SPD jako strana dvou exprezidentů. Pravičák Klaus a levičák Zeman se nakonec potkali u Okamury
Konference SPD nepřinesla žádné personální změny, jen dále prohloubila srůstání opozičního hnutí s myšlenkovými světy dvou posledních hlav státu Václava Klause a Miloše Zemana. Od té doby, co se bývalí prezidenti rozkmotřili se svými stranami, ODS a ČSSD, podporovali různé tuzemské politické subjekty, až nakonec společně zakotvili u SPD a přihlásili se o víkendu k její podpoře. Jeden osobní přítomností, druhý zdravicí.
Tomio Okamura a Radim Fiala povedou SPD i v dalších třech letech, na sobotní konferenci je zvolili delegáti hnutí. Budou tak pokračovat ve funkcích předsedy a jediného místopředsedy, v nichž jsou již od založení SPD v roce 2015.
Tomio Okamura obhájil post předsedy hnutí SPD. Zeman jako host popřál straně vládní angažmá s ANO
Číst článek
Pozice obhájili i zbylí členové pětičlenného předsednictva – europoslanec Ivan David a poslanci Radek Rozvoral a Radovan Vích.
V této oblasti k žádnému překvapení nedošlo, sobotní konference sněmovního opozičního hnutí ale získala záštitu hned dvou českých exprezidentů.
Přestože se ve stejný den konal kongres ODS, tedy strany, kterou zakládal, vybral si ve své zdravici Václav Klaus SPD. Osobně se nemohl zúčastnit, na dálku ale setkání pozdravil a podpořil ji pro červnové volby do Evropského parlamentu.
„U nás bývalo zvykem význam ‚evropských‘ voleb podceňovat, což je velká chyba, i když jejich výsledek zásadním způsobem Brusel a Evropu nezmění. Přesto by tyto volby měly vyslat jasný vzkaz o naší silné nespokojenosti s poměry v Evropské unii,“ uvedl a doplnil, že je rozhodnou „naši“ voliči.
ODS a ČSSD V spd
Z výrazných tváří SPD jsou bývalými členy ODS místopředseda Radim Fiala, lídr do eurovoleb Petr Mach nebo Miroslav Ševčík z VŠE, který s hnutím spolupracuje. To bývalých sociálních demokratů je v SPD ještě mnohem více, konkrétně europoslanec Ivan David, poslanci Jaroslav Foldyna, Vladimíra Lesenská a nedávno zesnulý Jaroslav Bašta nebo experti spolupracující s hnutím jako Martin Pecina a Zdeněk Koudelka.
Klausův příklon souvisí s tím, že chce SPD cílit na zklamané voliče ODS. Jak nastínil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Radim Fiala, o tyto voliče se hnutí otevřeně hlásí.
„Dlouhodobý politický program je pravicový. ODS se v poslední době hodně liberalizuje a posunuje směrem do středu. SPD určitě chce dát voličům i bývalým voličům ODS alternativu, určitou konzervativní možnost,“ představil taktiku.
Podle sociologa Tomáše Kosteleckého ze Sociologického ústavu Akademie věd je ze všech výzkumů jasně vidět, že SPD oslovuje především nespokojené lidi. „Voliči ODS a SPD jsou v něčem podobní, jsou to spíše muži, spíše lidé středního věku, ale liší se hlavně v tom, jak hodnotí celkovou situaci. Voliči SPD jsou výrazně nespokojení a voliči ODS spíše spokojení,“ popsal pro Český rozhlas Plus.
Koalice s ANO?
Druhý z bývalých prezidentů, Miloš Zeman, na konferenci do pražského Hotelu Duo přijel osobně.
„Nejste extremisté, jste radikální. Extremismus znamená bezvýznamnost, být na okraji, být téměř mimo. V naší zemi je několik politických stran, které jsou extremistické, ale vy to nejste,“ prohlásil.
V projevu dále zmínil, že by v budoucí vládě rád viděl SPD po boku ANO. „Jako občan si přeji v parlamentních volbách vládní koalici hnutí ANO a SPD,“ uvedl.
Budoucí vládní spolupráci obou hnutí ale dle něj brání jednak to, že SPD nedostatečně podpořilo Babiše v loňské prezidentské volbě, ale i to, že SPD trvá na tom, že chce opustit Evropskou unii. To je ale pro ANO nepřekročitelná červená čára.
„Kdybychom chtěli jít do vlády s někým z pětikoalice, tak bychom museli dělat kompromisy s tím, co dělá vláda dnes a to tedy rozhodně nechceme. Takže jasně říkám, že náš nejbližší koaliční partner je hnutí ANO,“ prohlásil místopředseda SPD Fiala.
Jak před časem uvedl politolog Jiří Pehe, Klaus i Zeman se stali spojenci politických extremistů.
„Pozitivní politické dědictví oba postupně prošustrovali jak svéráznými pojetími prezidentské funkce, tak postupným příklonem k politickému extremismu,“ popsal.
Klausova a Zemanova cesta k SPD
Vztah Václava Klause se stranou, kterou založil, prošel turbulentním vývojem. ODS vedl jako její první předseda v letech 1991–2002. Velké trhliny získal vztah už na kongresu v roce 2002, kdy navzdory jeho přání delegáti zvolili předsedou Mirka Topolánka.
Když Topolánek jako premiér zkraje roku 2008 prosadil jeho znovuzvolení v nepřímé prezidentské volbě, netrval Klausův vděk ani do konce roku. V prosinci 2008 se na kongresu vzdal titulu čestného předsedy a od té doby ODS okopává kotníky.
Před sněmovními volbami 2010 Klaus vyjádřil sympatie k nově založeným Svobodným Petra Macha a Suverenitě Jany Bobošíkové. Její formaci, která se tentokrát jmenovala Hlavu vzhůru, podpořil Klaus i ve sněmovních volbách 2013, objevil se na jejích mítincích i billboardech.
O čtyři roky později se částečně vrátil k podpoře ODS, ale jen proto, že za ni kandidoval jeho syn. „Tentokráte nám to usnadnil náš syn, jinak by to bylo strašlivě těžké,“ řekl tehdy o dilematu, koho volit.
Klaus mladší si po odchodu z ODS založil stranu Trikolora, která šla do sněmovních voleb 2021 společně se Svobodnými a Soukromníky, do Sněmovny se ale nedostala a loni podepsala memorandum o spolupráci s SPD. Voličem Okamurovy partaje je Klaus starší od komunálních voleb 2022.
Miloš Zeman z ČSSD vystoupil v roce 2007 kvůli sporům s tehdejším předsedou strany Jiřím Paroubkem. Po letech strávených v předčasném důchodu na Vysočině založil Stranu práv občanů Zemanovce, kteří se ale nedostali do Sněmovny ve volbách 2010, 2013 ani 2017. Předloni partaj zanikla.
Ve volbách do Evropského parlamentu pak Zeman opět po letech volil ČSSD, v posledních sněmovních volbách 2021 pak hnutí ANO a v loňských prezidentských volbách pak jejího předsedu Andreje Babiše.
V tom se nakonec oba exprezidenti setkali. I Klaus přes původní váhání nakonec v boji o Hrad podpořil svým hlasem šéfa ANO.
K Babišovi má Zeman nadále blízko, přesto se v poslední době pevně přimkl i k SPD, na jejímž sněmovním semináři letos v lednu vystoupil a nyní přijel i na přátelskou návštěvu její volební konference SPD.
Nejde však o jediné želízko v ohni, které Zeman má. V minulosti podporoval i KSČM a v únoru zavítal na sjezd ČSSD. Ovšem jiné ČSSD, než kterou přivedl do vlády. Jde o několikrát přejmenovaný politický subjekt Jany Volfové. V minulosti mimo jiné nazvaný jako Suverenita – Blok Jany Bobošíkové nebo Volný blok, nyní ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie. Jejím předsedou je Jiří Paroubek.
