Zemřel legendární skaut Zdeněk Zelený. Vyznamenal ho papež, za komunistů přežil osmnáct lágrů a věznic
Skaut celým svým srdcem, milovník loveckých zbraní a politický vězeň, který za komunistů přežil osmnáct lágrů a věznic. I tak by se dal charakterizovat Zdeněk Zelený, který zemřel ve středu ve věku 93 let. O úmrtí informoval server Aktuálně.cz jeho zeť František Frídl.
Pohřeb se bude podle informací serveru Aktuálně.cz konat 28. února při mši svaté v kostele svatého Ignáce v Praze.
Rodák z Prahy Zdeněk Zelený vyrůstal v katolické rodině a jeho otec byl ruským legionářem. Už v mládí našel zalíbení ve skautu, později se dokonce zapojil do nelegální činnosti spojené s touto organizací.
Za okupace absolvoval zbrojní průmyslovku, specializoval se na výrobu loveckých zbraní a celoživotně se věnoval zkoušení nových loveckých zbraní.
Cigarety jako úplatek pro dozorce
Po škole musel opustit republiku a jít pracovat do Říše. V norimberském závodě vyráběl letecké součástky. Rozhodl se ale utéct zpět domů. Cigaretami se mu podařilo uplatit přátelsky nakloněného staršího dozorce, který zařídil, aby jeho pracovní doklady shořely.
Agent chodec František Zahrádka: od komunistů dostal 20 let. Skončil v uranových lágrech a bachařům nadával
Číst článek
Po návratu se ale před Němci musel několik dní skrývat v díře po náletech a nakonec z Protektorátu raději odešel do Rumunska. Nakonec se ale znovu vrátil a poslední rok války strávil v pražských Jinonicích v továrně na opravu leteckých motorů.
Zapojil se i do odbojové činnosti. V květnu 1945 se zúčastnil Pražského povstání a mimo jiné se mu povedl husarský kousek. U Karlova náměstí odzbrojil s maketou pistole posádku německého vojenského auta.
Po skončení války okamžitě založil skautský oddíl Maják, který se například staral o navrátilce z koncentračních táborů. Později dokonce objížděl na kole celé Československo a v mnoha městech zakládal další skautské oddíly.
Jáchymovský lágr a podlomené zdraví
Když pak komunisté začali likvidovat skauting, musel vést Zelený oddíly v ilegalitě. Stýkal se také s lidmi z církevních kruhů, ty ale monitorovala Státní bezpečnost a Zelený byl v lednu 1951 zatčen.
Téměř rok strávil ve vyšetřovací vazbě. Poté ho brněnský soud uznal ve vykonstruovaném procesu vinným z vlastizrady, vyzvědačství a výchovy mládeže v nedemokratickém duchu a odsoudil ho k 15 letům odnětí svobody.
Během téměř devíti let věznění vystřídal celkem osmnáct různých lágrů a věznic. Za celou dobu věznění mu bylo povoleno pouze šest návštěv. Zažil bachařskou buzeraci, hlad, zimu, ožebračování i tvrdou dřinu.
Jako vězeň na Mírově loupal cibule nebo lepil sáčky, těžil uranovou rudu v jáchymovských dolech nebo vykonával zednické práce na stavbě příbramského sídliště Březové Hory.
Propustili ho a amnestii v květnu 1960 s podlomeným zdravím, tehdy vážil 57 kilogramů. Kvůli tomu poté nemohl delší dobu sehnat práci. V těžkých začátcích mu proto vypomáhali skauti. Neustále byl také pod dohledem StB. Nakonec začal pracovat v modřanských strojírnách.
V roce 1963 se oženil, později se mu narodily dvě dcery. Po propuštění pokračoval ve skautských aktivitách, v roce 1968 se například podílel na obnovení Junáka, který byl ale o dva roky později opět zakázán.
Legenda skautu vyznamenaná papežem
Zelený tak patřil k legendám skautského hnutí a sedm let po revoluci získal nejvyšší české skautské vyznamenání, Řád stříbrného vlka. Tehdy se také setkal s papežem Janem Pavlem II.
„Na prohlídku Vatikánu mě pozval v roce 1996 jeden kolega skaut, kněz působící ve Vatikánu. Vymohl nám i soukromou audienci u papeže, což se jen tak někomu nepoštěstí. A aby toho nebylo málo, Svatý otec tehdy překročil protokol, odložil hůlku, zavedl si mě do kouta a tam jsme si soukromě vypravovali své zkušenosti a zážitky z minulé doby,“ popsal setkání před dvěma lety pro Katolický týdeník.
Od papeže Benedikta XVI. pak obdržel Řád svatého Řehoře Velikého za dlouholeté šíření víry mezi mládeží.
