Výhrůžek i nenávisti po útoku na FF UK dál přibývá. Policie prověřuje už 219 případů

Praha 24. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přišel jsi na to, že policie prověřuje asi 200 případů schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebo výhrůžek jejím opakováním. To číslo se od chvíle, co jsme o tom společně mluvili naposled, zvýšilo, nebo se snižuje?
Případů neustále přibývá. K 23. lednu 2024 jich je celkem 219. Mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík mi řekl, že nejvíc jich bylo bezprostředně po střelbě. Policie tehdy během několika málo dnů evidovala 70 nebo 80 případů. V posledních dnech jich je v uvozovkách pouze několik denně, ale pořád se najdou lidé, kteří schvalují prosincovou tragédii nebo vyhrožují, že něco podobného udělají také. Je evidentní, že pro tyto lidi je to pořád velmi aktuální téma. 

Některé z nich jsi vypátral a mluvil jsi s nimi. Jak složité bylo je najít?
Nebylo to moc složité, protože většina lidí, které jsme našli na sociálních sítích, psala komentáře nebo příspěvky veřejně. Některé z nich jsme oslovili přímo na Facebooku, ale tam nám nikdo z nich neodpověděl, možná proto, že jsme se ptali jako novináři. Přímo jsme přiznali, že jsme novináři a že se jich chceme ptát na to, proč zveřejňují komentáře, ve kterých oslavují střelce jako hrdinu, nebo naopak popírají, že by vůbec k tragédii došlo. Proto jsme se snažili na ně získat jiný kontakt. Jedním z těchto lidí byl muž z Bruntálu, který se v minulosti neúspěšně snažil kandidovat na prezidenta, takže na něj jsme měli mobil už z minulosti. Další byl truhlář a hodinový manžel z Prahy, který psal komentáře pod vlastním jménem a měl na internetu i svoje mobilní číslo coby živnostník. Na tyto dva muže jsme se dostali snadno. 

Chtěli se s tebou o tom, co psali na sociálních sítích, bavit?
Tito dva překvapivě ano.

Zmíněný hodinový manžel se mnou mluvil po telefonu asi 10 minut, neúspěšný uchazeč o prezidentskou kandidaturu možná víc než půl hodiny, dokonce dvakrát volal zpět, že chce ještě něco doříct. Jsou to lidé, kteří jsou na internetu dlouhodobě aktivní, chtějí své myšlenky a ideje nějak šířit, a proto to dělají, aby skrze nenávistné nebo schvalující komentáře přilákali pozornost, a potom o tom mohli mluvit. 

Co psali? O čem psali? Kvůli čemu je teď policie prověřuje? Proč jsou právě tito dva muži mezi dvěma stovkami dalších lidí, o které se policie zajímá kvůli tomu, že například schvalovali to, co vrah udělal, nebo se vysmívali obětem na filozofické fakultě? Nemusíme být úplně detailní, ale parafrázuj, prosím, jejich slova, pokud můžeš.
Muž z Bruntálu psal na Facebooku i na síti X desítky komentářů, bylo jich opravdu velké množství. Buď psal vlastní příspěvky, nebo přispíval komentáři pod cizí. Psal v nich o střelci jako o hrdinovi. Napsal, že svým činem se postavil proti režimu, že obětoval vlastní život za spravedlnost.

Heroizoval ho nějakým způsobem.
Dokonce ho přirovnával k Janu Palachovi. Sám mi řekl, že už ho kvůli tomu kontaktovala policie, takže skutečně je mezi asi dvěma sty případy, které policie prověřuje. Policisté ho vyzvali, aby bral telefon, neodjížděl z Česka. Když jsem s ním mluvil, potvrdil, že komentáře skutečně psal on, že to není tak, že by se mu někdo vloupal do profilu a psal to za něj, jsou to jeho myšlenky. Navíc řekl, že to myslel vážně.

Takže hájil své názory a neřekl, že to byla chyba, nebo že by se omlouval.
Neomluvil se ani neřekl, že je to chyba. Opakovaně jsem se ho ptal i na to, jestli si nemyslí, že jeho slova jsou necitlivá vůči obětem a pozůstalým, nebo zda se dokonce za ně nestydí. 

Ani jednou mi na to neodpověděl. Místo toho opakoval, že za střelbu si může společnost sama. Naznačoval, že si dokonce za to můžou i studenti sami a že za to může současný režim, který vychovává lidi v nějaké atmosféře. Ještě popíšu druhý případ, tedy komentáře, které psal hodinový manžel z Prahy. Ten celou tragédii na filozofické fakultě zpochybňoval, na Facebooku tvrdil, že ve skutečnosti při střelbě nikdo nezemřel. Přidával k tomu posměšné smajlíky. Fotografii studentů, jak se ukrývali před střelcem na římse budovy, která se objevila všude v médiích, označil za fotomontáž. Vulgárně komentoval dokonce i vyhlášení státního smutku. Kontaktoval jsem ho a ptal jsem se, proč to všechno psal, a on řekl, že si za tím stojí, že to je jeho názor, a odkazoval na svobodu slova. 

Autoři výhružných příspěvků

Co to je za lidi, kteří něco takového schvalují anebo popírají, že se masová vražda na filozofické fakultě vůbec stala? Jsou součástí některých skupin, mají tendenci věřit dezinformátorům? Zkrátka kdo jsou lidé, které policie prověřuje? 
Všechno jsou to sami dezinformátoři. Oslovili jsme kvůli tomu odborníka na dezinformace a propagandu Dominika Presla z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle něj jde většinou o lidi, kteří se podobně projevují na sociálních sítích dlouhodobě, aktuální tragickou událost z prosince na filozofické fakultě jenom zneužívají pro šíření svých myšlenek, tak jako předtím zneužívali nějakou jinou tragickou nebo jinou událost. Bojují proti vládě, současnému režimu, v době covidové pandemie bojovali proti restrikcím, proti covidovým opatřením, která měla zabránit šíření viru, pořádali demonstrace; když Rusko před dvěma lety podniklo masový útok na Ukrajinu, tak podporovali Rusko a chválili ruského prezidenta Vladimira Putina. Jsou to lidé, kteří se vyjadřují dlouhodobě a tuto událost pouze zneužili k tomu, aby se opět mohli zviditelnit a mohli přilákat víc sledujících, aby mohli třeba v budoucnu zveřejnit čísla svých účtů a mohli vybírat peníze od svých podporovatelů. Staví se do role těch, kteří znají nějakou pravdu, před ostatními utajovanou, a oni jediní ji mohou sdělit, a tak žádají své příznivce, aby posílali peníze, a oni díky tomu mohli v budoucnu říkat, jak to doopravdy je. 

Jsou to tedy z mého pohledu lidé toužící po pozornosti a objevuje se u nich nějaký protisystémový, proruský narativ.
Ano.

Jsou to většinově lidé, kteří se jenom přelévají z krize na krizi a v moment, kdy se něco děje, toho využijí a zkritizují to. 
Je to tak. O tom je přesvědčený i aktivista Roman Máca, který na internetu upozorňuje na dezinformace a nenávistné komentáře. Poukazuje také na to, že většina lidí, kteří se útoku na filozofické fakultě vysmívají nebo ho schvalují, zároveň slovně útočí na západní hodnoty, média, prozápadní politiky a ve válce na Ukrajině podporuje putinovské Rusko. Přesně toto platí i pro pisatele komentářů, které jsme oslovili. Zmíněný muž z Bruntálu je na sociálních sítích aktivní dlouhodobě a v minulosti podporoval ruskou agresi na Ukrajině a vyjadřoval se proti NATO i Evropské unii.

Projevují se tyto názory pouze v internetovém prostředí, nebo jsi našel i nějaké projevy prověřované policií, které jsou mimo sociální sítě? 
Teď se bavíme o lidech, kteří se soustředí na sociální sítě. Většinou netvoří žádné skupiny, jsou to opravdu jednotlivci, kteří se snaží tímto způsobem získat pozornost. Ale to mluvíme o schvalovačích. Když bychom mluvili o těch, kteří vyhrožovali, že něco podobného udělají také, nebo šířili poplašné zprávy... 

To jsou úplně jiní lidé? 
Ano, ti využívají i jiné prostředky. Měli jsme případ seniora v Jindřichově Hradci, který vyhrožoval střílením na poště. Policie ho vypátrala a zadržela. 

Potom, co se odehrálo na filozofické fakultě, se objevil senior, který vyhrožoval, že bude střílet na poště?
Že postřílí lidi na poště. Nebo jsou lidé, kteří kvůli tomu sami volali na tísňovou línku policie. Ještě ten den, kdy k tragédii došlo, volal ve 22:30 na policii muž s tím, že se inspiroval střelcem z filosofické fakulty, že si chce pořídit zbraň a také zabíjet. Po pár hodinách ho policie zadržela a jeho čin kvalifikovala jako šíření poplašné zprávy.  

Je to ten případ, ze kterého bylo zveřejněné video ze zásahovky, jak spacifikovali potenciálního střelce, který vyhrožoval někde na sociálních sítích a dal tam fotografii zbraně? 
To byl jiný případ, v němž šlo o mladíka, který zveřejnil fotografii zbraně a napsal k ní, že teď je na řadě on. Z tohoto případu je video, jak proti němu hned zasáhli někde v paneláku na schodišti. 

To už máme minimálně tři případy. 
Další je případ muže, který volal na linku 158, že vystřílí vesnici na Klatovsku. Jeho jednání bylo také kvalifikováno jako šíření poplašné zprávy a muž už byl dokonce i odsouzen. Okresní soud v Plzni mu podle serveru Novinky.cz dal pokutu 50 tisíc korun. Jsou tedy lidé, kteří vyhrožují na sociálních sítích, ale pak jsou mezi nimi i tací, kteří vyhrožují veřejně na ulici nebo dokonce volají na polici, že chtějí něco takového udělat. Většina z nich ale v době, kdy to dělala, byla v nějakých emocích, někteří byly opilí a svých činů potom litovali. Sami zveřejnili omluvu na sociálních sítích nebo se omlouvali u soudu. 

Události, o kterých se bavíme, jsou navázány na největší masovou střelbu v Česku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z 21. prosince 2023. Nicméně střelby, i masové, tu byly i v minulosti. Nenávistné projevy a projevy, které by schvalovaly útok, se objevovaly už předtím, nebo je dění na filozofické fakultě v tomto nějakým způsobem specifické? 
Asi máš na mysli střelbu v Ostravě nebo Uherském Brodu... 

Ano. 
Po těchto událostech se také objevovaly na sociálních sítích dezinformace, konspirační teorie a různé nenávistné projevy, je v tom ale jeden rozdíl. Například Tomáš Koblížek z Akademie věd v rozhovoru pro iROZHLAS.cz upozornil na to, že v případech útoků v Uherském Brodu nebo v Ostravě si lidé vyměňovali různé nenávistné komentáře nebo dezinformační zprávy uvnitř nějakých uzavřených skupin nebo okrajových fór. V případě střelby na filozofické fakultě to lidé šíří volně, veřejně na internetu nebo dokonce veřejně v ulicích. Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky říkal, že to je jejich cíl, že na sebe chtějí upoutat pozornost, a proto to také šíří veřejně.

A proto jsou to mnohdy dezinformátoři, jak jsi říkal, kteří jsou součásti dezinformačních skupin a využívají proto i dezinformační weby a stránky.
Na dezinformačních webech moc nenávistných projevů paradoxně nebylo, i když bychom to možná čekali. Tam spíš vycházely texty, které zpochybňovaly oficiální informace o té události. Psalo se tam například, že střelec střílel na střeše budovy pod ukrajinskou vlajkou, což prý má být nějaký symbol. 

Spojovali to tedy. 
Velmi často spojovali tragickou událost na filosofické fakultě s Ukrajinou. Ukrajinská linka tam byla velmi častá. Někteří psali, že v Klánovickém lese střílel Ukrajinec, to bylo ještě před střelbou na filozofické fakultě, a tvrdili, že policie to ví a tají to. Když pak policie zveřejnila, že střelec z filozofické fakulty byl právě tím, kdo vraždil i v Klánovickém lese, tak se zase objevily na dezinformačních webech komentáře, že policii přece nikdo nevěří. 

Rychlé trestání jako prevence

Říkal jsi, že někdo už dostal pokutu 50 tisíc korun, takže nejsme jen ve fázi, kdy policie prověřuje, ale ona aktivně koná. Víš, o kolika dalších případech se dá říct, že postoupily někam dál v řízení? 

Několik lidí už bylo potrestaných ve zkráceném řízení. Víme o jedné podmínce, o jednom peněžitém trestu. Většinou to bylo za nebezpečné vyhrožování, za šíření poplašné zprávy. Případů, které se řeší ve zkráceném řízení, je asi 17.

Proč se to musí řešit nebo řeší ve zkráceném řízení?
Je to rychlejší forma. 

Rozumím.
A hlavně kdo rychle trestá, dvakrát trestá, takže ti lidé aspoň nějak pocítí trest za svoje chování. 

Takto k tomu policie přistupuje naschvál? Má to být i způsob, jak odradit další? 
Je to asi i snaha, aby hned bylo vidět, že někdo trest dostal, tak aby to odradilo další lidi od psaní podobných věcí. Důvodem může být i to, že případů je tolik, proto je policie řeší ve zkráceném řízení, aby se potom nezahltil systém. 

Dává smysl nějaká širší intervence ve smyslu přesvědčit pisatele, že nemají pravdu, konfrontovat je s fakty?
Záleží na konkrétním případu a důvodech, proč to dotyčný psal. Když jsem zmínil mladíka, který po střelbě napsal, že teď je na řadě on, tak když ho policie vypátrala, hned na sociálních sítích zveřejnil omluvný příspěvek, ve kterém se omlouval a tvrdil, že to nemyslel vážně. Muž z Klatovska, který vyhrožoval, že rozpoutá jatka horší než na filozofické fakultě, u soudu také řekl, že to ve skutečnosti nemyslel vážně, že by nic takového neudělal a že to bylo v emocích kvůli rozchodu s přítelkyní. Od těchto lidí se dá předpokládat nějaká sebereflexe, když emoce opadnou. Pak jsou ale dezinformátoři, se kterými jsme mluvili, kteří na sociálních sítích píšou dlouhodobě a každou tragédii zneužívají k tomu, aby mohli šířit svoje myšlenky. Když jsem mluvil s mužem z Bruntálska, a mluvil jsem s ním třikrát nebo čtyřikrát, tak ten se přesvědčit nenechal. 

Nejedná se tedy o žádnou novou skupinu lidí v případě těch, kteří popírají to, co se stalo a tak dále. Jsou to lidé, kteří se přelévají z krize na krizi a kritizují, co můžou.
Z toho, jací lidé psali nejvíc problematických příspěvků a komentářů, se zdá, že jde o dlouhodobé dezinformátory. Ale pak je velká skupina těch, kteří napsali jednorázově něco, čeho potom litovali. 

Což se mimochodem týká i jednoho z politiků, že? Víme, že minimálně jedna nemístná poznámka padla i od aktivního politika, který se za ni po delší době omluvil. Nicméně Univerzita Karlova ho kvůli jeho výroku chce žalovat. Už rektorka k žalobě přistoupila?  
Šlo o trestní oznámení a univerzita už ho podala. Mluvčí univerzity Václav Hájek minulý týden pro ČTK řekl, že škola poslala trestní oznámení 16. ledna Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Připomenu, že to byl poslanec SPD Jiří Kobza, který na Facebooku označil střelce za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“ a položil otázku, jaký indoktrinační program nenávisti tam běží a jakou roli v tom hrají neziskovky.

Máš informace od policie, že by očekávala další zvyšování počtu podobných případů, o kterých se bavíme? Říkal jsi, že nejvíc jich bylo bezprostředně po té události, ale že jich přibývá stále a aktuálně jsme na čísle 219.
Ptal jsem se na to mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka, který mi řekl, že předpokládá, že budou další případy, že jich bude přibývat ještě několik měsíců. Srovnává to s válkou na Ukrajině, na jejíž území Rusko vtrhlo před téměř dvěma roky, a dodnes se objevují příspěvky, jejichž autoři útok schvalují. Podle Moravčíka by pomohlo jedině to, kdyby média přestala o té události informovat, protože pak by to pro dezinformátory i pro lidi, kteří vyhrožují nebo se tím ve svých myšlenkách inspirují, přestalo být zajímavé.