Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém.

Praha 14:00 29. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to volba veřejnosti, že vysoké školství není prioritou, byť vlády většinou říkají, že prioritou je. Problémem je to, že se asi 30 let nikdo nezabýval tím, zda formulka, skrze kterou ministerstvo rozděluje peníze, takzvaný koeficient ekonomické náročnosti, stále platí a odpovídá. Bohužel neplatí,“ vysvětluje Münich ve vysílání Plusu.

Koeficient ekonomické náročnosti určuje, jak je daný obor finančně náročný, například co se týká výbavy nebo pomůcek.

V současnosti je pro univerzity velký problém dohodnout se mezi sebou, jak se finance rozdělí. Školy tak tento původně ministerský systém koeficientu přejaly, přestože nemusely, a to způsobuje problémy.

Vina je tak podle Münicha především na straně vysokých škol, které mají pravomoci rozdělit si mezi sebe peníze tak, jak uznají za vhodné.

„Školy by měly sledovat úrovně platů na různých fakultách a měly by mít sjednocující politiku. Ne nutně, aby byly platy všude úplně stejné, ale měly by být mnohem podobnější, než je to například na Univerzitě Karlově,“ říká.

Finance podle nákladovosti

Řešení shora, tedy z ministerstva školství, by však podle Münicha nepřineslo nic dobrého.

Vysoké školy by si měly letos přilepšit o 900 milionů korun. Peníze půjdou na mzdy pedagogů

Číst článek

„Na ministerstvu opravdu není intelektuální kapacita a informace o tom, jak se mají společensky užitečně rozdělovat peníze. Problém je, že v Česku ani nemáme školné, což znamená, že ani trh pořádně neurčuje, kterým směrem by vysoké školy měly investovat,“ vysvětluje Münich.

Podle něj se špatný systém rozdělování financí ukazuje i v tom, když chybí lidé v některých licencovaných profesích, jako jsou například pediatři nebo zubaři.

„Finance se rozdělují podle nákladovosti. Nákladovější dostane víc peněz, neznamená to však, že je užitečnější,“ dodává expert.

Pavlína Nečásková, arych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít