Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu. Koncem října vyhlásily odbory termín protestů a stávky proti krokům vlády. Ta se uskuteční v pondělí.
Zatímco Radim Fiala z SPD mluví o Miroslavu Ševčíkovi jako o jejich expertovi, děkan z VŠE tvrdí, že si s nikým „neplácnul“. Expertizu by ale rád poskytl jakékoliv straně hájící české zájmy.
Obě partaje jsou populistické, obě sedí v opozičních lavicích a obě už si plánují, jak se dostanou k moci. Pro Babišovo ANO je dnes Okamurova SPD hlavní politický spojenec i největší rival.
SPD chce vládnout. Druhý muž opozičního hnutí Radim Fiala otevřeně mluví o vstupu do příští vlády. „Naše země potřebuje odbornost a my experty máme,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Po dekádě v opozici si SPD nyní říká o účast ve vládě a iROZHLAS.cz skrze anketu mezi poslanci, europoslanci a zastupiteli zjišťoval, jaké jsou uvnitř SPD názory na směřování hnutí.
Už ve středu v podvečer si poslanci odhlasovali, že budou moci v případě potřeby prodloužit schůzi i přes půlnoc. Debata před posledním, lednovým, hlasováním o nedůvěře trvala víc než 25 hodin.
Lídr ANO Andrej Babiš pogratuloval Smeru k vítězství, ocenil i výsledek třetího Hlasu, zato k výsledku Progresivního Slovenska (PS) se nevyjádřil. S nimi přitom ANO sedí ve společné evropské frakci.
Podle historika Jiřího Peška nelze nad těmito výroky mávnout rukou. „AfD je dnes dle průzkumů druhou nejsilnější stranou v Německu. Je nezodpovědné a nebezpečné je bagatelizovat.“
Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny.
Poslanci měli projednávat především úpravy vládního návrhu úspor, tzv. konsolidačního balíčku. Samotné jednání se však zatím neblíží i kvůli dlouhým projevům opozice.
Opoziční strany se chystají předložit řadu pozměňovacích návrhů, k většině opatření mají totiž výhrady. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil, že některým z návrhů opozice koalice vyhoví.
Jindřich Rajchl poznává, jak těžké je přenést podporu z ulic do preferencí. Jeho stranu PRO navíc opustila půlka vedení a čelí kritice jiných představitelů samozvané „vlastenecké scény“.
Už 22 měsíců nesedí v Poslanecké sněmovně komunisté, nicméně je v dolní parlamentní komoře občas celkem zdatně zaskočí zástupci strany ze zcela opačného konce názorového spektra.
Předsedkyně Trikolory a bývalá poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková zdůraznila, že cílem spojení je nenechat ve volbách znovu propadnout až milion voličských hlasů.
Problémy mohou mít při hledání klíče, jak si mezi sebou rozdělit volební zisky. A také při hledání společného postupu v případných povolebních vyjednáváních.
Podle politologa Aleše Michala jde o přímou reakci na snahy Jindřicha Rajchla a jeho strany PRO zasáhnout do prostoru radikální pravice a nabídnout spojené síly.
„Pokud bereme vážně to, že se budeme v případě potřeby bránit společně, a Spojené státy jsou strategickým partnerem v rámci Aliance, tak to v jistém smyslu bylo potřeba,“ popisuje analytik.
Na některé voliče mohou být vládní balíčky ještě mírné, míní brněnský politolog Michal Pink. Ale dodává, že se ukáže i to, jak s postoji lidí k nim naloží opozice.
Jde o náměstkyni Jitku Flachsovou (ANO), radní Ivanu Poschovou (SPD), radního Miroslava Šefaru, který ve čtvrtek zároveň vystoupil z klubu SPD, a Radka Kudrnáče (ANO). Rada teď není usnášeníschopná.
„Existují dvě předělové čáry, které dělí českou společnost. Jedna od zbytku odděluje krajní až antisystémový protest a druhá linie je sociální, ta odděluje pravici od levice,“ popisuje Jan Herzmann.
Spolupráci s Trikolorou nebo PRO nastínil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „Jestli mohla vzniknout vládní pětikoalice, proč by nemohla vzniknout třeba trojkoalice proti nim?“
Z vyjádření předsedy Tomia Okamury a místopředsedy Radima Fialy vyplývá, že je v tuto chvíli z podobně smýšlejících politických stran na stole spíše spolupráce s mimoparlamentní Trikolorou.
„Předseda Okamura mi účast na demonstraci nezakázal. V SPD se Rajchlem necítíme ohrožení,“ říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Protestu se účastnil jako jediný zástupce jiné politické strany než PRO.
Když vláda prosazuje nepopulární reformy, tradičně posiluje opozice. To se však nyní neděje. I kvůli postupnému přitvrzování ANO i SPD nemají voliči vládních stran umírněnou alternativu.
Ministr také řekl, že v zákoně nepočítá se zvyšováním důchodového věku. Hranice by měla zůstat na 65 letech. Roli pro nástup do penze by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů.
Starostové a nezávislí sestavují samostatnou kandidátku, stejně jako Piráti. Velké dilema má před sebou koalice Spolu. Zatímco lídři se nebrání společné kandidatuře, europoslanci jsou skeptičtí.
ANO má cíl eliminovat tradiční střet levice s pravicí a místo něj rozpoutat boj konzervativců s progresivisty. Napodobuje tím sociální konzervativismus polské vládní strany Právo a spravedlnost.