku shodl celý výbor.
V místech někdejšího koncentračního tábora pro Romy stojí vepřín, o jehož odkoupení a následném odstranění vláda jedná. Ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL v úterý uvedl, že by se výkup mohl dokončit v září.
Existenci vepřínu v blízkosti pietního místa dlouhodobě kritizují občanští aktivisté. Poslanci z výboru ale tuto kritiku odmítli.
„Napříč politickým spektrem jsme se po diskusi na místě a po prohlídce tohoto památníku shodli v názoru, že místo je dostatečně pietně upraveno a že podle našeho názoru není potřeba žádného dalšího řešení," řekla Halíková. Podotkla také, že by odkoupení vepřína stálo daňové poplatníky „nemalé peníze".
Herman: Vláda by mohla do září schválit odkup vepřína v Letech, do voleb záležitost uzavřeme
Číst článek
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD už dříve řekl, že by jeho vláda chtěla dotáhnout do konce jednání s vlastníkem vepřína o jeho odkoupení. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
Herman v úterý řekl, že do konce týdne si zástupci kabinetu a majitelů výkrmny ze společnosti AGPI předají cenové nabídky a požadavky. Podle něj jednání probíhají dobře a v září by se pak celý proces výkupu mohl dokončit.
Ztráty pro státní rozpočet
Proti odkoupení a následnému zbourání vepřína se vyslovil na konci června prezident Miloš Zeman. Řekl, že je proti zbourání vepřína, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Uvedl rovněž, že je proti tomu, „aby se likvidoval prosperující podnik" a místo bylo prázdné.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
