Kutnohorský léčitel Richard okolo sebe shromáždil lidi, kterým postupem času začal řídit životy – kde mají pracovat nebo s kým mají bydlet. A oni ho poslouchali. Jak takoví manipulátoři fungují? Základ je charisma a schopnost číst v lidech. „Jsou rádi, když mají nad někým moc a kontrolu. Manipulace znamená preparování, programování a kontrolování druhých lidí,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz forenzní psycholožka Ludmila Čírtková.

Rozhovor Praha 6:00 2. července 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nastínili jsme konkrétní téma, sektu z Kutné Hory. Vybavujete si, že by se v poslední době v Česku něco podobného objevilo?  
V mé paměti se okamžitě vybavil podle mě podobný příklad, a to kauza, kterou budou lidé znát jako „odháčkování“. Je to kauza (ezoterické školy) Poetrie – malé společnosti, která podle vlastních slov chtěla dělat ženy šťastnými. Ke konci celé kauzy jsem se setkala se spoustou nešťastných žen. Byly to oběti, které měly postavení poškozeného v trestním řízení. V čele zmíněné sekty stál muž, kterému se přezdívalo guru Jára. 

Jak běžná je manipulace u podobných společenství či sdružení lidí?
Když mluvíme o sektách, různé způsoby manipulace jsou v podstatě jejich základním výrobním prostředkem. Na jednu stranu není manipulace nic děsivého nebo hrozného, protože je součástí našich běžných životů. V jemných formách ji používáme na pracovišti, ale třeba i v soukromém životě. To jsou třeba i postupy, kdy nejdříve účelově zalichotíme, abychom poté mohli požadovat určitou službu.

Manipulace se dělí v zásadě na dvě skupiny. Jedna je velmi měkká a je součástí našich komunikačních a interaktivních postupů. Na druhé straně jsou tvrdé manipulativní postupy a techniky, které často vedou k trestným činům, což jsou například podvody nebo týrání. To se často skrývá za sektami, může jít o psychické týrání, sexuální či fyzické násilí, týrání hladem, absencí spánku a podobně.

Všechny tyto metody jsou manipulace, protože vyvolávají stres, který posiluje její účinky. Je to koloběh – díky manipulaci se dostáváme do stresové a nepříjemné situace, cítíme se nekomfortně a stresová situace efekty manipulace ještě posiluje.

Když uvedeme konkrétní příklad člena zmíněné skupiny, který měl od léčitele, v podstatě od vůdce skupiny, nařízeno chodit do práce třeba od čtyř ráno do deseti večer a pak uklidit u sebe na pracovišti. Do toho měl za den udělat přes 200 kliků. Docházelo tak ke spánkové deprivaci a fyzickému vyčerpání. Je toto ideální nastavení pro snadnější ovládání lidí?
Každá sekta musí nejprve nějakým způsobem potenciální členy získat. U všech těžkých podob manipulace bývá na začátku něco zcela opačného – pseudovstřícnost, pseudopřátelství, pseudopodpora a pseudopomoc. Lidé tak mají pocit, že se ocitli ve vysněném světě, že konečně potkali někoho, kdo jim rozumí, umí rozklíčovat jejich potřeby, je na ně hodný a chce jim vyhovět.

ON, náš vůdce: jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech

Číst článek

Tato první etapa, tedy zmíněné „zaplavování láskou“, je bohužel velmi účinná manipulativní technika. Když je na nás někdo hodný, laskavý a milý, automaticky nám začíná být i sympatický. Je to princip, který umožňuje, aby manipulace mohla fungovat. Říká se mu emoční rezonance.

K tomu se přidává druhý princip konzistence. Při zacházení s druhými máme představu, že je chování stálé a trvalé. Když je na nás někdo ze začátku velmi laskavý a podporující, máme pocit, že takové chování bude přetrvávat. To je ale ta otevřená past, protože po této první fázi následují další manipulativní techniky, které už jsou úplně o něčem jiném.

Když byste měla tyto následné manipulační techniky rozvést, jaké jsou jejich základní pilíře?
V drtivé většině případů je člověk odstřižen od informací a jsou mu poskytovány neúplné nebo zkreslené informace. Už je jedno, jestli je daná osoba dobře informovaná z veřejných zdrojů. V tomto případě to byly velmi citlivé informace, které se týkaly například zdraví jednotlivých lidí či jejich blízkých. To je velmi účinná manipulativní metoda.

Další je technika překvapení, kdy je manipulovaný postaven před hotovou věc a nedostane prostor, aby si mohl racionálně rozmyslet, jestli je chování či projev, který je od něj vyžadován, v jeho zájmu, nebo mu naopak škodí.

Jak se dá naučit takto s někým manipulovat?
Naštěstí na to nejsou školy, alespoň pokud vím. A rozhodně bych nebyla pro, aby něco takového fungovalo. Existuje ale typ lidí, který má k tomuto chování velmi blízko. Dříve se takovým lidem říkalo hochštapleři. Dneska mluvíme například o „pseudolozích“.

Z odborného hlediska jsou to zpravidla narušené osobnosti, které mají narcistní a histriónské rysy, které se kombinují. Tito lidé jsou rádi, když mají nad někým moc a kontrolu. Manipulace v těžkém slova smyslu znamená vlastně preparování, programování a kontrolování druhých lidí.

Z hlediska forenzní psychologie znamená manipulace úmyslné a zlovolné použití manipulativních technik, které vedou k tomu, aby se oběť chovala podle toho, co chce manipulátor, a to bez ohledu na její vlastní zájmy. Manipulace v závažném slova smyslu obsahuje čtyři základní znaky. Je to z pohledu manipulátora záměr. Jsou zde aplikovány techniky bez ohledu na to, co to s obětí dělá a jaké to na ni bude mít dopady. Techniky jsou také skryté, což je velmi podstatné. Manipulace je založena na tom, že ji oběť nepozná.

Když později posuzujeme techniku nebo soubor technik zdálky, tak se nám jeví bezostyšnost, utiskování a zmanipulování jako naprosto zjevné. Ale zblízka, když jste v tom, není šance to rozpoznat právě z důvodu kontextu. Třeba kvůli psychologickým pastem nastaveným na začátku pseudolaskavou vstřícností a podporou dotyčného. Manipulace je postup, který slouží k zisku manipulátora.

Musí si tedy manipulátor třeba načíst, jak to funguje, anebo prostě postupuje pokus omyl a trénuje si toto chování na obětech?
Manipulátoři jsou laickými, ale obdařenými psychology. To znamená, že velmi dobře umí přečíst druhé lidi. Mluvíme o takzvané chladné empatii, protože člověka přečtou a jsou schopni vycítit, co je pro něj důležité. Základní charakteristikou dobrých manipulátorů je, že dovedou číst v lidech a jsou charismatičtí.

Říkáme, že jednou z manipulativních metod je „impression management“. To znamená, že máte oslnivé entrée a vyzařujete charisma. Jedna z nejhorších manipulativních technik spočívá v tom, že umíte druhému dát pocit, že je nejdůležitější člověk a významná osobnost. Tento pocit máme skoro všichni rádi.

Takže když se vrátím k jádru vaší otázky, manipulátoři si to s sebou životem nesou. Existují různé teorie, jak taková povaha vzniká. Já zmíním jednu z častějších a srozumitelnějších teorií.

Je založena na tom, že manipulátoři zpravidla vyrůstají v neutěšeném dětství nebo mají hádající se rodiče a musí se naučit v takovém konfliktním prostředí pohybovat. Musí být schopni se rozhodnout, jestli mají rychle otevřít ledničku a podat otci láhev s pivem, nebo vědět, jak povzbudit matku. Žijí v situaci, kdy vůbec nejde o ně a jejich potřeby. Jsou tu jen jako instrument pro to, aby tišili konflikty mezi rodiči. Naučí se tak druhé číst.

Současně se naučí i svým způsobem hrát a věrohodně, sugestivně předvádět například vřelost, ačkoliv ji absolutně vůbec necítí. Toto nadání si nesou i do dospělosti. Pro manipulátory je typicky hodně důležité mít moc a kontrolu nad druhými. Dokonce to dělají, i když nepotřebují konkrétní zisk. Prostě je to baví.

To vede k tomu, že žijete v přítomnosti a neděláte si starosti, jak to bude za 10 nebo 15 let, nebo jestli budete mít podmínky pro slušnou existenci. Prostě žijete v okamžiku.

Když si ještě vezmeme konkrétní případ. Právě matka léčitele, který figuruje v poslední kauze, od něj a jeho otce odešla, když mu bylo okolo čtyř let. Jeho otec byl také léčitel. Od malička mu říkal, že má velké léčitelské schopnosti. Dokonce byli ještě na návštěvě u jiného léčitele, který jim to potvrdil. Je právě toto ideální prostředí, ze kterého může takový manipulátor vzniknout?
Já bych si to netroufla zobecňovat, protože případy, na které si vzpomenu, mají úplně odlišné životní cesty. V popisu, který jste právě uvedl, mohla hrát velkou roli nápodoba chování otce, ztotožnění se s ním a jeho profesí. Ale takto na dálku si to netroufám seriózně posoudit.

A mohlo to ovlivnit jeho sebevědomí?
U narcistní povahy a rysů to patří k výbavě osobnosti. Jde o to, že navenek vystupujete jako velmi sebevědomý člověk, ale vaše sebevědomí není velké, ale spíše hodně zranitelné. Proto potřebujete pořád dodávat posilovače, že opravdu jste něco extra. Posilování sebevědomí jde ruku v ruce s tím, kolik lidí máte pod svou kontrolou, kolik z nich udělá to, co si přejete, a kolik lidí vám sklání nějakou poklonu nebo obdiv.

Jak je to s oběťmi? Může si být někdo jistý, že ho nikdo nemůže zmanipulovat? Na čem to závisí?
Je pravda, že je velký rozdíl mezi tím, jak dopadnou oběti manipulace a jak je vnímá veřejnost. Převažuje názor, že ten, kdo se nechá zmanipulovat, je naivní, nebo dokonce i bez kritického myšlení. Mohu rozhodně prohlásit, že tomu tak není.

Policie řeší úmrtí spojená s kutnohorskou sektou. Dva muži zemřeli kvůli rituálům u hradu Šternberk

Číst článek

V případech, které byly založeny na těžké manipulaci – a měla jsem možnost posuzovat oběti – byly oběťmi třeba vysokoškolačky z řad novinářek, lékařky, architektky, studentky práv a podobně.

Vezměme konkrétní skupinu, ve které bylo v užším jádru okolo 20 lidí. Je jednodušší nebo účinnější pro manipulátora ovládat skupinu, která je propojená? Jezdili spolu na různé výlety. Léčitel působil na jednotlivé členy. Podle toho, co jsme zjistili ze všech výpovědí, si vždy vybral jednoho premianta, který byl v jeho milosti a zbytku říkal: „Hele, podívejte se, jak to dělá Franta. Franta to dělá správně,“. Pak se to ve vteřině úplně otočilo.
Pochopitelně, cukr a bič. Jedna z velmi fungujících manipulativních technik je udržovat lidi v nejistotě. Za jedno a totéž chování můžete být někdy pocukrování neboli pochváleni a jindy potrestáni. Ale záleží na skupinové dynamice. Jakmile má sekta určitou členskou základnu, tak se v ní odehrávají efekty skupinové dynamiky. Skvělí sektáři a manipulátoři ji vždy umí dobře využít.

Jedna z věcí, která funguje, je, že pravidla, která nastavil vůdce nebo guru, se stávají nástrojem pro rozdělování moci a kontroly. Vůdce obdaří někoho vyšší nebo kontrolní pozicí a převede na něj určitý střípeček agendy, kterou dosud dělal sám. Když člověku dáte něco na starost, může to vést k tomu, že vytváříte ještě větší závislost. U prostého člena vzniká pocit vděku a tím se dostává do pozice, kdy je ochoten pro svého vůdce udělat téměř všechno. Vytváří i napjaté vztahy mezi ostatními členy sekty. Nemohou v ní vzniknout pravá přátelství a podpora. Skupinová dynamika hraje v sektě velkou roli.

V tomto případě šlo například o to, že vůdce sekty byl velký pedant na úklid a posílal vybrané členy do jiných domácností ukazovat, jak se má uklízet. Tím ponížil jiné členy domácnosti, že to dělají špatně. Vybraní členové měli ukázat, jak se má uklízet správně, a asi tím vytvořit rozdíly. Je to ten případ?
Určitě. Samozřejmě je v tom velké zneužívání moci. Chybí jakákoliv logika. Proč bych měla za normálních podmínek posílat někoho do cizí domácnosti, aby tam ukázal, jak má uklidit? Má to spíš psychologické důvody. Vybraný člen přichází spíše jako kontrolor, může i získávat určité informace. Stává se tak nástrojem guru nebo sektáře. Normální člen má naopak pocit, že se ocitl na nižší pozici. To může vést k tomu, že se více napojí na sektu a bude se snažit přitáhnout na sebe laskavé, a nikoliv kritické pohledy.

Jak můžeme vysvětlit, že si členové sekty uřezávali malíčky na nohou, platili neopodstatněné a vysoké částky vůdci nebo se nechali mlátit tyčí v lese, protože to vůdce označil za očistný rituál? Jak to vysvětlit z pohledu lidí zvenku? Jak si vysvětlit, že to lidé strpí, neodejdou nebo si neřeknou, že už je to za čárou? 
Já myslím, že zvláštní způsoby, které jdou až na úroveň sebedestrukce nebo destrukce druhého, jsou vždycky to, co nás zaráží. Koneckonců věříme v to, že člověk je racionální bytost a zbytky soudnosti v nás zůstanou i v těžkých situacích. Z pohledu psychologie tomu tak není. Naštěstí jsou to ale extrémně vzácné situace. Na druhou stranu není tak výjimečné, že se s nimi v životě setkáme.

Odcizily jsme se, teď už je to ale zase mamka, říká dcera učitelky, která měla zavraždit léčitele Richarda

Číst článek

Já bych poukázala na případy týrání dětí nebo dospělých ve společném soužití. Často se ptáme, jak je možné, že toto oběť vydržela. Jak je možné, že v soudní síni je k agresorovi loajální, vyjadřuje k němu lásku a prosí, aby nebyl trestán. To jsou velmi podobné věci. Žijeme-li v absurdním prostředí a ocitneme se v bublině, ve které jsou najednou zavedena absurdní pravidla, náš mozek, uvažování a cítění se s tím musí popasovat. S přibývajícím časem pobytu v sektě se radostné pocity vytrácí, a naopak se objevují pocity tísně. Vnitřní tíseň může zásadním způsobem narušit racionální uvažování a funguje jako psychická porucha.

Může nám na delší nebo kratší dobu vymazat předpisy a hodnoty. Jedna z definic manipulací je, že vede k vymazání „já“ neboli osobnosti člověka. To jsou velmi těžké podoby. Záleží na kontextu, o jakou manipulaci jde, jak dlouho trvá, jaké techniky byly použity a na tom co se musí stát, abych se mohla vrátit zpátky k normálnímu světu.

Vy jste říkala, že je těžké z takového partnerského vztahu nebo sekty odejít. Co má dělat okolí, například příbuzní, aby svého příbuzného nebo kamaráda ze sekty nebo z nefunkčního partnerského vztahu, vymanili? V tomto případě došlo k situaci, kdy rodina viděla, jak se jim vzdaluje maminka a babička, ale nevěděli, co s tím mají dělat. Ani nevěděli, na koho se obrátit.
Kdybych měla jednoduchou a dobře fungující radu, tak bych na sebe byla pyšná a samozřejmě bych vám ji nabídla. Ale všichni víme, že to je ohromně těžké. Jde třeba o případy domácího násilí čili o emocionální závislost na tyranovi. Máme spoustu vysvětlení z psychotraumatologie.

Vysvětlujeme to i tím, že člověk prožívá traumatické kleště a ocitá se v situaci, kdy ho tyran nebo sekta izolují, takže se vzdaluje pomoc. Izolace vede k tomu, že se stávám více závislá na středobodu, tedy na sektáři anebo na tyranovi. Jestliže jsem na něm závislá, tak do mě pronikají takzvané introjekty, což jsou deformace psychiky, které přebíráme od pachatele. Oběť se dostává do stavu, kdy myslí stejně a věří tomu. Je to obranný mechanismus psychiky, aby člověk nezešílel ve zvráceném světě. Léčba a terapie takových introjektů bývá velmi komplikovaná.

Když chci někomu pomoct, je dobré se jít nejdříve poradit. Přesvědčování ve stylu: „Podívej se, vždyť ti to vlastně škodí,“ absolutně nefunguje, protože manipulátor to dovede oběti krásným způsobem vysvětlit. V hlavě oběti zní jeho proslovy, protože manipulátor ji už dopředu očkoval proti efektu racionálních informací. Bude oběti říkat: „Nevěř tomu, oni jsou spřaženi s nepřáteli. Oni by tvoje zdraví ještě více ohrozili, oni tomu nerozumí...“

Čili jděte se poradit. Ale záleží na závažnosti. Jestliže jde o závažné věci, je možné jít i do poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí. Například do Bílého kruhu bezpečí. Existovala i poradna, která řešila závislosti na určitých uskupeních, čili i závislosti na sektách. Husitská teologická fakulta se tomuto tématu díky několika odborníkům věnovala, takže bych odkázala třeba přímo na ně.

Myslíte, že v současné době je situace taková, že lidé mohou být náchylnější k manipulacím a ocitnutí se v sektě? Potom, co tu byl koronavirus, válka na Ukrajině, ekonomická krize. Vytvořilo to podhoubí pro taková společenství?
Necítím se být sociologem, ale hlavou mi běží, že sekty vždy existovaly, doprovází historii lidstva a vyskytovaly se i v minulém století. Je pravda, že máme pocit vyšší úzkosti, vzniklé nejistou a nepřehlednou dobou. To může vytvářet větší rizika hledání záchranného stébla. Pak záleží na tom, jestli se vyskytne vhodný manipulátor nebo guru, který přijde s pseudoideologií a je tak manipulativní, že kolem sebe dovede sdružit skupinu lidí, ze které na jejich úkor žije naprosto bez výčitek svědomí.

To se dá v současnosti asi vztáhnout i k dezinformacím?
Dá, protože i ty mohou být pro někoho léčivé, jelikož přináší například jednoduchá vysvětlení. Myslím tím konspirační teorie. Jádrem je, že hledám vysvětlení pro složité situace.

Dnes je složité skoro všechno, protože pro mnoho lidí není snadné odpovědět na otázku, co je dělá šťastnými. To je jedna z otázek, ve které bychom měli mít jasno. Jestliže musíme chodit k psychologům a psychoterapeutům, tak to nesvědčí o tom, že jsme zralými osobnostmi a že jsme připraveni odolávat různým manipulacím. Třeba i měkčího rázu, v reklamě nebo v rámci působení okolí a podobně.

Obžalované jsou oběťmi manipulátora, což je nevyviňuje, říká religionista o smrti léčitele Richarda

Číst článek

Když vůdce odejde, může se člen ze sekty dostat sám a znovu nastartovat mozek na normální prostředí, které je bez šéfa? Nebo potřebuje psychologickou pomoc? Jak funguje nastartování mozku do normálního života?
Jsou různé cesty, ale nejlepším lékem je dobrá a silná podpora v nejbližším okolí. Od lidí, kteří jsou pro mě důležití, dovedou mě zachytit, dají mi pochopení, neodsuzují mě a neetiketují mě například tím, že jsem byla hloupá a naivní. Protože tím by mě zraňovali ještě jednou.

Oběti manipulátorů většinou přijdou o peníze, pracovní příležitosti, ale také o duševní pohodu. Nejlepší je skutečně podpora v nejbližším sociálním okolí. Tam je možné i odhadnout, jestli oběť bude potřebovat pomoc odborníků, či nikoli. Část skutečně potřebuje psychoterapeutickou či psychologickou pomoc.

Především proto, že v nich přetrvává strach. Jestliže sekta existuje dál a oběť je de facto v očích sekty odpadlíkem, tak jsem se setkala i s tím, že byla předmětem vyhrožování a očividného pronásledování. To vede dál k destabilizaci a v takových situacích je velmi pravděpodobné, že bude potřebovat pomoc psychosociální, možná i existenční. Na chvilku odejít někam mimo dosah sekty.

Martin Štorkán, Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít