Ministerstvo chce zmírnit tresty za neplacení výživného. Vězení až na tři roky prý není řešení
Za neplacení výživného nyní mohou dlužníci dostat až tři roky vězení. V polovině případů je ale podle ministerstva spravedlnosti ani trest odnětí svobody nenapraví. Ve vězení navíc většinou nepracují, a tak jim dluh narůstá. Proto chce ministerstvo tresty zmírnit a ponechat je jen pro nejzávažnější případy. U ostatních chce zavést nové typy sankcí.
„Otec neplatil výživné dva roky. Za to dostal pouze podmínku. Musím říct pouze, protože to bylo úplně k ničemu. Stejně neplatil,“ popisuje svou situaci Eva z Olomouce pro Radiožurnál.
Ministerstvo chce zmírnit tresty za neplacení výživného. Téma pro Ivu Vokurkovou
Expartner má na jejich tři děti ve věku pět až sedm let platit 2800 korun měsíčně. Teprve po podmínce prý poslal pár korun.
„Otcové nemají strach z kriminálu. Je tam teplo, dostanou tam najíst. Pro ně to není žádný trest. Proto si myslím, že prospěšné práce by pro tatínky byly takové bu bu bu, protože matky by měly pravidelně výživné v dané výši, nemusely by se obávat, zda zaplatí, nebo ne. Udělal by i něco pro město,“ vysvětluje paní Eva.
S veřejnými pracemi pro rodiče neplatiče se zatím nepočítá, některé změny je ale nejspíš čekají. Třeba těm, kteří neplatí z nedbalosti, by už nemuselo hrozit vězení.
„Trestní zákoník by měl postihovat jen jednání s největší společenskou škodlivostí. Měl by být až tím nejzazším řešením,“ míní náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav z ODS.
S tím, že zavírat lidi do vězení za neplacení výživného nedává příliš smysl, souhlasí i předsedkyně Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Jana Provazníková.
„Většinou při odnětí svobody narůstá dluh na výživném, protože vězni nejsou ve výkonu trestu odnětí svobody většinou zaměstnáni. A situace dítěte se nezmění,“ upozorňuje.
„Je třeba zdůraznit, že ve věznici, i když pracuje, tak příjem a náklady na jeho vězení jsou takové, že na výživné tolik peněz nezbývá,“ dodává prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Jiný postih
I podle vedoucího katedry trestního práva Tomáše Gřivny z Univerzity Karlovy a člena Unie obhájců bude lepší, když se alimenty po neplatičích vymáhají jinak. Třeba exekucí.
„Trestní represe jakožto preventivní účinek se míjí účinkem, protože ve výkonu trestu máme odsouzené za zanedbání povinné výživy a nevede to k tomu, že by je to donutilo zaplatit,“ podotýká.
Chystá se reforma dávek. Místo čtyř podpor má být jedna ‚superdávka‘. U žadatelů se bude řešit majetek
Číst článek
Recidiva je v těchto případech kolem 50 procent. Trestným činem by proto podle návrhu novely trestního zákoníku zůstalo jen úmyslné neplacení výživného. A to navíc jen tehdy, pokud by dítěti nebo jiné vyživované osobě hrozila nouze.
„Ta osoba by neměla na základní lidské potřeby. To znamená na jídlo, základní hygienické prostředky a ošacení,“ vyjmenovává Antonín Stanislav.
V těchto případech by nově místo až tří let hrozilo odnětí svobody nanejvýš na jeden rok. Ministerstvo si od navrhovaných změn slibuje snížení počtu vězňů v už tak přeplněných věznicích.
Z celkových skoro 20 tisíc odsouzených jich tam je za neplacení výživného přes dvanáct set. Částečnou dekriminalizací tohoto trestného činu bych jich zůstalo 200. A ty ostatní navrhuje ministerstvo postihovat jinak.
„V soukromoprávních pohledávkách je výživné klasickým úrokem z prodlení. Chtěli bychom tam dát větší odrazující prvek, a to větší úrok z prodlení,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti.
A neplatičům v exekuci by se na výživné mohlo strhávat 10 procent ze mzdy – a to ještě před odečtením nezabavitelné částky.
Novela trestního zákoníku by mohla začít platit od příštího července.
