Po Fremrovi už ústavní soudce v této věkové skupině hledat nebudeme, říká poradce prezidenta Kysela
Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Některá jeho rozhodnutí z 80. let se podle něj z dnešní perspektivy plně vysvětlit nedají a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. „Zdálo se nám, že jeho výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně,“ vysvětluje Radiožurnálu ústavní právník Jan Kysela, který působí v poradním týmu prezidenta Petra Pavla, jenž Fremra nominoval.
Okolo celého případu stále zůstává určitá pachuť. Senát i prezident se dostali do situace, kdy to vypadá, že si řádně neudělali rešerše a domácí úkoly. Jak se tomu do budoucna vyhnout?
Do budoucna se tomu lze vyhnout tak, jak jsme zamýšleli postupovat: tedy že zkrátka v této věkové kohortě a s touto profesní zkušeností další kandidáty vyhledávat nebudeme.
Poslechněte si rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou o Robertu Fremrovi a roli poradního týmu prezidenta Petra Pavla
Měli jsme za to, že pan doktor Fremr je člověk s vynikající pověstí, s velkým respektem, člověk, který v těch nominačních listech institucí oslovených prezidentem republiky nasbíral možná nejvíce nominací. Člověk, který působil s vynikajícími výsledky na dvou mezinárodních soudech. A mohl bych pokračovat.
Tudíž se nám zdálo, že tyto výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu či hendikep, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně. O konkrétních kauzách 80. let jsme neměli žádné informace a – popravdě řečeno – je neměl téměř nikdo.
Uvážíte-li, že pan doktor Fremr je 33 let v popředí špičkových právnických kariér, Senátu byl navržený 12. června… Všechny informace ve veřejném prostoru přitom obíhají s větší intenzitou spíše od července, dokonce možná až od doby, kdy o něm hlasoval Senát.
Takže si nejsem úplně jistý, jestli se z této konkrétní kauzy dá vyvodit nějaké poučení.
Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Nedokázal eliminovat nedůvěru společnosti
Číst článek
Znamená to, že ve vašem budoucím výběru kandidátů se neobjeví žádní soudci, kteří soudili před rokem 1989?
Neměli jsme žádný takový plán, že bychom je tam mít měli. I se zřetelem k tomu, jak pracujete s generačními kohortami, máte na Ústavním soudu dva soudce, kteří jsou kolem sedmdesátky. Pak jsme zamýšleli dva soudce, kteří jsou šedesátníky – to měl být pan doktor Baxa, pan doktor Fremr. A pak jsme měli mít mladší kandidáty.
Ve chvíli, kdy se pan doktor Fremr nestane soudcem Ústavního soudu, je otázka, jestli hledat někoho z této generační kohorty šedesátníků, anebo už ne.
Nabídka rezignace
Prezident si sestavil poradní sbor, který mu navrhuje kandidáty na ústavní soudce. Jste jeho součástí. Chtěl se tak vyvarovat některých kontroverzí, paradoxně právě to se stalo. Hrad potvrdil, že jste nabídli prezidentovi rezignaci. Znamená to, že si přiznáváte nějakou chybu ve výběru jména?
Nevím, to asi musí posoudit někdo jiný. Nám se spíše zdálo, když čtete informace v médiích nebo když sledujete část sociálních sítí, že jsme se možná pro prezidenta stali přítěží. Chtěli jsme mu v té věci pomáhat. Koneckonců kolegové v konzultačním panelu nejsou vůbec placení, já mám dohodu o pracovní činnosti.
Ve chvíli, kdy by to mělo být tak, že nejsme pomocníky, kteří prezidentu republiky efektivně pomáhají, a jsme tím pověstným závažím na noze, je asi dobré mu dát najevo, že na svých funkcích, které vlastně nejsou funkcemi, nijak nelpíme.
Je v zásadě na něm, ať si model uspořádá sám bez ohledu na to, jestli by měl nějaké ohledy vůči našim osobám. Pan prezident dospěl k závěru, že nevidí žádný důvod pro to, abychom odešli, respektive ten model nahrazovat jiným. Nejspíše tedy budeme pokračovat, uvidíme.
Můžete tedy říct, jestli panel zůstane ve stejném složení, když prezident nevidí k rezignaci důvod?
Zatím se mi nezdá, že by z šesti kolegů, se kterými jsem mluvil při online jednání v pátek, někdo chtěl odcházet.
‚Systém funguje‘
Nikdo asi nepochybuje, že soudce Fremr je ceněný profesionál. Jak podstatný se po tomto případě ale jeví morální profil pro ústavního soudce? A změní se nějak do budoucna zkoumání bezúhonnosti kandidáta v tomto směru?
Nevím, jak bychom to mohli udělat. Asi můžeme postupovat jenom tak, jak postupujeme. To znamená: něco o lidech víte, víte něco o lidech, kteří si o dalších lidech něco myslí.
Muž z kauzy Olšany upozorňoval soudce Fremra na manipulace StB. ‚Ignoroval to,‘ tvrdí odsouzený
Číst článek
Provádíte rešerše, na které máte čas nebo kompetenci – protože jsme vlastně spíše dobrovolníci než profesionálové. Je fáze, která spočívá v rozhovoru s kandidátem, předkládá podklady, setkává se s prezidentem republiky…
A pak je klíčová veřejná fáze. Takto je ten model nastavený, že má být i diskrétní fáze, kdy kandidáta chráníte před veřejnou pozorností a chráníte prezidentovo rozhodnutí, jestli si ho navrhne, nebo nenavrhne. Pak už je veřejná fáze, tedy ta před Senátem, která v minulosti vždycky zafungovala tak, že pokud měl kandidát nějaký problém, pak se na to z pochopitelných důvodů začalo upozorňovat až tehdy, kdy jméno zveřejníte.
V zásadě všichni lidé, kteří neprošli Senátem, neprošli z toho důvodu, že se ve veřejné diskusi objevily nějaké argumenty, proč by soudci být neměli, a senátoři na to dali. Ze systémového hlediska se mi zdá, že to funguje.
Říkat, jak je vůbec možné, že byl někdo takový navržen, tak prostě někdo takový navržen byl na základě informací, které jsme měli k dispozici. Když bychom měli jiné informace, tak bychom velmi pravděpodobně postupovali jinak.
V souvislosti s tím mě právě napadá, jestli by třeba panel neměl začít aktivně spolupracovat třeba s historiky, kteří na to upozornili, nebo třeba požádal o informace Bezpečnostní informační službu, pokud už to tedy nedělá…
Nejsme státní orgán.
Chybějící místo
Soudům i soudcům svědčí zdrženlivost, kritizuje politické komentáře Rychetského právník Kudrna
Číst článek
V tom případě možná senátoři?
Bezpečnostní informační službu by mohl úkolovat prezident republiky, asi ne senátoři, asi ne náš panel. Nakolik to prezident republiky ve vztahu ke konkrétním kandidátům shledá důvodným, to si nejsem tak jistý.
Pomoc historiků by patrně měla význam tehdy, když bychom hodlali pokračovat ve vyhledávání podobného typu kandidátů, jako je pan doktor Fremr – zkrátka trestních soudců z 80. let. A něco takového jsme nechtěli a nechceme dělat.
Ústavnímu soudu teď chybí jeden soudce. Už jste se shodli na dalším jménu, které prezidentovi navrhnete, anebo je datum, dokdy byste ho měli navrhnout?
Pan prezident se setkal během června s několika kandidáty, u nichž mi zatím není úplně zřejmé, jestli s nimi počítá, kdy s nimi počítá, nebo s nimi nepočítá. Každopádně už v této fázi prezidentského rozhodování je několik lidí, o kterých je možné uvažovat.
Předpokládám, že budeme mít možnost se s panem prezidentem setkat někdy v září na nějaké strategické schůzce. Každopádně se mi zdá, že z těchto lidí by mohl během září vzejít nějaký kandidát předložený Senátu. Současně ta schůzka bude sloužit ke zhodnocení toho, co máme za sebou, eventuálně co máme před sebou.
Na podzim totiž přislíbil prezident republiky vedení Senátu taky bilanční schůzku a toto by mohla být příprava z hlediska toho, jak vlastně vypadá struktura dosud navrhovaných kandidátů a co by se v ní eventuálně mělo změnit.
