Dánsko chce prodloužit brannou vojenskou povinnost na 11 měsíců. Týkat by se měla mužů i žen
Dánsko v příštích pěti letech zvýší výdaje na obranu o 40,5 miliardy dánských korun (137 miliard Kč). Podle agentury Reuters to oznámila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která ve středu představila plán na posílení armády země. Dánsko bude s tímto zvýšením dávat již letos na obranu více než dvě procenta svého HDP, jak vyžaduje členství v NATO. Branná povinnost by se měla týkat mužů i žen, uvedla podle dánské televize TV2 premiérka.
„Nepřezbrojujeme Dánsko proto, že chceme válku, ničení a utrpení. Činíme tak, abychom se vyhnuli válce, a také proto, že mezinárodní řád čelí vážným výzvám,“ řekla předsedkyně dánské vlády novinářům, přičemž upozornila na hrozbu ze strany Ruska.
Dánsko spolu s Českem a dalšími státy podpoří Ukrajinu. Poskytnou jim finance na pořízení munice
Číst článek
„Rusko rychle přeměnilo svou ekonomiku na válečnou. Podle vládní analýzy lze proto očekávat četnější pokusy o destabilizaci Evropy,“ uvedla Frederiksenová. „Státy NATO musí posílit svou obranu,“ dodala premiérka.
V loňském roce Dánsko slíbilo investovat do obrany během deseti let 155 miliard dánských korun, v přepočtu 526 miliard Kč. Dnes oznámená částka 40,5 miliardy dánských korun bude k nim přidána.
Dánská vláda chce také prodloužit brannou povinnost na 11 měsíců. Nynější služba, která je ve většině případů čtyřměsíční, nestačí na to, aby se člověk naučil, co je nutné k plnění operačních úkolů NATO, uvedla Frederiksenová.
Při odvodech by podle ní měla fungovat plná rovnoprávnost. Odvody by se tak týkaly povinně mužů i žen.
Ekonom: Upoutali jsme se na nezaměstnanost. Flexibilita pracovního trhu by nastartovala prosperitu
Číst článek
Dánsko patří k zemím, které mají povinnou vojenskou službu. V praxi to ale vypadá tak, že mladí muži jsou sice formálně odvedeni, k výcviku ale pak už povoláni nebývají, protože personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci. Těch se podle premiérky přihlásí ročně kolem 4700.
Dánsko, které patří k zakládajícím členům Severoatlantické aliance, po skončení studené války snížilo své vojenské kapacity. Podle agentury Reuters Kodaň nyní přiznává, že se potýká s nedostatky při schopnosti bránit své území.
