Pomoc uprchlíkům se od července zpřísní. Nárok na nouzové bydlení budou mít jen někteří a humanitární dávka bude nově pojata jako příspěvek na životní náklady. Zástupci sociálních služeb se obávají nárůstu vykořisťování. „Povede to k obchodování s lidmi, ať už je to v rámci domácností, kdy budou vyžadovány protislužby sexuálního nebo pracovního charakteru,“ varuje třeba Markéta Hronková z organizace La Strada.

Praha 5:00 23. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nikdy se neosvědčilo, že když snížíte sociální podporu lidem, kteří se snaží dostat na trh práce, povede to k většímu legálnímu zaměstnávání. Tato rovnice nikdy nikde nefungovala,“ upozorňuje Magda Faltová, ředitelka Spolku pro integraci a migraci. Varuje, že nově nastavená pravidla povedou k nelegální práci.

Nová legislativa, která bude platit od července, mění podmínky pro získání nouzového ubytování a rozdělování podpory solidárním domácnostem, které pomáhaly ukrajinským rodinám.

Změny nastanou také ve způsobu výpočtu humanitární dávky, která je jedinou finanční podporou pro ukrajinské rodiny ze strany českého státu a zmizí ze systému sociální pomoci. Nově bude humanitární příspěvek sloužit jako doplatek na životní náklady a bude se od něj odpočítávat výše příjmu.

Podle Faltové je nová právní úprava restriktivní a špatně připravená. „Myslíme si, že nedostatečně ošetřuje skupiny lidí, kteří mají ztížený vstup na trh práce,“ vysvětluje a varuje před rizikem vykořisťování.

To potvrzuje Matěj Šulc, koordinátor sociálního a právního poradenství v Centru následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Změna ve výpočtu humanitární dávky podle něj povede k nelegální práci a riziku vykořisťování. „To, co je zřejmé z každodenní práce s klienty, je, že způsob vypočítávání humanitární dávky motivuje uprchlíky k nelegální práci.“

Riziko vykořisťování

Problém spočívá v tom, že příjem uprchlíka se bude nově odpočítávat od humanitární dávky. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou podmínky pro ukrajinské uprchlíky srovnatelné se sociální podporou českých občanů.

„U českých občanů principálně úplně stejně zkoumáme, jaké mají příjmy, jaké příjmy má celá domácnost, jakou mají podporu, a ty částky vůči sobě započítáváme,“ řekl Českému rozhlasu.

Podle něj je stát vůči uprchlíkům solidární a měl by vytvářet stejné podmínky jako pro české občany. „Nemůžeme vytvořit dva světy. Musíme se postupně snažit vytvářet stejné podmínky. Nabídli jsme velkou pomoc, ale snažíme se zároveň lidem, kteří jsou z produktivní generace a mohou pracovat, říkat, aby si práci našli,“ podotkl s tím, že pracovních příležitostí je „opravdu mnoho a je potřeba, aby se ti lidé aktivně zapojili.“

To ale rozporují zkušenosti sociálních pracovníků z terénu. Jako příklad uvádí Šulc ukrajinskou matku se dvěma dětmi ve věku osmi a jedenácti let. Rodina, která žije v komerčním ubytování, má podle nových pravidel nárok na humanitární dávku 19 880 korun.

„Ve chvíli, kdy bude mít nekvalifikovanou práci, například ve skladu, a vydělá si dvacet tisíc, tak z té dávky nedostane vůbec nic,“ popisuje Šulc s tím, že s příjmem 20 tisíc se nedá zaplatit bydlení v Praze a uživit rodinu.

„Matka si sama výpočtem došla k tomu, že když nevykáže legální příjem, tak dostane 19 tisíc na humanitární dávce a k tomu si může nelegálně přivydělat třeba deset tisíc,“ líčí Šulc s tím, že pomáhající neziskové organizace jsou v koncích, protože neví, co svým klientům radit.

Práce a ubytování v jednom

Podle Hronkové se riziko obchodu s lidmi a vykořisťování vrací do stejně kritické situace, jaká byla v době, kdy vypukla válka. „Lidé se dostávají do stejně prekérní situace jako tehdy, když přicházeli s tím, že podpora, kterou dostanou, bude menší. My se obáváme, že důsledek bude mnohonásobné vykořisťování a devalvace jejich práce,“ říká.

„Setkávali jsme se s tím, že pokud žena chtěla smlouvu, tak jí zaměstnavatel položil telefon s tím, že tam má stovku dalších kandidátů, kteří smlouvu chtít nebudou,“ popisuje a varuje, že mnoho zaměstnavatelů a pracovních agentur situaci využije na úkor zaměstnanců.

Dítě jako zranitelný uprchlík, matka ne. Od července se mění pravidla pro ubytování lidí z Ukrajiny

Číst článek

„Vykořisťovatelé a obchodníci s lidmi jsou většinou o krok napřed a dokážou si zjistit, kam se zaměřit s náborem a co nabízet,“ vysvětluje ředitelka La Strady. Jako problematické vnímá zaměstnavatele, kteří zároveň nabízí ubytování.

Podle Hronkové jsou lidé často nuceni setrvat v pracovním poměru déle, než by chtěli. Jsou pak více ohroženi, protože nemají svobodu se rozhodnout, zda za těchto podmínek budou dále pracovat. „Přichází o mnoho víc než jen o zaměstnání,“ líčí s tím, že vztah české společnosti k práci ukrajinských občanů byl i před válkou problematický a pohrdavý. „Velmi často v naší společnosti byla ukrajinská pracovní síla vnímána jako levná a disponibilní,“ říká Hronková s tím, že ukrajinští občané byli i v minulosti častými oběťmi vykořisťování.

‚Práce je dost‘

Problematické je podle Hronkové také zrušení příspěvku na solidární domácnost. Od 1. července totiž nebudou příspěvek dostávat vlastníci nemovitostí, ve kterých žijí osoby pod dočasnou ochranou, ale částka připadne uprchlíkům jako součást humanitární dávky.

Výši dávky bude dále upravovat to, zda vlastník zapíše byt do evidence MPSV. Podle Hronkové v tom zaměstnavatelé vidí velký potenciál a budou pravděpodobně vyžadovat doplatek nebo jiné protislužby. „Je to příležitost k vydírání, protislužeb typu: můžete tu zůstat, ale musíte dělat v naší firmě,“ líčí Hronková.

Podle Jurečky je ale podpora na bydlení ve výši tří tisíc korun na osobu dostatečná. „Samozřejmě je nutné také, aby ti lidé měli nějakou vlastní aktivitu, aby se také porozhlédli, kde je bydlení levnější a kde mají pracovní místa. Jdeme cíleně k tomu, abychom dokázali tyto lidi více mobilizovat, aby se oni více zajímali o to, jakým způsobem si mohou sami najít práci,“ popsal Jurečka s tím, že pracovních příležitostí je dost.

Zranitelné skupiny jsou podle šéfa resortu sociálních věcí chráněny. „Nikdo je nebude vyhánět z dosavadního přístřeší. Tito lidé budou mít větší ochranu ze strany státu,“ vysvětlil.

Jenže zkušenosti z terénu svědčí o opaku. „Už jsme se setkali se situacemi, kdy žena byla vyzvána k poskytování sexuálních služeb ubytovatelem s tím, že když už tam bydlí, může navařit, vyžehlit, vyprat a zároveň i uspokojit,“ říká Honzková s tím, že lidé jsou často nuceni pracovat za výměnu střechy nad hlavou. Teď o ni však mohou přijít úplně.

Faltová odhaduje, že o bydlení přijde 60–80 tisíc ukrajinských uprchlíků. Změny legislativy se totiž dotknou také příspěvku na nouzové bydlení. To bude poskytnuto jen na omezenou dobu do získání statusu dočasné ochrany a 150 dní po tomto datu. Tento limit neplatí pro zranitelné skupiny. Faltová varuje, že do skupiny zranitelných nebudou patřit například onkologičtí pacienti či lidé s těžkými duševními problémy zabraňující zařazení na trh práce.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít