Zemědělci požadují slevu na pojistném. Náklady nám rostou a cena komodit klesá, říká šéf Agrární komory
Na přelomu února a března můžeme v Česku očekávat protesty zemědělců. Na čem bude záležet, zda se agropodnikatelé k projevům nespokojenosti rozhodnou? „Máme určité požadavky, které jsou dlouhodobě ignorovány, nebo na ně neznáme odpovědi. V tuto chvíli potřebujeme hlavně, slovy pana premiéra, jasný signál, že s námi počítá a že chce nějakým způsobem situaci řešit,“ říká prezident Agrární komory Jan Doležal.
Po středečním jednání prezídia Agrární komory jste oznámili, že zvažujete uspořádání protestů proti vládní politice. Definitivní rozhodnutí má padnout za týden. Jak pravděpodobné v tuto chvíli je, že za týden opravdu svoláte protivládní protesty?
To je v tuto chvíli těžké říci. Příští týden v pátek budeme mít mimořádné jednání představenstva a tam zvážíme všechna pro i proti. Rozhodujícím faktorem bude to, do jaké míry nám ministerstvo zemědělství, respektive vláda jako taková, vyhoví.
Ekonomicky nám to už nevychází. Změna dotací diskriminuje střední podniky, dochází k jejich skupování a koncentraci držby, poukazuje prezident Agrární komory Doležal
Máme určité požadavky, které jsou dlouhodobě ignorovány, nebo na ně neznáme odpovědi. Shodou okolností máme v pátek jednat s panem ministrem v Berlíně v rámci Grüne Woche. Ještě jednou mu tedy připomenu, že tady jsou věci, které jsou dlouhodobě neřešené a že situace v zemědělství není zrovna růžová.
Vidíme neustále klesající ceny komodit, neustále rostoucí náklady, zvyšující se byrokracii a to jsou záležitosti, které je potřeba řešit prioritně.
Co dalšího by během toho týdne vláda měla udělat?
V tuto chvíli potřebujeme hlavně, slovy pana premiéra, jasný signál, že s námi počítá a že chce nějakým způsobem situaci řešit. My samozřejmě v tuto chvíli máme na stole určité požadavky, o kterých jsme hovořili: sociální pojištění, úprava strategického plánu. Ale dlouhodobě se musíme bavit i o evropské rovině, kde je teď hlavním problémem cena komodit a kde já vidím, dá se říct poslední rok či půlrok, ze strany České republiky spíše pasivitu.
Celoevropský problém, přebytek zemědělských komodit, je způsobený i tím, že se sem dováží více zemědělských komodit z Ukrajiny. Jsou státy, které to chtějí vehementně řešit: Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko. Česká republika je ve svém postoji zatím spíše pasivní a my potřebujeme slyšet: Ano, toto je věc, kterou chceme řešit.
Chceme pomáhat Ukrajině. Chceme jim pomoci vyvézt produkci z Evropy, třeba prostřednictvím nějakých speciálních dotací na dopravu, ale nemůžeme to dělat takovým způsobem, jakým to děláme doposud, kdy vlastně likvidujeme zemědělce ve střední a východní Evropě. Ano, je potřeba pomáhat Ukrajině, ale zároveň je potřeba pomoci zemědělcům.
Zvyšte dotovanou výměru
Vy jste předloni několikrát protestovali proti změně v nastavení zemědělských dotací. Vláda se rozhodla, že chce podpořit malé zemědělce a výrazně posílila dotace na prvních 150 hektarů. Právě na prvních 150 hektarů každé farmy jde nově 20 procent dotací. Ministr zemědělství Marek Výborný minulý týden uznal, že změna v nastavení dotací vedla k výrazným propadům podpor u středně velkých firem. Avizoval, že chce i s vámi a také na úrovni vládní koalice jednat o možných úpravách. Berete to jako určité zadostiučinění?
Nejdříve musí dojít k úpravám strategického plánu a to si myslím, že by skutečně bylo správnou reakcí na dopadovou studii, o které jste hovořil, respektive na ten fakt, že opravdu nejvíce postižené novým dotačním systémem jsou podniky střední velikosti.
Němečtí zemědělci opět zablokovali dálnice, v Chotěbuzi troubili na kancléře
Číst článek
Pokud se na to podíváme, co vlastně tyto podniky v Česku dělají, tak to jsou podniky zodpovědné za 90 procent produkce potravin. Pokud se podíváme třeba na mléko, tak 90 procent dojnic je u podniků nad 500 hektarů. To jsou přesně ty podniky, které mají v letošním roce obrovský problém, protože se schází relativně nízká cena mléka, která je dnes pod výrobními náklady, a k tomu právě nový dotační systém.
Já si dokážu představit, že celá řada chovatelů – a ono se to už bohužel děje – bude chovy nějakým způsobem omezovat nebo dokonce budou úplně končit, což je čím dál častější. Takže pokud chceme toto nějakým způsobem zastavit, tak musíme dotační systém přehodnotit. A toto by mohla být jedna z cest.
Vy máte nějaký vlastní návrh, který v pátek ministrovi zemědělství předložíte, když s ním budete jednat?
My chceme, aby se redistributivní podpora vyplácela na prvních 550 hektarů, což je zhruba tří až čtyřnásobek průměrné výměry v Česku – což je shodou okolností velmi podobné číslo, jako je v některých jiných státech Evropské unie.
My jsme prakticky výjimkou tím, že máme 20 procent obálky přímých plateb právě na redistributivní platbu. Ostatní členské státy se pohybují kolem deseti, dvanácti procent. Takže je otázka, jestli opravdu není na místě to přehodnotit.
Já jsem zmínil sociální pojištění, což by mohla být další pomoc právě pro ty, kteří drží zaměstnanost na venkově. Zmínil jsem skot, ale je to samozřejmě otázka i třeba pěstování brambor, ovoce, zeleniny a chovu prasat, drůbeže.
To jsou všechno věci, které vyžadují zaměstnance. Už jsem zmínil, že mzdy se zvyšují nebo jsme nuceni je zvyšovat, protože taková je situace a bohužel je velmi těžké konkurovat v prostředí velmi nízké nezaměstnanosti. Mzdy jdou neustále nahoru a my bychom to alespoň sociálním pojištěním byli schopni částečně pokrýt.
Téměř tři stovky zemědělců zatím nedostaly základní dotace. Hrozí, že přijdou o dodavatele i půdu
Číst článek
Vaše představa je, že byste vůbec neplatili sociální pojištění za zaměstnance? Nebo jak velká by úleva měla být?
Jedná se pouze o určitou slevu. Jak velká by měla být, to je vždy přepočteno na roční pracovní jednotku. Potom se vypočítává, jak zemědělec hospodaří, respektive jak složitou má výrobu, kolik zaměstnanců potřebuje na určité komodity, které jsem vyjmenoval: živočišná výroba, speciální rostlinná výroba. A na základě toho dostává určitou slevu.
Rozhodně to není stoprocentní sleva, je to sleva vždy jenom do výše počtu konkrétních zaměstnanců. A je to určitá pomoc právě těm, kteří v tuto chvíli mají vyšší náklady a nižší ceny.
Neohrozila by Agrární komorou navrhovaná změna dotací pro změnu malé farmy? A proč si její prezident myslí, že se zvýšená cena nemovitostí do ceny potravin spíše nepropíše? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
