Peking se pokusil zastavit výstavu kritika čínské vlády ve Varšavě. Připomíná pandemii i válku na Ukrajině
Po Varšavě visí plakáty, na kterých prezidenti Ruska a Číny, Vladimir Putin a Si Ťin-pching, pojídají části dětských těl. Plakáty zvou na výstavu čínského politického karikaturisty Badiucaa – muže, který je známý i třeba díky své kampani Peking 2022, upozorňující na potlačování lidských práv v zemi pořádající zimní olympijské hry. Jeho výstavám se Čína skrze ambasády pravidelně snaží zabránit. A nebylo tomu jinak ani v případě Polska.
Čínský umělec a disident Badiucao na začátku poděkoval Číňanům, kteří protestují proti nedemokratickým metodám současné čínské vlády. Ocenil jejich statečnost a označil je za svou inspiraci. Ironicky ale poděkoval ale taky čínské vládě, na kterou svou tvorbou reaguje. Ta dlouhodobě označuje jeho díla za zraňující pro čínský lid.
Ještě před večerní vernisáží čekalo na dokončení jedno dílo, které visí v místnosti věnované protivládním demonstrantům v Číně od roku 1989. „Také památce masakru na náměstí Nebeského klidu 4. června 1989,“ uvedl mezi zakrytými díly umělec.
„Tento portrét na zdi patří nechvalně známému masovému vrahovi a diktátorovi Mao Ce-Tungovi. Ten samý portrét visí na náměstí Nebeského klidu. V květnu roku 1989 tři stateční studenti naplnili balónky barvou a hodili je na portrét. Práci nedokončili, protože je policie velmi rychle zadržela. Jestli můžu, tak já jejich práci dnes dokončím,“ řekl.
Následně sebral z plata od vajec první balonek a hodil ho proti portrétu. Pak další a další. Barevný pigment se pokaždé rozprskl na plátno, zeď, podlahu i bílé povlaky chránící zbytek exponátů.
Badiucaova výstava v Ujazdowském paláci vznikla ve spolupráci s českým projektem Sinopsis a Centrem současného umění DOX. Právě to v minulosti hostilo Badiucaovu výstavu. Čelilo kvůli tomu tlaku ze strany čínské ambasády, což není neobvyklý jev, pokud jde o akce, které nesouzní s čínským narativem.
Kontroly a zákazy
„V současné době nebo po nástupu Si Ťin-Pchinga můžeme vidět, že ten trend se mnohem zintenzivnil,“ popsala Kateřina Procházková z projektu Sinopsis, který má za cíl informovat o Číně v kontextu a souvislostech.
„Že jsou opravdu všechny aktivity, které nejdou ruku v ruce s režimem, s prorežimní politikou, prorežimním uměním, kontrolovány, zakazovány. Můžeme to vidět například tady na této výstavě čínského umělce Badiucaa – ať už to byla pražská výstava, nebo tato výstava ve Varšavě.“
Nátlaku totiž čelilo i vedení Centra současného umění v Ujazdovském paláci. Jeho podobu nastínil ředitel centra Piotr Bernatowicz: „Nátlak spočíval v tom, že nás navštívil jeden z vysokých diplomatů čínské ambasády ve Varšavě a dožadoval se toho, aby výstava nebyla vůbec otevřena. Zdůvodňoval to tím, že výstava zraňuje city Číňanů.“
Čína se střelila do nohy, zoufale potřebuje západní trhy, říká sinoložka po návštěvě Blinkena v Pekingu
Číst článek
Návštěva byla neohlášená, a proto vedení galerie požádalo o kontakt a následně se domluvilo na oficiálním setkání. „To se odehrálo ve velmi zdvořilé, diplomatické atmosféře. Ale znovu při něm zazněly vládní požadavky – tedy aby výstava vůbec nebyla otevřená. Taky zazněla taková myšlenka, že její otevření může narušit dlouhotrvající dobré polsko-čínské vztahy. To mě zaskočilo, že by mohla výstava čínského umělce zničit dlouholeté vztahy.“
Stejnému tlaku čelila i galerie a kurátoři výstavy v Itálii v roce 2021, kde Badiucao vystavoval vůbec poprvé – poté, co v roce 2018 svou samostatnou výstavu v Hongkongu nakonec kvůli výhrůžkám své rodině na poslední chvíli odvolal.
Konec vlčí politiky
V posledních měsících ale Čína mění podobu své diplomacie ve střední Evropě. „V posledních letech tady byla velice asertivní politika, až agresivní. Vžil se pro to speciální termín politika vlčích válečníků – Wolf Warrior Diplomacy – kdy se čínští diplomaté chovali velice agresivně. Máme několik případů, kdy napadli umělce nebo protestující,“ popsala Kateřina Procházková.
Od tohoto trendu čínská diplomacie začala ustupovat. Podle Procházkové si uvědomila negativní dopady takového jednání a prohlubování problémů. „Takže teď v poslední době můžeme vidět, že ten trend vlčí diplomacie končí nebo není tak razantní jako v minulých letech, a spíš se vrací k diplomacii tichého nátlaku.“
Polsko a Čína v posledních letech své vztahy rozvíjí. V Polsku stoupá objem čínských investic a polští vysocí státní úředníci zároveň otevřeně vyjadřují zájem o zintenzivnění vzájemné spolupráce. Obě země ale zároveň dělí pohled na válku na Ukrajině. Zatímco Polsko sousední zemi otevřeně podporuje a prosazuje přísná opatření proti Rusku a dodavatelům zbraní ruské straně, Čína dál udržuje partnerství s Ruskem a minimálně ekonomicky ho podporuje.
Přátelské vztahy s Polskem jsou ale rámci Evropské unie pro Čínu v spíš vzácné. Například Lotyšsko a Estonsko opustily formát partnerství 17+1, které mělo posilovat spolupráci mezi Čínou a zeměmi východní a střední Evropy.
Ochladly taky vztahy s Litvou, která společenství také opustila a pak se rozhodla posílit vztahy s Tchaj-wanem. Rumunské úřady zase blokují část čínských investic v klíčových odvětvích. A návštěvy představitelů obou komor českého parlamentu na Tchaj-wanu Čína označila za narušení principu jedné Číny.
