Inspekce řeší čtyři stížnosti na pedagogy. Před žáky měli schvalovat, relativizovat nebo podporovat invazi
Dezinformace o ruské invazi na Ukrajinu se šíří i na tuzemských školách. Česká školní inspekce eviduje čtyři případy učitelů, kteří měli invazi před žáky schvalovat, relativizovat nebo přímo podporovat. „Všechny tyto stížnosti Česká školní inspekce postoupila k vyjádření a k řešení ředitelům příslušných škol,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys s tím, že inspekce postup ředitelů pokaždé přijala.
„V souvislosti s událostmi spojenými s válečnou agresí Ruské federace na Ukrajině obdržela Česká školní inspekce od 3. března 2022 k dnešnímu dni pouze čtyři stížnosti na učitele,“ sdělil ve středu serveru iROZHLAS.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
„Obsahově šlo v zásadě vždy o podezření z podpory ruské agrese, z relativizace této agrese nebo z šíření dezinformací či přímo lží spojených s válkou, kterou Ruská federace na Ukrajině rozpoutala,“ upřesnil.
Kam až sahá svoboda slova? ‚Hrana je zákon a jeho výklad,‘ vysvětluje odborník Bartoň
Číst článek
Kromě těchto případů pak eviduje Česká školní inspekce i tři podněty, které směřovaly obecně na školu.
„Sice souvisely s událostmi spojenými s ruskou agresí na Ukrajině – například podezření na nevhodný přístup kolektivu k ruské žákyni, přítomnost neočkovaných žáků a podobně – ale netýkaly se práce učitelů ve smyslu šíření dezinformací či podpory válečné agrese vedené Ruskou federací,“ přiblížil náměstek.
U stížností na konkrétní učitele pak sama školní inspekce postihy neurčovala. Podněty pouze předala k vyjádření a k řešení ředitelům daných škol.
„Ti následně Českou školní inspekci informovali o svém postupu a přijatých opatřeních. Ve všech čtyřech případech jsme postup ředitelů škol vyhodnotili jako adekvátní a správný, tedy nebylo třeba dalších aktivit ze strany České školní inspekce,“ doplnil Andrys.
Postihy?
Jaký postup školy při řešení konkrétních podnětů zvolily? Dva podněty pocházely ze Zlínského kraje a týkaly se vyučujících na gymnáziích.
‚Bystří to mozek.‘ Senioři se na kurzech v Centru Elpida učí vyznat se v informačním chaosu
Číst článek
V prvním případě šlo o obecnou stížnost na pedagogy bez uvedení konkrétního jména, kterou ředitel řešil domluvou. „Připomněl, že každý učitel musí jednat profesionálně, a zdůraznil, že škola ctí hodnoty míru a důrazně odmítá agresi a násilí na obyvatelstvu,“ popsal Andrys.
Druhý případ ze Zlínského kraje se už týkal konkrétní učitelky. Ředitel jí měl v návaznosti na podnět nařídit, aby se dále už zdržela šíření dezinformačních a manipulativních prohlášení. „Rozhodl také, že její pracovní poměr skončí ke konci školního roku 2021/2022 a že jí nebude prodlouženo její pracovní angažmá, které je v tuto chvíli na dobu určitou,“ sdělil náměstek s tím, že k podobnému kroku přistoupil ředitel i „s ohledem na řadu dalších výtek, které vedení školy k pedagogické práci této paní učitelky má“.
K zpětně nahlášeným stížnostem patří i případ učitele dějepisu z gymnázia v jihočeské Soběslavi a místopředsedy strany Aliance národních sil Marka Adama. Ten prohlašoval, že ruský útok na Ukrajinu není agresí, ale snahou o „osvobození obětí genocidy“.
Jak informoval Táborský Deník, náměstek jihočeského hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09) podal na učitele kvůli těmto prohlášením trestní oznámení. „Česká školní inspekce je v kontaktu se školou i se zřizovatelem, další postup bude zvážen po ukončení šetření ze strany policie,“ přiblížil Andrys.
Poslední podnět pak pochází z Pardubického kraje. Ten ale vedení dané střední školy zatím prošetřuje. „Ředitel čeká na vyjádření svědka, který je v současné době nepřítomen, všem pedagogům obecně zdůraznil povinnost profesionálního pedagogického přístupu, závěry vyvodí po dokončení šetření,“ doplnil náměstek.
Se všemi školami je Česká školní inspekce podle něj stále v kontaktu. Případů prý může být i více, pouze si je mohou řešit interně sami ředitelé, bez součinnosti se školní inspekcí.
Na učitelku z medializovaného případu ze Základní školy Dlouhý lán v Praze pak podle Andryse školní inspekce žádnou oficiální stížnost neeviduje, situaci proto pouze monitoruje.
Klíčem vzdělávání
Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je sice nutné respektovat právo na názor, je ale potřeba zároveň dodržovat zákon.
Mediální výchova není dogma. Má dětem pomoct chápat vlastní i cizí zkušenost, říká akademička
Číst článek
„Každý učitel má právo na svůj názor. Nemá ale právo na lež. Nemá právo říkat žákům evidentní lži. Ano, může se stát, že se v něčem může zmýlit, každý jsme člověk omylný, ale věci, které říkala ta paní učitelka, byly zjevně lži. A vlastně pozitivní je, že to sami žáci hodnotili jako evidentní lži. Pak už je to na paní ředitelce, na postupu dle zákonů a vyhlášek,“ vysvětlil ministr pro iROZHLAS.cz.
Doplnil, že právě tímto chováním můžou učitelé žáky na dlouhou dobu ovlivnit. „Můžu mít jakékoliv názory, ale nemám právo zásobovat žáky lží, ovlivňovat je a křivit. Já je přece jako učitel mám učit vytvořit si názor, ale na základě objektivních, pravdivých faktů, ne na základě evidentní lži,“ nechal se slyšet.
Podle něj ale není dobrá ani „mediální ostrakizace“ konkrétních učitelů. „To, co považuji za špatné, je, že se objevila třeba fotka té paní učitelky (případ učitelky z pražské základní školy – pozn. red.). To je jakýsi pranýř. Myslím, že tak by to být nemělo. A proto mám trochu strach, že se spíše ty věci budou ve školách tutlat. Což je nejhorší,“ nastínil své obavy Gazdík.
Klíč ke zlepšení praxe vidí ve vzdělávání nových kantorů. A tedy přímo v pedagogických fakultách.
„Mnohé z nich na sobě velmi pracují. Oceňuji, že třeba s ministerstvem uzavřely memorandum, snaží se spolupracovat na reformě pregraduální přípravy. Ale věci etiky v učitelském povolání – že nemám právo jako učitel říkat dětem lži – to je něco, v čem podle mě pedagogické fakulty zaspaly,“ uvedl ministr s tím, že „to asi nejdůležitější bude mediální výchovu zařadit do výuky na pedagogických fakultách“.
