Český spolek chce poslat na Ukrajinu deset tisíc dronů. Jeho patronem je šéf armády Řehka
Bzučení dronů nad hlavami vojáků je každodenní součástí války na Ukrajině. Průzkumné nebo i útočné bezpilotní letouny se staly klíčovou zbraní a Rusko kvůli tomu přizpůsobuje svůj průmysl. Čeští vojáci, záložníci, ale i lidé z neziskového sektoru se teď spojili, aby na Ukrajinu dostali deset tisíc takzvaných FPV dronů. Založili kvůli tomu spolek Skupina D. Jeho patronem je šéf české armády Karel Řehka.
„Rusové pochopili význam dronů na bojišti a najeli na jejich válečnou výrobu. Vyrábějí je ve věznicích i na učilištích. Věděli jsme, že je potřeba nějak zareagovat,“ říká investor a příslušník armádních aktivních záloh Jan Veverka.
Přidat musí i Ukrajinci a konkrétně s drony jim teď chce pomoct nový spolek Skupina D, který Veverka založil s hercem Ondřejem Vetchým a bezpečnostním expertem Milanem Mikuleckým.
Historický odkaz
Svým názvem spolek odkazuje ke Zvláštní skupině D. Ta vznikla v roce 1941 ve Velké Británii a její zpravodajští důstojníci vybírali a cvičili československé parašutisty k výsadku na území okupovaná nacistickým Německem.
V nejbližších dnech spustí veřejnou sbírku s názvem Nemesis, ve které budou shánět asi sto milionů korun na deset tisíc FPV dronů.
Jde o drony, které v reálném čase přenášejí díky kameře vše, co „vidí“, ke svému operátorovi.
Členy spolku jsou také vojáci, příslušníci armádních aktivních záloh a bratři Mikuláš a Martin Kroupovi z neziskové organizace Post Bellum. Čestným předsedou je pak náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.
„Nejde o oficiální iniciativu Armády České republiky, je to občanská iniciativa, na které se podílejí i vojáci, a hlavně příslušníci aktivních záloh. Je to dobrý příklad spolupráce mezi občanskou společností a armádou,“ popisuje Řehka.
Strategický dopad
Sbírek na pomoc Ukrajině v Česku existuje více, Skupina D je ale podle Řehky unikátní v tom, že díky vojákům přesně ví, co a kde ukrajinská armáda nejvíce potřebuje.
„Tím, že má spolek vazby na lidi v armádě a na aktivní zálohy, tak je schopen dobře vyhodnotit, co opravdu může mít strategický dopad. A drony jsou jeden z případů,“ vysvětluje šéf armády.
„Budeme se snažit, aby drony byly vyvíjeny a upravovány i na základě poznatků z Ukrajiny, aby dostali, co je potřeba a co je využitelné. Aby si uživatelé, tedy Ukrajinci, mohli říct, co je dobře a jak to chtějí,“ říká Řehka s tím, že spolek dokáže třeba také otestovat, jak jsou vybrané drony odolné proti rušičkám signálu.
Expert: Válka na Ukrajině změní podobu evropských armád, kombinuje zákopy s technologiemi 21. století
Číst článek
Na projektu se podílí také nezisková organizace Post Bellum, která za téměř dva roky války na Ukrajinu dovezla pomoc v hodnotě půl miliardy korun. Kromě přileb to byly i balistické vesty nebo termovize.
„Situace na Ukrajině je čím dál tím složitější a Česká republika má spoustu možností, jak může daleko víc pomáhat, než jak to aktuálně dělá. Iniciativa (založení spolku) vzešla od lidí, kteří se tím tématem dlouhodobě zabývají. My jsme tam jako občanský sektor, jsme schopni to nějakým způsobem koordinovat nebo zprostředkovat kontakt s veřejností a s dalšími jinými oblastmi,“ říká předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa.
Podle Řehky je vznik Skupiny D přínosem i pro českou armádu, protože stejně jako při výcviku ukrajinských vojáků v Česku bude moci i takto „těžit“ poznatky z ukrajinského bojiště.
„Naši ukrajinští partneři jsou ochotní nám předávat veškeré zkušenosti, pořádat s námi odborné semináře a předávají nám informace, které jsou pro nás nedocenitelné. To vám nikdo nedá jen tak. A když někomu dáte několik tisíc dronů, tak to má také vliv,“ míní Řehka.
Záštitu projektu dal kromě něj také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala.
