Chystá se reforma dávek. Místo čtyř podpor má být jedna ‚superdávka‘. U žadatelů se bude řešit majetek
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá reformu sociálních dávek. Čtyři z nich, včetně příspěvku na bydlení, chce sloučit do jedné. A žadatelé už nebudou muset dokládat náklady na bydlení. To má zjednodušit podávání žádostí o podporu i odlehčit úřadům práce, které tak budou mít volnější ruce na práci s klienty.
Přídavek na dítě, doplatek a příspěvek na bydlení a další na živobytí. Čtyři dávky, čtyři žádosti a desítky stran formulářů a potvrzení. Ty se přitom v některých případech opakují. Přesto je žadatel musí pokaždé dodat znovu. A pracovníci na úřadech práce je zpracovat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá reformu sociálních dávek. Podrobnosti zjišťovala Iva Vokurková
V časech krize, jako byla ta loňská energetická, kdy je potřeba rychle pomoct mnoha lidem, pak vede papírování a kontrolování k zahlcení úřadu. To teď chce ministerstvo práce a sociálních věcí změnit.
„Lidé by už nežádali zvlášť o dávku na živobytí, o doplatek a příspěvek na bydlení a o přídavek na dítě, ale měli by to všechno v jedné dávce. Zatím o ní mluvíme jako o dávce sociální podpory a pomoci,“ říká pro Radiožurnál vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Iva Merhautová.
Dvě formy pomoci
Výše i forma podpory by závisela na příjmu domácnosti, konkrétně na tom, jestli by byl nad nebo pod určitou hranicí. Tou by měl být 1,3násobek životního minima.
Životní minimum
- Životní minimum se liší podle složení domácnosti. Například pro dva dospělé dělá 8510 korun, pro samoživitelku s dítětem do 6 let necelých 7 tisíc korun.
- Hranice 1,3násobku životního minima, o které uvažuje ministerstvo, by tak v prvním případě byla 11 063 korun, ve druhém zhruba 9 tisíc korun.
Žadatelé o pomoc by proto nejdřív prošli příjmovým a nově i majetkovým testem. „Nechtěli bychom to platit někomu, kdo má třeba více nemovitostí,“ vysvětluje Merhautová.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL pro Radiožurnál už dříve řekl, že úřad by zajímaly hlavně ty nemovitosti, ze kterých může mít žadatel o dávku další příjmy, například byty k pronájmu.
Domácnosti s příjmem nad danou hranicí by dostaly paušální dávku stejnou pro všechny, nejspíš odstupňovanou do několika úrovní. Částka by zahrnovala podporu na bydlení i na děti.
Pro chudší domácnosti by podle Merhautové fungovala podpora jinak: „Tady by to nebylo jen prosté vyplacení dávky, ale už by tam nastala komplexní sociální práce s tím jednotlivcem nebo rodinou. Zaměřili bychom se na to, jak bydlí, jakou další pomoc eventuálně potřebují, samozřejmě jestli pracují nebo proč ne.“ V tomto případě má být výše dávky adresnější, podle potřeb domácnosti.
Chudoba jako problém
Větší důraz na sociální práci a aktivní pomoc potřebným ze strany státu – namísto jejich neustálého kontrolování – je podle Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi na celé zamýšlené reformě nejdůležitější.
„Na osobu v hmotné nouzi už nebude systém pohlížet jako na někoho, kdo jen nemá peníze a může si za to sám, protože se dostatečně nesnaží. Ale že je někde problém a ten se má řešit,“ říká Zieglerová, která je zároveň členkou pracovní skupiny ministerstva pro přípravu dávkové reformy.
Měl by se zjednodušit systém dávek, kdy by místo dvaceti existovaly pouze dvě, míní sociolog
Číst článek
Jako konkrétní příklad uvádí, že třeba člověka dlouhodobě nezaměstnaného úřad práce propojí se sociálním podnikem, který se na takové lidi zaměřuje. A skrze práci nejen že si člověk vydělá peníze, ale stabilizuje se i jeho celková situace a získá nové kompetence a pracovní návyky.
Úřad práce by také měl podle Zieglerové lidem v nouzi pomoct s hledáním vhodného ubytování a motivovat je třeba k oddlužení. A pokud budou s úřadem práce na zlepšení své situace spolupracovat, dávka se jim o něco navýší.
Další novinkou, kterou chce ministerstvo zavést, je to, že žadatelé by už nemuseli dokládat náklady na bydlení. Úřad si je zjistí sám od poskytovatelů energií a dalších.
Myšlenka zjednodušení dávek se zamlouvá i stínovému ministru sociálních věcí, poslanci Aleši Juchelkovi z ANO. Varuje ale před nástrahami majetkového testu.
Proč se pomoc zpozdila? ,Stát pochybil,‘ přiznává ministr Jurečka ohledně sociálních dávek
Číst článek
„Samozřejmě že člověk může mít majetek a může se ale i dostat do přechodné svízelné situace. A stát by měl být připravený pomoci i těmto lidem,“ podotýká.
Sociolog Daniel Prokop, další člen pracovní skupiny ministerstva, zase zdůrazňuje, že změny je nutné pečlivě připravit.
„Sloučení dávek je dobrý nápad, já bych jich sloučil maximum. Ale dá se to udělat i velmi špatně. Proto změny musí být nadesignované velmi detailně, i s modelováním na datech, jaké to bude mít dopady na různé typy domácností,“ zdůrazňuje.
Ministerstvo chce mít návrh hotový do konce roku. Změny by měly začít platit od roku 2025.
