Česká zemědělská univerzita má nový pavilon. Je porostlý rostlinami, recykluje vodu a lépe izoluje
Tisíce rostlin pokrývá nový pavilon České zemědělské univerzity v Praze. Fungovat začíná ve středu. Sloužit bude studentům a vědcům z Fakulty životního prostředí. Ekologicky šetrná budova propojuje moderní technologie s přírodou. Například k zavlažování zelené fasády využívá dešťové i splaškové vody, které čistí vlastní kořenová čistička. Stavba pavilonu začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.
Na celé fasádě je přes dvanáct tisíc kusů rostlin. Vysázeno je zde zhruba dvanáct druhů, jako třeba břečťan, bergénie nebo zimolez. Na rohu je plastová trubka, která je součástí závlahového systému.
„Už na první pohled zaujme budova zelenými fasádami. Vypadá jako soustava zavěšených truhlíků, ty jsou zavlažovány vodou, ať už dešťovou nebo případně vyčištěnou, takzvanou šedou vodou,“ říká tajemník Fakulty životního prostředí Vladimír Zdražil.
Zelená dohoda je pro nás jako Marshallův plán. Nevíme ale, jak peníze investovat, myslí si Krajhanzl
Číst článek
Vertikální zelené fasády snižují energetickou náročnost budovy. V zimě izolují teplo, v létě naopak budovu ochlazují. „Díky tomu, že rostliny vypařují vodu, se povrchy ochlazují, takže dochází k aktivnímu ochlazování té oblasti,“ vysvětluje Zdražil.
Tato fasáda ale bude mít ještě další funkci – výzkumnou. Odborníci na ní budou zkoušet například různé druhy rostlin, množství dávkované vody nebo i typy hnojení. V rozhodování jim budou pomáhat data získaná ze senzorů.
„Máme monitorovací prvky, které nám říkají, kolik vody přitéká a kolik odtéká. Tím pádem jsme schopni říci, kolik vody se nám ‚ztratilo‘. Dále máme systém zachytávání dešťových srážek a taky systém čištění takzvaných šedých vod. To jsou ty, které zachytáváme v kancelářských prostorech z umyvadel a ze sprch,“ uvedl Zdražil.
Voda pak proudí dál k vyčištění V kořenové čističce a K další úpravě skrz vertikální kořenový filtr, který vypadá jako pole obsypané kameny. Ve filtru žijí bakterie, které čistí vodu. „V technické místnosti je na jedné straně nádrž – to je zásobní nádrž pro závlahy. Vlevo je systém dvou nádrží, to jsou nádrže pro už vyčištěnou šedou vodu, kterou potom používáme pro splachování,“ doplnil Zdražil.
Zemědělcům by v boji proti škůdcům mohly pomáhat houby. Vědci vymysleli očkování pro rostliny
Číst článek
Technická místnost je dvanáct metrů pod zemí v nejnižším třetím patře. V dalších patrech jsou hlavně laboratoře a ateliéry, které už brzy obsadí kromě studentů hlavně výzkumníci. „Budou sloužit především pro vědu, nikoliv pro studijní záležitosti. Samozřejmě na vědě se podílejí i studenti, to je celkem logické, ale tato budova má sloužit pro tu nejvyšší vědu, kterou si dokážeme představit,“ říká děkan Fakulty životního prostředí Vladimír Bejček.
Laboratoř katedry ekologie je právě Jedna z těch zaměřených jak na oblast výzkumu, tak i na výuku studentů. „Zatím je to tady trochu prázdné, protože se zde bude pohybovat více oborů. Nelze to vybavit jednoúčelově,“ vysvětlil Bejček.
Stavba pavilonu Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.
