Bartoš k digitalizaci stavebního řízení: Ambicí je, aby měl běžný dům povolení do měsíce na stole
Dočkáme se od července digitalizace stavebního řízení? Co nový proces přinese samotným stavebníkům a nakolik se zjednoduší a urychlí? „Pokud chce někdo stavět běžný domek, naší ambicí je, aby během třiceti dnů bylo povolení na stole,“ řekl v rozhovorupro Český rozhlas Radiožurnál Ivan Bartoš, předseda Pirátů, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj.
Ministerstvo pro místní rozvoj musí podle nového stavebního zákona zajistit digitalizaci stavebního řízení od 1. července příštího roku. Jak daleko jste s přípravami? Je pravda, že má projekt vážné zpoždění?
Termín je jasně daný. Od doby, kdy jsem na úřad nastoupil, byť ještě došlo k celkové novele stavebního zákona, k němu mířím. Stavební řízení jsme v naprosto dezolátním stavu převzali od bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO) v zakázkách v objemu přibližně dvou miliard korun. Dostali jsme se do chvíle, kdy jsme za rok od základů postavili celý tým a soutěžili.
Stávalo se, že když úřad nestíhal, žádal během posledních dnů o doplnění a prodlužovala se lhůta na zpracování žádosti. Do zákona jsme tedy zahrnuli to, že na požádání o doplnění má úřad deset dnů, tudíž proces neprotahuje třeba o měsíc, říká Ivan Bartoš
Objektivní potíže máme nyní zejména s firmou, která u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výběrové řízení napadla, byť sama nemá legitimitu to řešit. Postupujeme nicméně tak, aby od 1. července 2024, kdy má začít platit zásadní část nového stavebního zákona, byly centrální agendový systém evidence staveb a záměrů či kompetenční systém v provozu a úřady s nimi mohly pracovat.
Ohledně sporu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže to téměř vypadá, jako byste spolu válčili. Úřad podal rozklad, vy chystáte, či už jste podali, správní žalobu. Co si od ní slibujete?
Věřím, že se ukáže, na čí straně je pravda. Osobně mám ze svého civilního povolání zkušenosti z dodávání poměrně velkých projektů a myslím, že výhrady, které daná mikrospolečnost, dodávající ve stavebním řízení historicky tiskárny, vznesla, jsou lichá. Výhrady ke dvěma věcem, které od zmíněného úřadu zazněly, jsem jasně sdělil. Od toho jednotlivé procesy jsou, stát postupuje určitým způsobem. V celé věci jsem postupoval jako řádný hospodář.
Nechci se hrabat v minulosti, ale zásadním varováním pro mě už po nástupu do funkce bylo, že to nikdo neřešil. Až když začala kauza Dozimetr a ve veřejném prostoru se objevilo jméno pana Šteffela, který ohýbal zakázky na dopravním podniku i jinde, jsem následně zjistil, že měl s bývalou ministryní Dostálovou (ANO) osobně podepsanou smlouvu za milion korun na to, že orchestroval dodání digitalizace stavebního řízení, což je i zásadní reputační problém.
Co digitalizace stavebního řízení přinese samotným stavebníkům? Nakolik se celý proces urychlí a zjednoduší?
Současná používaná standardní cesta je stále papírová dokumentace ve velkém množství krabic, ačkoli u určitých velkých staveb, které vedou přes několik regionů, již lze dokumentaci použít i elektronicky. Systém digitalizace umožní se stavebníkovi, developerovi nebo jednoduše občanovi, který chce stavět, přihlásit do systému a do přesné a určené struktury nahrát stavební dokumentaci. Může ji již mít v určité fázi připravenosti, například předvypořádány některé části ochrany veřejných zájmů, mít vypracovanou studii, pokud jde o složitější stavbu a podobně.
„Do zákona jsme zahrnuli i to, že na případné doplnění má úřad deset dnů, tudíž proces neprotahuje o měsíc, jak je historicky známo. “
To do systému vloží a následně běží standardní termíny. Jde o velmi důležitý, konsensuální zákon, který dodala tato vláda. Vznikají v něm redukce čekacích lhůt. Pokud chce někdo stavět běžný domek, naší ambicí skutečně je, aby během třiceti dnů bylo povolení na stole, pokud jsou například co do obsahu materiálu splněny všechny náležitosti. Stávalo se, že když určitý úřad nestíhal, žádal během posledních dnů o doplnění a prodlužovala se lhůta na zpracování žádosti.
Do zákona jsme tedy zahrnuli i to, že na případné požádání o doplnění má úřad deset dnů, tudíž proces neprotahuje například o měsíc, jak je historicky známo. Už tam není ani takzvaný ping-pong, kdy úřad nižšího stupně přehazuje stavební řízení na úroveň kraje a ten to opět vrací. Pokud bude rozhodnutí v dané úrovni zpochybněno nebo se někdo odvolá, jde to na vyšší stavební úřad, který je poslední instancí a rozhodne o povolení či zamítnutí stavby.
Co znamená zavedení jednokolového stavebního řízení?
Jde pouze a skutečně o jeden proces, kdy je povolovací část sloučená a probíhá jako jeden proces s jasným začátkem a koncem, kterým je konsolidované stanovisko. Cílem státu není povolení zamítat, ale udělovat je. Pokud se ale samozřejmě nepodaří vypořádat dotčené zájmy, může výsledkem být, že stavba povolena nebude. Jde tedy o jeden proces. Jeden úřad, jedno razítko, byť to byl spíše takový marketingový slogan. Takto chci, aby to vypadalo z pohledu člověka, který se rozhodne stavět.
„Cílem státu není povolení zamítat, ale udělovat je.“
Na souboj o post šéfa strany vás v lednu vyzve europoslankyně Markéta Gregorová. Jak se na lednové fórum Pirátů chystáte?
V současné chvíli v Pirátské straně probíhá nominační proces, kdy si strana každé dva roky hlasy celostátního fóra volí nové republikové předsednictvo. Sleduji, jak se objevují nové nominace, ať už u krajů nebo lidí, kteří je obhajují. Chtěl bych zde také poděkovat – včera jsem obdržel krajskou nominaci na předsedu. Ve finále o tom bude rozhodovat členská základna volbou všech členů online, jak jsme zvyklí, tudíž uvidíme, jak bude předsednictvo po lednovém fóru vypadat.
Měl by mít digitalizaci stavebního řízení na starosti jiný úřad než ministerstvo pro místní rozvoj? Proč je daný resort ve sporu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže? A jak velké nároky na zaměstnance stavebních úřadů bude nový systém klást? Poslechněte si záznam rozhovoru vedeného Vladimírem Krocem ve vrchní části článku.
