Od půlnoci se obnovily kontroly na slovenských hranicích. ‚Migrační trasu to nezmění,‘ tvrdí expertka
Od půlnoci platí kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda schválila kvůli většímu počtu migrantů a uprchlíků, kteří překračují tuto hranici při cestě na západ. V první fázi budou hraniční kontroly trvat 10 dní, tedy do 8. října. Stejný krok ve středu oznámilo také Rakousko. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová tvrdí, že Českem primárně prochází syrští uprchlíci z Turecka.
„Nikdo z nás nemá radost z toho, že se zavádějí kontroly na hranicích,“ tak oznámil na twitteru kontroly na slovenských hranicích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „V České republice meziročně stoupla ilegální migrace o 1200 %. Musíme myslet na bezpečnost občanů a odradit ty, kteří používají Česko jako tranzitní zemi,“ vysvětloval vládní postup.
Rakousko po vzoru Česka zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem. Platit začnou o půlnoci
Číst článek
K rozhodnutí české vlády se později kriticky vyjádřil slovenský premiér Eduard Heger: „Trochu zde selhala práce na straně České republiky. Takto se to nedělá. Je potřeba to řešit komunikací, nikoliv takovýmito překvapeními.“
„Je to odstrašující opatření, ale myslím si, že nebude mít dramaticky velký efekt,“ tvrdí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Podle ní jsou cesty migrace už natolik restriktivní, že Česká republika nemá moc šancí, jak je výrazně změnit.
Jednotná azylová politika
Jako důvod, proč se míra migrace v zemi za uplynulý rok rapidně zvýšila, vidí Faltová situaci v Turecku, odkud do Česka poté směrují. „Situace pro uprchlíky je tam teď těžká, Recep Erdogan se před prezidentskými volbami snaží hrát protiuprchlickou kartu a vytlačovat lidi zpět do Sýrie. Tam ale stále trvá válka, takže se vydávají dál na cestu,“ vysvětluje expertka.
Hraniční kontroly by se měly projednat na evropské úrovni, žádá Slovensko. Krok Česka respektuje
Číst článek
Pro většinu uprchlíků Česko slouží jako tranzitní země a obvykle směřují dál na západ. Situaci by podle Faltové mohla změnit jednotná azylová politika v Evropské unii, o které se diskutuje už několik let. „Ta jednání nepokročila i kvůli tomu, že je Česká republika dlouhodobě bojkotovala.“
„Přínosem by bylo otevření legálnějších a důstojnějších způsobů migrace. Tím, jak žádná taková cesta není, vše spadá do nelegálního toku, kde je i pro ty státy komplikovanější si žadatele převzít, pracovat s nimi, udělit azyl nebo dočasnou ochranu, případně je i vracet, pokud se pro to řízení nekvalifikují,“ vysvětluje význam jednotné azylové politiky Faltová.
Humanitární pomoc uprchlíkům
Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková začala jednat se správou železnic a Českými drahami o tom, že by na hlavním nádraží v Praze či v jeho blízkosti mohlo vzniknout pro syrské uprchlíky zázemí.
Takové řešení humanitární pomoci by Faltová schvalovala: „Těm lidem je potřeba poskytnout základní humanitární asistenci, to znamená místo, kde mohou přespat, a kde se mohou ošetřit, často totiž mají základní povrchové rány.“
Takový bod by podle ní mohl zajistit, že by pak lidé mohli v pořádku pokračovat dál ve své cestě.
