‚Máme holé lesy.‘ Studenti v pěti městech stávkovali za klima, v Praze přenocují na univerzitě
Kurz ekologického hrobnictví, noční programování nebo vlastnoruční výroba bot. To jsou příklady aktivit, do kterých se pustili studenti, kteří se zapojili do třídenní stávky za zodpovědnou ochranu klimatu. Stávkuje se v pěti českých městech. V Praze budou studenti na školní půdě i nocovat. S tím vedení Univerzity Karlovy nesouhlasí, ale na zajištění hladkého průběhu spolupracuje. K zahájení stávky se pražští studenti sešli pod Pražským hradem.
Na společném zahájení třídenní stávky studenti na Klárově, nedaleko sídla české vlády, hlasitě deklarují, že chtějí co nejrychlejší konec uhlí v Česku.
„Ministerstvo životního prostředí zcela bez ostychu povolilo těžbu v dole Bílina do roku 2035,“ řekl jeden ze studentů na setkání. Ministerstvo toto rozhodnutí hájí a deklaruje, že vláda dělá všechno pro to, aby se v Česku přestalo těžit nejpozději v roce 2033, jak říká vládní programové prohlášení.
„Klimatický zákon umožní vymahatelnost klimatických závazků a zajistí kontinuity české klimatické politiky,“ vysvětluje důrazně student. „Různé verze takového zákona už přijalo 16 z 27 států Evropské unie a my se k nim musíme přidat,“ dodává.
K vidění byly i různé transparenty, na kterých se projevuje studentská kreativita. Jan Tumac, filozofické fakulty, drží v ruce žlutý transparent s černým nápisem: Máme holé lesy. „To, že se sází třeba monokultury, aby se mohlo vytěžit co nejvíce dřeva a co nejvíc profitovat na přírodě, způsobuje to, že naše lesy bohužel častěji podléhají kůrovcovým kalamitám," popisuje Tumac.
Obsah je zřejmý, každého asi napadne, že je to jasný odkaz na heslo z listopadu 1989: Máme holé ruce. „I tehdy z části šlo o frustraci z tristní úrovně tehdejšího životního prostředí, které bylo zničeno dlouhodobým plánováním komunistické strany. Spousta požadavků, které společnost tehdy měla, stále není naplněna a spousta otázek je aktuální. My se právě kolem 17. listopadu, tedy svátku demokracie a svobody, snažíme na odkaz navázat,“ vysvětluje Tumac.
Skupinka studentů drží transparent na kartonu od krabice, kde je napsána anglická slovní říčka, která se těžko překládá. Ale mohli bychom říci třeba pojďme se zničit milováním a ne zničit planetu.
„Abychom se vůbec mohli milovat, tak potřebujeme nějakou planetu, tudíž bych řekla výzvu, abychom se raději milovali, než znečišťovali. Bez planety hlavně nebude láska,“ směje se studentka, která se představuje jako Anička.
Po společném zahájení se studenti Pražských univerzit rozprchávají ke svým fakultám. Umělečtí studenti se před budovou DAMU nedaleko Karlova mostu pustili do křídové imaginace.
Oranžovou křídou tu svůj vzkaz na obrubník píše i íránská studentka. Píše v perštině, takže musím požádat o překlad. „Je to výraz mé představivosti. Píšu tam o zeleni, stromech, lásce a míru, ať jsme kdekoliv,“ říká íránská studentka, která oceňuje, jak se smí v Česku beztrestně zúčastnit takovéto protestní akce.
Právě ochrana klimatu je pro ní také důležitá. V její zemi íránská vláda letos v létě například musela vyhlásit dvoudenní prázdniny, když teploty při vlně horka dosahovaly až padesáti stupňů ve stínu.
