Vražd je letos nejvíc za posledních sedm let. Nejčastějšími příčinami byly osobní spory
Vraždy a pokusy o ně jsou v Česku častější než loni. Meziročně jich přibylo asi o třetinu. Policisté do konce července řešili 90 takových případů.
Nejčastějšími příčinami vraždy byly osobní spory. Tento motiv policie eviduje u více než poloviny všech letošních vražd. „Ve většině případů oběť svého vraha zná,“ podotýká pro Radiožurnál mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Vraždy a pokusy o ně jsou v Česku častější než loni. Téma pro Marii Veselou a Annu Horáčkovou
Do srpnových statistik se zapsal například případ v Rožnově pod Radhoštěm.
„Devětačtyřicetiletý muž zastřelil svou pětatřicetiletou družku a své děti, poté zbraň obrátil proti sobě. Jednou z obětí je policistka,“ připomíná mluvčí tamní policie Simona Kyšnerová.
Za celý loňský rok policisté evidují 105 případů vražd a pokusů o ně, předloni jich bylo 130. Pokusy o vraždu tvoří za poslední roky asi polovinu celkového počtu evidovaných případů.
Meziročně přibylo i loupeží, vydírání nebo dalších trestných činů, kterým policisté říkají násilná kriminalita. Nejvyšší nárůst je v Praze. Jen ve dvou krajích je meziroční úbytek. Ve středních Čechách to bylo asi o pětinu, v Pardubickém kraji mají zhruba o desetinu případů méně než za stejné období loni.
Kriminalita se podle nich vrací do doby před začátkem epidemie koronaviru. To potvrzují i čísla ve statistikách - od ledna do července 2019 evidovali policisté téměř 8500 tisíc případů násilí, ve stejném období letos je to přes 8000 kauz. Třeba vražd je ale letos zatím nejvíc za posledních sedm let.
Nejistota a frustrace
Vyšší počet vražd může ovlivňovat víc faktorů, třeba i aktuální dění. U některých lidí to může být reakce na covidovou situaci, energetickou a ekonomickou krizi nebo válku na Ukrajině.
Útočník v Rožnově byl strážník a družka policistka. Střílelo se z legálně držené soukromé zbraně
Číst článek
„Nejistota a frustrace může vést u některých lidí k tomu, že dojde ke zhoršení mezilidských vztahů v rodině nebo blízkém okolí. K těmto případům může dojít při vyhrocení konfliktů v rámci mezilidských vztahů. To je jeden příklad. Ale můžeme tam mít i jinak motivované trestné činy, které nemusí souviset s reakcí na frustraci,“ míní krizový psycholog a expert ministerstva vnitra na psychologii mimořádných událostí Štěpán Vymětal.
Podle něj tak či tak platí, že je důležité pečovat o své duševní zdraví. To, jak se cítíme, ovlivňuje podle něj řada věcí - třeba i dobrý spánek, dostatek fyzické aktivity nebo zdravý životní styl.
„Existují cvičení pro zklidnění emocí. Jde o práci s dechem, vnitřní monology a tak dále,“ přibližuje. Vymětal proto doporučuje webové stránky opatruj.se, které vytvořil Národní ústav duševního zdraví. Tam lidé najdou další tipy.
Policisté jsou v objasňování vražd poměrně úspěšní. Letos mají do konce července objasněných přes 85 procent případů, loni jich bylo přes 95 procent. Podle policejního mluvčího Vinčálka je to právě i díky tomu, že se oběť s vrahem většinou dobře zná.
