USA a Evropská unie uvalily sankce na ruské činitele. Reagují tak na odsouzení Putinova kritika Navalného
Spojené státy uvalily sankce na několik ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného. Zahraničním tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoký činitel administrativy Joea Bidena. Jeho vláda přitom chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům. K sancím se v úterý uchýlila i Evropská unie, které k potrestání vůbec poprvé využila nový globální sankční režim.
USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump.
Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.
Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Podle dokumentu ministerstva financí míří mimo jiné na vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina, ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova, či náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.
EU a záhy po ní i USA zavedly nové protiruské sankce kvůli otravě a stíhání ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Vysoce postavení Rusové budou mít do EU a USA zakázaný vstup a na jejich území zmrazený majetek. Jde např. o generálního prokurátora či šéfa vězeňské služby.
15:44 – 02. 03. 2021
Agentura Reuters poznamenala, že sankce budou mít zřejmě převážně symbolický efekt. „Prezident Biden nechce vynulovat vztahy s Ruskem nebo je vyhrotit,“ řekl činitel novinářům. USA spíše chtějí „dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho činy. Jsou také odhodlány spolupracovat s Ruskem v oblastech společného zájmu,“ dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý ještě před oznámením sankcí řekl, že Moskva zareaguje na jakékoli sankční kroky Washingtonu obdobným způsobem. Mluvčí diplomacie Zacharovová pak večer, po informaci o přijatých sankcích, uvedla, že „oznámením sankcí v duetu s Evropskou unií americká administrativa podnikla nepřátelský protiruský útok“.
‚Už vám chybím?‘ Trump vystoupil poprvé od odchodu z Bílého domu, další kandidaturu nevyloučil
Číst článek
Odůvodnění sankcí podle ní údajnou otravou blogera Alexeje Navalného je pouze záminkou pro pokračující otevřené zasahování do vnitřních záležitostí Ruska. „Smířit se s tím nemáme v úmyslu. Budeme reagovat na principu vzájemnosti, nikoli nutně symetricky,“ dodala.
Vyzvala přitom „kolegy, aby si nezahrávali s ohněm“. „Bez ohledu na americkou vášeň pro sankce budeme dál důsledně a rozhodně hájit své národní zájmy a bránit se proti jakékoli agresi,“ zdůraznila Zacharovová.
Bidenova administrativa se chystá oznámit další kroky proti Rusku v příštích týdnech. Podle vládních činitelů chce reagovat zejména na velký kybernetický útok na federální úřady a soukromé společnosti, jehož rozsah zatím stále není zcela jasný a při němž mohlo dojít k úniku citlivých informací.
Zákaz vstupu do EU
Evropská unie v úterý uvalila sankce na čtyři ruské představitele. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin.
Na trestech se minulý týden shodli ministři zahraničí všech 27 zemí bloku. Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kterou řada zemí hodnotila jako fiasko.
Vztahy Bruselu s Moskvou dosahují na pomyslné dno. Sankce jsou symbolické, tlak na přitvrzení ale sílí
Číst článek
Borrell nejenže nevyjednal ruské vstřícné kroky v otázkách lidských práv, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc vůči Evropské unii volil ostrá slova a v době návštěvy Moskva v souvislosti s Navalným vyhostila tři evropské diplomaty.
Potrestané kvarteto vedle Krasnova a Bastrykina tvoří náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov. Všem unie zakáže vstup na své území a odřízne je od majetku, který zde vlastní.
Sám Navalnyj stejně jako Evropský parlament vyzýval k potrestání oligarchů napojených na Kreml, což by podle něj režim Vladimira Putina pocítil výrazněji. Mezi unijními státy však tato idea nemá potřebnou podporu, stejně jako další návrh europoslanců - přerušit stavbu plynovodu Nord Stream 2.
Unijní státy dlouho hledaly shodu i na přijaté čtveřici jmen, která byla podle některých diplomatů ještě minulý týden nejistá kvůli odporu Maďarska. Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů.
‚Vedle močálu, se špatným jídlem.‘ Bývalí vězni popisují podmínky v kolonii, kde skončil Navalnyj
Číst článek
Patrně nejznámější Putinův kritik Navalnyj loni v srpnu zkolaboval na palubě letounu cestou ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Později byl v bezvědomí dopraven k léčení do Berlína. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.
Otravu Navalnyj připisuje prezidentu Putinovi a ruské tajné službě FSB. Kreml všechna obvinění odmítá a zpochybňuje i to, zda Navalnyj byl vůbec otráven.
Navalnyj se zotavoval v Německu do letošního ledna; po návratu do Ruska jej úřady okamžitě zadržely s odůvodněním, že porušil podmínky dříve uloženého podmínečného trestu. Tento trest soud nakonec změnil na nepodmíněný a opoziční představitel by měl ve vězení strávit 2,5 roku. Navalnyj své věznění označuje za politicky motivované. Jeho zadržení vyvolalo v Rusku masivní protesty, při nichž policie zatkla tisíce lidí.
