Státu chybí 40 procent území pod gigafactory. Vyvlastňování nepopřel, s vlastníky se chce domluvit
- Vláda jedná se zahraničním investorem o vybudování gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Průmyslová zóna má vzniknout jen dvě stě metrů od chráněné lokality.
- Stát ale vlastní pouze 60 procent území, na kterých má gigafactory vyrůst.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu se chce se soukromými vlastníky domluvit. Co se stane, pokud ke shodě nedojde, nechtěla vláda ani ministerstvo komentovat.
Jak upozornily server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, o pozemky u Dolní Lutyně na Karvinsku jeví zájem zahraniční společnost, která na nich zamýšlí vybudovat továrnu na baterie do elektromobilů.
Stát zvolil pro umístění gigafactory rozsáhlé zemědělské pozemky mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi v Moravskoslezském kraji. Má to ale háček: vlastní jen 60 procent pozemků, na kterých továrnu plánuje investor postavit.
Kromě státu vlastní největší část pozemků zemědělec Miroslav Slowiaczek. Na jeho pozemky má stát podle katastru nemovitostí předkupní právo.
„Nic o tom nevím,“ odpověděl do telefonu Slowiaczek stručně na otázku, jestli už má ze od státu nějaké informace.
Uprostřed polí, na kterých má gigafactory vyrůst, jsou také dvě malé betonové pevnůstky, takzvané řopíky, které patří dalším soukromým majitelům.
„Zprávu jsem zaznamenal na internetu, ale vůbec neznám jejich záměry,“ říká Anotnín Vaculík, který na jednom z polí vlastní řopík. Podle svých slov je ochotný se domluvit. „Pokud bude vůle se rozumně vypořádat, tak já nebudu ten, který by něco blokoval,“ pokračuje Vaculík.
A dodává, že jako náhrada by mu stačil klidně jiný řopík. „Ministerstvo obrany vlastní spoustu jiných řopíků, tak jistě můžou nabídnout nějakou adekvátní náhradu.“
Ani dalšího majitele betonového opevnění, Ivana Sládečka, zatím nikdo neoslovil. Řopík si pořídil před pár lety, aby ho uvedl do původního stavu. „Pokud ho budu muset prodat, tak se poohlídnu po jiném řopíku,“ říká fanoušek vojenské historie.
Nový úřad už se činí
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka potvrzuje, že jednání ještě nezačala. „Je nutné zajistit majetkoprávní celistvost lokality. Budou probíhat s majiteli pozemků jednání, jejichž cílem je najít shodu, která bude vyhovovat oběma stranám,“ říká Srnka. Kdy by měla jednání začít, neupřesnil.
Pozemky pro gigafactory měly zůstat zelené. Ministerstvo jedná s ochranáři o vycouvání z dohody
Číst článek
Ministerstvo právě kvůli takovým investicím, jako je gigfactory v Dolní Lutyni, v lednu zřídilo Státní investiční a rozvojovou společnost (SIRS). Jejím úkolem je mapování vhodných území a jejich příprava pro strategické investory. „U vybraných území bude zajišťovat komplexní přípravu do stavu základní technické a projekční připravenosti k vybudování průmyslových celků,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva průmyslu a obchodu. Podle vyjádření ministerstva už SIRS začala ve spolupráci s krajskou rozvojovou agenturou zadávat potřebné průzkumy a analýzy.
„Vyvlastňování? Analyzujeme“
Co se stane, pokud ale ostatní majitelé nebudou ochotni se svých pozemků a nemovitostí vzdát, nechtěl nikdo z vlády ani z ministerstva otevřeně říct.
Stát chce na Karvinsku gigafactory za 200 miliard. Místo není pro průmysl vhodné, ozývá se od starostů
Číst článek
Možnost vyvlastnění v případě strategických projektů umožňuje zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. „Jeho cílem je usnadnit a urychlit přípravu klíčových staveb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti. Umožňuje také vyvlastňování pozemků, které jsou pro tyto stavby potřebné,“ říká právník Tomáš Münzberger z organizace Oživení.
Zákon obsahuje seznam konkrétních staveb, které stát považuje za strategické. Patří mezi ně i plánovaný podnikatelský park Nad Barborou, stejně tak jako podobné areály v Bruntále nebo Lazech. Jestli budou do zákona o strategických stavbách zákonodárci přidávat i zmiňovanou gigafactory v Dolní Lutyni, nechtěla vláda ani ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdit. Na přímou otázku poslaly obě strany podobnou odpověď.
„To, jaké kroky je třeba realizovat pro to, aby bylo tuto plochu možné pro strategické investiční projekty využít, je nyní předmětem příslušných analýz,“ uvedli v písemných odpovědích mluvčí vlády Lucie Ješátková a mluvčí resortu průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
„Zákonodárce může rozšiřovat seznam strategických staveb, pokud splní podmínky, které jsou v samotném zákoně definovány. Musí mít ale na paměti, že vyvlastňování je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva a může k němu docházet pouze ve veřejném zájmu," říká právník Münzberger.
Posledním medializovaným případem vyvlastňování byl případ manželů Kučerových. Královéhradecký krajský úřad rodině odňal vlastnické právo k některým pozemkům kvůli výstavbě obchvatu Jaroměře. Kučerovi se proti vyvlastnění bránili. Případ skončil u Ústavního soudu, který stížnost Kučerových definitivně zamítl letos v lednu, když konstatoval, že nebyla porušena ústavou zaručená základní práva stěžovatelů.
O vyvlastňování se mluvilo také v souvislosti s plánovanou gigafactory v Líních u Plzně. Ze záměru ale nakonec sešlo..
