Studenti stávkují za klima. Zbývá nám šest let, než se klima začne zásadně měnit, varuje klimatolog
Studenti z devíti českých univerzit budou tři dny stávkovat za ochranu klimatu. Podle vysokoškoláků stále nevyužíváme vědou doporučená řešení klimatických problémů. „Změna klimatu neznamená jenom, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka, bioklimatolog Akademie věd v Ranním interview Radiožurnálu.
Česko v posledních letech zažilo extrémní sucho, které z větší části můžeme přičíst na vrub změně klimatu kromě přirozené variability.
Kdybychom chtěli udržet oteplení do jednoho a půl stupně a vyhnout se tím nejvýraznějším změnám, zbývá nám zhruba 250 gigatun emisí. Ročně jich vyprodukujeme asi 40 gigatun, upozorňuje klimatolog
„Zažili jsme povodně, byť už se to zdá být dvě desetiletí, tak nedávná studie upozornila na to, že střední Evropa je jedním z regionů, kde kromě sucha jsou četnější i povodně. A česká krajina je požehnaná tím, že na extrémy příliš netrpí. Ale o to víc by nás mělo zajímat, pokud by se to v budoucnu mělo měnit,“ říká Miroslav Trnka.
Podle něj studentská stávka patří k důležité diskusi mladé generace, současných studentů se totiž otázka změny klimatu dotýká – celý jejich profesní život se bude odehrávat ve znamení změny klimatu.
Růst HDP není vše
„To, že se o tyto otázky zajímají a berou to vážně, je důležité, je to součást politického diskursu,“ říká Trnka s tím, že problémem je, že se společnost zaměřuje primárně na růst HDP jako na číslo, které shrnuje řadu věcí – investice, vládní výdaje a spotřebu – ale neodečítají se z toho environmentální náklady.
„Kdybychom to dělali, tak máme podstatně lepší kompas, jestli naše politiky vedou ke zlepšení kvality života, nikoliv pouze ekonomického indikátoru, který zdaleka nevypovídá o celé skutečnosti,“ dodává.
Rychlost je důležitá
Zpráva mezinárodního panelu pro klima mluví o nutnosti rychlých a zásadních změn, pokud chceme uchránit relativně bezpečné klima a přírodní rozmanitost. Jak důležitá je v tomto ohledu rychlost?
Začíná univerzitní stávka za klima. Nekonečný ekonomický růst je podle studentů neudržitelný
Číst článek
„Rychlost je velmi důležitá. Existuje něco jako uhlíkový rozpočet, to znamená, kdybychom chtěli udržet oteplení do jednoho a půl stupně a vyhnout se tím nejvýraznějším nebo zásadním změnám, na které se už budeme těžko adaptovat, zbývá nám zhruba 250 gigatun emisí. Ročně vyprodukujeme asi 40 gigatun emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, a tím pádem nám v podstatě zbývá šest let, když budeme emise snižovat lineárně, tak nám zbývá zhruba dvanáct let. Můžeme ten rozpočet ale utratit rychleji.“
„Jde o to, že jeden a půl stupně velmi pravděpodobně překročíme. Otázka je, jestli udržíme oteplení pod dva stupně a to s sebou ponese prostě další náklady, nejenom na to snižování emisí, které se prostě stává těžší a protože začínáme z vyššího prahu, ale současně budeme muset nést adaptační náklady a náklady na škody, která zní na klimatu způsobem,“ vysvětluje Miroslav Trnka.
Celé Ranní interview Radiožurnálu si můžete poslechnout i v audiu, je v úvodu článku.
