Může Čína působit jako prostředník mezi Ruskem a Ukrajinou? ‚Chce se předvést jako důvěryhodný lídr‘
V uplynulém desetiletí se Čína stala kvůli svým územním ambicím v Jihočínském moři, intervencím v Hongkongu a pohraničním střetům s Indií trnem v oku Západu. Ruská invaze na Ukrajinu však otevřela příležitost k diplomatické revoluci. Komunistický režim v Pekingu by se tak mohl postavit do role „mírotvorce“.
Předejít přímému ozbrojenému konfliktu na Ukrajině se týdny aktivně snažili představitelé západních zemí. Mnohé telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uskutečnili jeho americký protějšek Joe Biden nebo britský premiér Boris Johnson.
Macronovy diplomatické kličky nevyšly, přesto může z rusko-ukrajinské krize vytěžit. ‚Aspoň se snažil‘
Číst článek
Přímo do Moskvy, ale také do Kyjeva, se osobně vydal německý kancléř Olaf Scholz. Původně se jako o mediátorovi konfliktu hovořilo s odkazem na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Žádná z těchto aktivit však Rusko před invazí na Ukrajinu nezastavila.
Nyní připadá v úvahu Čína. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v telefonickém rozhovoru z 1. března požádal svého čínského kolegu Wang Yi o zprostředkování jednání.
Idea čínského angažmá nabírá v Evropě na síle. Možná také kvůli tomu, že není kompromitována chybami, které vedly ke krizi, upozornil list Asia Times.
Otcem myšlenky byl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. V pátečním rozhovoru pro španělský El Mundo uvedl, že neexistuje jiná alternativa, protože evropské státy a USA jsou do krize zainteresovány a připojily se na stranu Ukrajiny. „Musí to být Čína,“ prohlásil.
V úterý se uskutečnil videohovor čínského prezidenta s lídry Francie a Německa.
„Čína oceňuje úsilí Francie a Německa o zprostředkování situace na Ukrajině a je ochotna udržovat komunikaci a koordinaci s Francií, Německem a EU a hrát aktivní roli s mezinárodním společenstvím podle potřeb všech zúčastněných stran,“ uvedl Si Ťin-pching po jednání s Macronem a Scholzem.
Komunikační most
Jan Šír namítá, že pokud jde o zprostředkování jednání, Peking není nezávislým prostředníkem. „Nicméně vzhledem k tomu, že je to vlivný aktér, tak by to mohlo přimět Vladimira Putina k případnému dialogu, protože se v tom angažují státy, které on považuje za sobě rovné nebo aspoň je ochoten se s nimi bavit,“ popsal pro iROZHLAS.cz odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Také z pohledu výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů má Čína předpoklady pro to, aby zprostředkovala urovnání. „Jako hlavní argument bych očekával, že se tím snaží získat diplomatické body, protože se chce světu předvádět jako důvěryhodný a zodpovědný lídr a jako mírotvorce,“ řekl Rudolf Fürst.
Při hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN, vyvolaném minulý týden kvůli odsouzení ruské agrese, se Čína zdržela hlasování, což bylo v diplomatických kruzích hodnoceno jako úspěch proti Putinovi.
„Ukrajina by měla být komunikačním mostem mezi Východem a Západem, a ne frontovou linií velmocenského soupeření,“ citoval německý deník Die Welt slova čínského velvyslance při OSN Čang Ťüna.
Peking útok na Ukrajinu sice nepodpořil, dosud ji ale ani neodsoudil a vyhýbá se tomu, aby jej označil za invazi, zároveň opakovaně vyzval k jednání. Minulý týden nicméně režim odsoudil západní sankce proti Rusku.
NY Times: Čína požádala Rusko, aby s invazí na Ukrajinu počkalo do konce olympiády
Číst článek
Jiný pohled však přináší čínská média, upozornila CNN. Ve své analýze zkontrolovala 5000 příspěvků na sociálních sítích ze 14 státních médií během prvních osmi dnů ruské invaze zveřejněných na čínské platformě Weibo (obdoba twitteru – pozn. red.).
Téměř polovinu z více než 300 nejsdílenějších příspěvků o událostech na Ukrajině klasifikovala americká televize jako výrazně proruské. Často obsahovaly informace převzaté od ruských úředníků nebo přímo z ruských státních médií.
Putinova účast na olympiádě
„Je zajímavé, že Čína ruskou invazi na Ukrajinu oficiálně nepodpořila a distancuje se od ní. Ve skutečnosti o ní ale s předstihem věděla a zdá se, že ji toleruje,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Fürst.
Narážel tím na informaci deníku The New York Times, že Čína požádala Rusko, aby invazi na Ukrajinu odložila do ukončení zimní olympiády v Pekingu. Zprávu měli potvrdit američtí a evropští činitelé s odkazem na tajné služby.
„Zahájení olympiády a rusko-čínský summit je potvrzením stupně politizace zimních her,“ poznamenal výzkumník Fürst.
Kvůli obavám o dodržování lidských práv v Číně se američtí a evropští lídři olympijských her neúčastnili, což ovšem neplatilo pro ruského prezidenta Putina. Předcházelo tomu také jednání s čínským prezidentem, které bylo jejich první od roku 2019, připomněl britský list The Guardian.
Společně proti Americe
„Číňané stejně jako Rusové usilují o revizi mezinárodního uspořádání. Čína má ambice postupně svět ovládnout. Číňanům to, co dělají Rusové, nemusí nevyhovovat právě proto, že to směřuje k podkopání základů stávajícího mezinárodního uspořádání,“ analyzoval expert na Rusko a postsovětský prostor Šír.
Stejné názory Číny a Ruska v otázce vztahu k Západu, zejména vůči NATO a USA, připustil také Fürst. „Jedním z důvodů je ideologický odpor vůči liberálnímu západu, který Číňané i Rusové vnímají jako bezpečnostní hrozbu pro stabilitu státu, vztah k západu sekuritizují,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz.
Nejčernějším scénářem je spolupráce Ruska s Čínou vůči Ukrajině a Tchaj-wanu, obává se exdiplomat
Číst článek
Šír vztahy Ruska a Číny charakterizoval jako „situační spojenectví“, které je dané právě společnou záští vůči Spojeným státům. „Ale je tam celá řada vzájemných problémů. Čím budou Rusové slabší, tím budou Číňané asertivnější,“ podotkl.
Náznaky disharmonie
Že země sdílejí obavy z rozšiřování liberálně demokratického proudu, však ještě neznamená, že by mohly spolupracovat na invazi či napadení nějakého území. „V tohle se Čína s Ruskem rozchází,“ komentoval výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů.
„Postoj Číny je víceméně obranný, přestože se nám může zdát nechutný – pronásleduje novináře, utahuje cenzuru. Ale jak vidíme, tak Rusko to přelévá do geopolitického střetu, který se nyní odehrává na Ukrajině,“ zdůraznil Fürst.
Čína má úzké vazby jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, která je popisována jako „nový čínský most do Evropy“. Číňané investují do země dvě miliardy dolarů ročně od doby, co Ukrajina jako první podepsala v roce 2017 prohlášení iniciativy Nové Hedvábné stezky, upozornily Asia Times. Import z Ukrajiny se v roce 2020 meziročně téměř zdvojnásobil na osm miliard dolarů.
Tchaj-wan
Okrajovou součást mírových jednání by mohla tvořit také debata o čínském nárokování území v Pacifiku, konkrétně otázka Tchaj-wanu. Zejména pokud by se do debaty vložily po boku zemí Evropské unie také Spojené státy.
Ukrajina vzorem pro Tchaj-wan. Stratégové sledují, jak se Ukrajina brání pro případ Čínské invaze
Číst článek
„(Ruská agrese na Ukrajině) může odvést manažerskou pozornost i zdroje Američanů od Pacifiku, kde má Čína své mocenské ambice,“ řekl Šír.
Narážel přitom na Tchaj-wan, kterým v roce 2019 otřásla vlna protestů proti čínskému režimu. Agentura Reuters upozornila na to, že tamní vojenští stratégové analyzují současné dění na Ukrajině v obavách kvůli možnému napadení ze strany Číny.
„Tchajwanská témata se v současné době dost oživují a je možné, že i to bude součást budoucích jednání,“ připustil Fürst.
„Pokud by se toho účastnila americká strana, tak Čína bude důrazně opakovat, že si nepřeje, aby se Tchaj-wan snažil být aktivní ve své zahraniční politice, a určitě bude akcentovat, že nadále území nárokuje jako svou provincii,“ poznamenal akademik.
Z jeho pohledu se však debata povede pouze v ukrajinských mantinelech a čínské zapojení do jednání nebude motivováno případnými územními zisky, ale spíše diplomatickými body.
