Lidé na Ukrajině se připravují na obranu země. Někteří cvičí střelbu, jiní vyrábějí maskovací sítě
Nebezpečí ruského útoku vyburcovalo Ukrajince k ještě větší solidaritě. Už od počátku konfliktu v Donbasu v roce 2014 šijí dobrovolníci oblečení a vyrábějí maskovací sítě pro vojsko, ale teď je o tuto pomoc ještě větší zájem. Jednu z takových dílen navštívil ve východoukrajinském Charkově i zpravodaj Radiožurnálu.
V jednom ze starých charkovských domů mě bodře vítá Světlana Halašková, vedoucí dobrovolnické organizace, která pomáhá ukrajinským vojákům na frontě. Ti na úplném začátku války v Donbasu v roce 2014 přijeli bojovat v tom, co dům dal.
Dobrovolníci v Charkově vyrábějí maskovací sítě. Více si poslechněte v reportáži zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Martina Dorazína
„Víte, jak to celé na začátku bylo. Nikdo nečekal válku a že nás Rusko napadne. Mládenci odjížděli na frontu rovnou z kyjevského Majdanu v tom, v čem tam chodili – v oblečcích fotbalových fanoušků a v keckách. Neměli nic – ani uniformy, ani pořádné zbraně. V prvních letech jsme šili kamufláže pro odstřelovače zvané hastroš. Teď už mají mnohem lepší výzbroj i výstroj,“ popisuje mi Světlana Halašková.
Od roku 2015 sem přichází pomáhat také paní Žanna. „Chlapci přijeli nazí a bosí. Musely jsme jim pomoct. Já jsem jim dala všechny svoje vaťáky, hledali jsme pro ně polštáře, deky, karimatky. Pak jsme jim šili i spodní prádlo v takových veselých barvách, abychom je potěšily. A teď se nebojíme vůbec ničeho, protože jsme vlastně ve válce už devátý rok. To, že nás Moskva nenechá na pokoji, jsme věděly od prvních dnů. K vám přece taky přijeli na tancích,“ říká.
A teď tyto dobrovolnice, kterých je asi 30, vyrábějí hlavně maskovací sítě na vojenskou techniku. Do sítě vplétají pásky maskovacího sukna zvaného pixel a kousky dalších látek.
Rusko v případě vpádu utrpí ztráty, řekl ukrajinský ministr obrany. V Charkově už plánují obranu
Číst článek
„Každá z nás má svůj rukopis, ale ta síť musí mít určité parametry. Měří čtyřikrát šest metrů a její podoba závisí na ročním období. Na zimu jsme vyráběli bílé sítě a teď už rozbíháme jarní kolekci. Ta je víc do zelena s takovými tmavými skvrnami, aby připomínala jarní krajinu se zbytky sněhu. Na podzim zase přidáváme víc žluté. A do té zásilky jim přibalíme ještě teplé ponožky a něco na zub i pro zdraví – med, ořechy, zázvor a špek s česnekem,“ popisuje Světlana Halašková.
Tyto dobrovolnice jsou sice veselým spolkem, ale jen kvůli zábavě sem nechodí. Zapojily se i do opravdového výcviku územní obrany.
Paní Galina se z takového cvičení právě vrátila: „První den jsme měly spíš teoretickou přípravu. Učili nás rozlišovat výbušniny a různé střelné zbraně. A taky jsme měli zdravotnickou instruktáž. A druhý den jsme absolvovaly ostré střelby ze samopalu. Tu zbraň jsem držela v ruce poprvé v životě. Řekla jsem si, že se alespoň naučím, jak samopal nabít, to by měl umět každý, ale nakonec jsem trefila tři terče ze šesti!“
Do této dílny chodí i pár mužů a teď právě dorazil pan Oleksandr: „Nejdříve musíme upnout na rám síť, kterou kupujeme v obchodě za peníze z darů. A pak si k tomu sedneme a vplétáme do sítě kousky látky – tak zhruba ob jedno okénko. Trávím tady několik večerů v týdnu, protože doma stejně nemám nic na práci. Je mi 74 let. Někdy jsem tady až do deseti večer, ale dnes jsem se opozdil.“
Tato organizace charkovských dobrovolnic a dobrovolníků už na frontu dodala víc než tisíc maskovacích sítí.
