Bahno z Kachovky i sedimenty z Dněpru. Češi na Ukrajině odebírají vzorky a zjišťují ekologické škody
Celkové ekologické škody způsobené ruskou invazí na Ukrajinu se zatím nikomu nepodařilo vyčíslit, existují jen odhady, které jdou ovšem do miliard korun. České ekologické organizace a firmy se proto už teď snaží zjistit rozsah přímých i nepřímých škod.
Jsme v jedné z vesnic na jih od Záporoží, jen 15 kilometrů od prvních ruských pozic.
U vesnice končí Kachovská přehrada, jejíž hráz vyhodila ruská armáda do vzduchu, voda odtekla do Černého moře a celá oblast na levém i pravém břehu Dněpru tak pocítila akutní nedostatek vody – pitné i užitkové, určené k zavlažování těch nejúrodnějších částí Ukrajiny.
Paní Viktorie z obecního úřadu mi vysvětluje, že Rusové je nejen ostřelují – před několika dny tu raketa S-300 zasáhla továrnu na kartónové obaly – ale ukradli jim také vodu.
„A připravili nás o klidný život, ale optimismus nám nevzali,“ dodává Viktorie. Vesničani si mezitím rozebírají balenou vodu z norské pomoci. Studny tu mají, ale nikdo neví, jaká je teď kvalita vody.
Rozpukaná poušť
S Marcelou Černochovou ze sdružení Arnika, Pavlem Mothejlem a Martinem Osmakem z firmy Dekonta proto sestupujeme k vyschlému Kachovskému jezeru, kde budou odebírat vzorky bahna.
Smrduté bahno a olejové skvrny. Na chersonském sídlišti Ostrov opadla voda po patnácti dnech
Číst článek
Místo vypadá hůř, než čekali. „Je to totální šok, poušť. Je mi líto těch lidí, celou dobu tady měli moře a teď najednou nemají nic, je to strašné,“ říká jeden z pracovníků Dekonty.
V doprovodu dívek z inspekce životního prostředí v Záporožské oblasti teď překračujeme koleje a blížíme se k místu, kde kdysi bylo to, co oni nazývali mořem.
Je horko a ve vzduchu je cítit zápach bahna. V noci pršelo, a o to je to intenzivnější. Vše vypadá jako měsíční krajina. Rozpukaná poušť.
„V těch sáčcích jsou vzorky bahna. Jednak z vrchu a částečně asi deset až patnáct centimetrů pod povrchem.
Uvidíme, co z toho bude, nijak moc to není cítit, nesmrdí to, nezapáchá to, takže tam asi žádná hniloba v tuto chvíli neprobíhá,“ popisuje Marcela Černochová z Arniky.
‚Rusové jsou vždycky katastrofa.‘ Okupanty ve vesnici Afanasiivka vystřídala voda z Kachovské přehrady
Číst článek
Spolupráce nezisku a byznysu
Odběrových míst je čtyři nebo pět. Jedno z nich je na břehu Dněpru, kde jsou krásné písečné pláže a lidé se tam koupou.
Vzorky se tu odebírají proto, že i na takových místech jsou naplavené sedimenty. Sice nejsou vidět, ale můžou v nich být škodlivé látky, které se můžou dál šířit do okolního prostředí. Zároveň to bude dobré srovnání se vzorky odebraného bahna.
„Místa si vybíráme částečně podle přístupnosti a částečně i tak, aby byly nějak rozmístěné podél přehrady, podél řeky,“ vysvětluje Černochová.
Bahno, mrtvé ryby a infekce. Dobrovolníci čerpají vodu ze zaplaveného a ostřelovaného Chersonu
Číst článek
„Vzorky odvezeme do České republiky, kde nezávislá a certifikovaná laboratoř provede analýzy, tak, aby byly opravdu spolehlivé a důvěryhodné. Ty analýzy vyhodnotíme, na základě toho se připraví určitá doporučení, co případně dělat právě s těmi místy, která odhalíme. A případně se bude připravovat i projekt na nějakou sanaci těch lokalit ve spolupráci s místními a firmou Dekonta,“ doplňuje.
Odběr vzorků je pilotní akce organizace Arnika v rámci transformační spolupráce. Dál chystají rozsáhlejší projekt na mapování kontaminovaných míst v celé Dněpropetrovské oblasti.
„Obrátili jsme se na firmu Dekonta, právě protože jsou to odborníci a pomáhají nám s odběry a s analýzami. Věříme, že budeme taková pilotní ukázka toho, že i neziskové organizace a byznys se dokáží domluvit a dokáží udělat práci, která je prospěšná,“ upřesňuje dále Marcela Černochová.
Pod přehradou záplavy, nad ní sucho. Obce závislé na kachovské nádrži se bojí, co bude, až vyschne
Číst článek
Zneužití situace
Arnika působí na Ukrajině od roku 2018, tehdy se zaměřovala na největší problém země – znečištěné ovzduší způsobené hlavně průmyslem. Po vypuknutí války se ale zaměřili na jiné aktivity, které byly více potřeba.
Některé podniky totiž například využívají válečné situace a do vody či do vzduchu vypouštějí látky, které tam nemají co dělat.
Kromě odběrů bahna a sedimentů se experti chtějí podívat i do lokality, kam dopadla ruská bomba. „Chceme zjistit, jaké znečištění tam zůstalo, jestli tam nejsou nějaké nebezpečné látky pro ukrajinské lidi, kteří tady žijí,“ dodává Černochová.
