Egypt staví a tváří se jako Dubaj. Lidé ale nemají na maso a ptají se, kde na to stát bere, říká zpravodaj
Deset let od protestů proti prezidentovi Muhhammadu Mursímu se na první pohled zdá, že Egypt vzkvétá, například staví megalomanskou Novou Káhiru. Běžní lidé ale museli z jídelníčku úplně vyškrtnout maso, protože na něj nemají, srovnává blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. „Egypt není jenom Káhira a ani Káhira není jenom bohatá. Až 70 procent města tvoří čtvrtě vzniklé živelně. A do Nové Káhiry plebs nesmí,“ říká Macháček.
Nové hlavní město roste už několik let uprostřed pouště jen zhruba 40 kilometrů od stávající metropole. Prudce moderní Nová Káhira má vyřešit problémy s přelidněností.
„Je to megalomanský projekt. A kritici současné vlády a prezidenta Abdala Fattáha Sísího tvrdí, že právě takové projekty můžou za ekonomické problémy, kterými si Egypt prochází,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce zpravodaj Macháček.
„Současná vláda se snaží Egypt ukázat jako moderní, rozvíjející se zemi. Skoro jako druhou Dubaj. V Nové Káhiře staví mrakodrapy, ale zároveň je to město obehnané zdí, protože v Egyptě je potřeba všechno tak trochu chránit před plebsem, před veřejností. Tohle je cesta, kterou teď Egypt jde,“ shrnuje zpravodaj.
Sám si ve „staré“ Káhiře zvykl. „I když to nebylo jednoduché. Zjistil jsem, že tam jsou krásná místa, která člověk na první pohled nevidí, a že je vlastně moc příjemné trávit i mezi těmi dvaceti miliony lidí čas,“ uznává Macháček.
Nůžky se rozevírají
Image Káhiry se ale za poslední dobu velmi proměnila. „Nové stavby teď rostou v Egyptě jako houby po dešti. A mnozí se ptají, kde na to stát vlastně bere? Na první pohled to totiž vypadá, že ekonomika vzkvétá, ale když se pak bavíte s obyčejnými lidmi, zjistíte, že jejich osobní zkušenost je úplně jiná, protože na ně doléhá obrovská inflace a drahota,“ vysvětluje zpravodaj.
Egyptská policie ‚loví‘ gaye na seznamkách. ‚Ve vězení dochází k mučení i znásilňování,‘ popisuje právník
Číst článek
Jedním z ukazatelů je třeba konzumace masa.
„Když jsem se bavil s lidmi v chudších oblastech Káhiry před dvěma lety, kdy už ekonomická situace nebyla růžová, říkali, že omezili konzumaci masa na jedenkrát měsíčně. Dnes mi říkají, že maso z jídelníčku vyřadili úplně, protože je pro ně tak drahé, že si ho nemůžou dovolit,“ říká.
Nůžky ve společnosti se tak stále více rozevírají. „Egypt není jenom bohatá Káhira a ani Káhira není jenom bohatá,“ shrnuje Macháček a připomíná:
„Neformální předměstí, což jsou čtvrti, které vznikly živelně bez jakéhokoli stavebního povolení a projektů, tvoří 70 procent Káhiry.“
Utahování šroubů
Zároveň se ale za poslední dekádu „utáhly šrouby svobod“, upozorňuje Macháček. „Ať už jde o vyjadřování názorů, svobody tisku a podobně. Objektivně je to horší než za režimu Husního Mubáraka před rokem 2011.“
Po české stopě Káhirou. Unikátní procházka ukazuje historii a kouty české komunity v Egyptě
Číst článek
Přesto zpravodaj neočekává, že by si Egypťané příští rok zvolili nového prezidenta.
„Slyšel jsem, že si s myšlenkou na kandidaturu pohrává například jeden ze synů Mubáraka. Kandidátů se objeví a zase zmizí spousta. Velice pravděpodobně změna v čele nenastane. Ale Sísího podpora jednoznačně klesá, protože naděje, které vzbuzoval, s ekonomickými problémy pohasly,“ říká zpravodaj.
Pro Egypt je nadále zásadním odvětvím turistický ruch. „Zaměstnává spoustu lidí, zejména miliony Egypťanů z chudších částí Egypta. Všichni ti lidé v hotelech často pochází z nejchudších oblastí země a takto živí své rodiny,“ dodává Macháček.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
