Izrael má právo se bránit, shodli se lídři Evropské unie. Vyzdvihli ale i potřebu humanitárních koridorů
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ve čtvrtek na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji v Pásmu Gazy potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů, na kterém se státníci v Bruselu shodli. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Evropská rada „co nejdůrazněji odsuzuje Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli“, stojí v závěrech z jednání, které byly v uplynulých dnech a nocích několikrát přepracovány, aby vyhověly požadavkům všech členských států EU.
Absolutní podpora Izraele může Bidenovi uškodit. Alternativou je ale jen Trump, míní amerikanista
Číst článek
Na jejich konečné verzi se pracovalo i ve čtvrtek odpoledne během jednání prezidentů a premiérů sedmadvacítky. „Použití civilistů jako lidských štítů Hamásem je obzvláště politováníhodné zvěrstvo,“ píše se dále v textu.
Izrael má podle unijních lídrů právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Představitelé sedmadvacítky znovu zopakovali výzvu adresovanou Hamásu, aby okamžitě propustil všechna rukojmí.
„Evropská rada vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a vyzývá k trvalému, rychlému, bezpečnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, prostřednictvím všech nezbytných opatření, včetně humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární potřeby,“ stojí v závěrečném prohlášení ze summitu.
‚Silnější formulace‘
Podle diplomatických zdrojů až do pozdních večerních hodin shodu blokovalo Španělsko, které požadovalo „silnější formulaci“, ve které by figurovalo i slovo „příměří“. Proti tomu se ale postavilo zbývajících 26 zemí.
Španělé nakonec ustoupili, prosadili si ale do závěrů zmínku o tom, že se „v blízké době uskuteční mezinárodní mírová konference“, která se bude týkat Blízkého východu.
Pokud jde o termín humanitární pauzy, znamená to, že „se na určitém místě v určitou dobu může deklarovat, že tam bude bezpečno, přičemž může jít o jednostranné rozhodnutí, nebo se o tom mohou dohodnout obě strany“, upřesnil nejmenovaný unijní činitel.
Budu usilovat o to, aby EU potvrdila jednoznačnou podporu Izraeli, uvedl Fiala po setkání s Netanjahuem
Číst článek
Podobně se to v minulosti dělo i v jiných válečných konfliktech. Termín „humanitární pauza“ Češi odmítali, protože podle nich implikoval to, že bude muset Izrael zastavit palbu a nebude moci bránit své území a občany. I jak napsala agentura Reuters, termín „přestávky“ znamená spíše než příměří krátké přestávky v bojích, během kterých může dojít k propuštění rukojmí či průjezdu konvojů s humanitární pomocí.
I na přání České republiky v textu přibylo, že je potřeba zajistit, aby pomoc neskončila v rukou teroristických organizací. Česko rovněž prosazovalo zmínku, že je v souvislosti s konfliktem potřeba bojovat proti šíření dezinformací, což se nakonec v dokumentu rovněž objevilo.
„Evropská rada připomíná potřebu vyhnout se regionální eskalaci a jednat v tomto ohledu s partnery, včetně palestinské samosprávy,“ shodli se rovněž unijní lídři.
Útok Hamásu ze 7. října si v Izraeli vyžádal podle tamních úřadů na 1 400 obětí, především civilistů, dalších více než 220 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Při odvetných náletech v Pásmu Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v této oblasti přes 7 000 lidí. Hamás Pásmo Gazy ovládá od roku 2007.
