Využití výnosů z ruských aktiv je důležitý krok. Tři miliardy eur Ukrajině ale není mnoho, říká expert
Evropská komise ve středu navrhla, jak využít na pomoc Ukrajině výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě po ruské agresi. Celkem se ročně počítá s částkou dvou a půl až tří miliard eur. Některé státy ale volají po tom, aby Evropská unie zabavila i samotná aktiva. „Pokud bude pokračovat ruská agrese, zabavení aktiv bude další krok, o kterém se bavit,“ řekl výkonný ředitel think-tanku Europeum Martin Vokálek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Návrh musí ještě jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států Evropské unie. Na čem by mohl ztroskotat? Mají s tím některé země problém?
Určitě se jedná o poměru, v jakém by měly být výnosy ze zmrazených aktiv rozděleny.
Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem think-tanku Europeum Martinem Vokálkem
V aktivech je skutečně vysoká částka. Kdybychom se bavili o využití aktiv samotných, tak se dostáváme na nějakých 260 miliard euro (6,5 bilionu korun), výnosy jsou ale zhruba nějaké tři miliardy euro (75 miliard korun) ročně. Nyní se tedy bavíme pouze o výnosech, ale už tak je to důležitý krok. Mezi zeměmi ale obecně panuje shoda nad tím, že by měly a mohly být využity.
Samozřejmě se ale bude ještě diskutovat zmíněný poměr – kolik peněz půjde na pomoc a vyzbrojení Ukrajiny a kolik půjde na její rekonstrukci. Pro představu – poslední odhad Světové banky je takový, že rekonstrukce Ukrajiny bude v tuto chvíli stát zhruba 400 miliard eur. Takže skutečně pár miliard, které budou použity z výnosů, by bylo ideální dávat přímo na podporu a vyzbrojení Ukrajiny, která odolává ruské agresi.
Můžete vysvětlit, jak má fungovat nákup zbraní prostřednictvím systému nebo fondu Evropského mírového nástroje?
Evropský mírový nástroj vznikl spolu s evropským rozpočtem na rok 2021 až 2027 a postupně se navyšoval. Nyní je v něm minimálně 15 miliard eur, ale budou k tomu přidávány i zmiňované výnosy a další finanční prostředky.
Cílem nástroje je podporovat bezpečnost evropských států i v rámci partnerských států Evropské unie, přispívat na jejich obranné aktivity a posilovat a udržovat mír v Evropě a v okolí Evropské unie.
Tyto prostředky jsou do evropského nástroje dávány na základě velikosti HDP jednotlivých členských států. Nyní tam je ale taková novinka, že členské státy si mohou případně odečíst od svých příspěvků podporu, kterou dávají Ukrajině přímo bilaterálně.
Halík: S Ruskem nemůžeme jednoduše sednout za stůl, protože porušuje všechny dohody
Číst článek
To byl požadavek například z Německa. Tyto výnosy ze zmrazených ruských aktiv ale budou vloženy do Evropské mírového nástroje, ze kterého půjde podpora Ukrajině, aby se zvládla bránit proti ruské agresi.
V úterý Evropská unie schválila dalších pět miliard eur do fondu. Když mluvíme o třech miliardách eur ze zmrazených ruských aktiv ročně, jak významná je to pro Ukrajinu částka?
V celkových číslech to není mnoho. Pokud používání výnosů bude odsouhlaseno summitem, který bude zítra a pozítří, tak v absolutních číslech to není částka příliš vysoká.
Že se částka přidá do Evropského mírového nástroje, je ale důležité. Zároveň tam ale bude nadále důležitá i podpora z jiných zdrojů, například třeba z bilaterálních aktivit jednotlivých států.
Velice důležitá je i iniciativa prezidenta Petra Pavla na nákup munice, do které se připojilo mnoho evropských států. Využití výnosů ze zmrazených aktiv je ale důležitý precedens a signál Ruské federaci, že v rámci mezinárodního práva agresí proti Ukrajině porušila všechny možné hranice, a tento krok je další důsledek, který musí za agresi nést.
Razantní Estonsko
První část výnosů z ruských aktiv má Kyjev dostat v červenci. Proč Evropské unii trvalo poměrně dlouho, než výnosy pro Ukrajinu uvolnila? Co tomu bránilo?
Státy i celá sedmadvacítka měla z několika důvodů obavy.
V první řadě jsou to samozřejmě právní důsledky, protože by se v rámci mezinárodního práva jednalo o velice důležitý precedens, který nemá obdoby a je to důležitý krok. Některé státy byly otevřené, jiné zase zdrženlivé. Například Estonsko bylo mnohem razantnější a již i na základě národních kroků využívá aktiva, která byla přímo v Estonsku.
Další důvody jsou i určité obavy o ztrátu důvěry k evropskému finančnímu systému a finančním institucím, které jsou ale v tuto chvíli v podstatě zažehnány, jelikož kdyby třetí země ztratily důvěru k západním finančním institucím právě kvůli tomu, že státy Evropské unie zmrazují daná aktiva Ruska, tak už by dávno finanční aktiva z evropských institucí stahovaly. A to se neděje.
V Německu se bojuje o střely Taurus pro Ukrajinu. Resort zahraničí chce obejít ‚neoblomného‘ Scholze
Číst článek
Posledním prvkem, od kterého se odvíjí určité obavy, je strach z reakce Ruské federace v rámci evropských financí v Rusku a firem, které mají svá aktiva právě v Rusku. Tam je ale argument, že bychom se měli obávat, poměrně scestný, jelikož řada firem už své aktivity v Rusku ukončila.
Pokud tam nějaké evropské firmy aktivity vedou, tak musí počítat s tím, že by své finance měly odepsat a nemohou očekávat, že se jim dnes v Rusku finanční aktivity vyplatí. Z tohoto důvodu by to byl podle mého názoru vhodnější krok a signál, že Rusko nezná hranice.
Pokud je tak velká obava jen z toho uvolnit výnosy ze zmrazených ruských aktiv, tak nejspíš nelze očekávat, že by Evropská unie vyslyšela ukrajinské žádosti, aby zabavila Moskvě nejen výnosy z aktiv, ale i samotná aktiva?
Tyto žádosti nepřichází jenom z Ukrajiny. Další země včetně Spojených států upozorňují a volají po tom, aby finanční prostředky šly i ze zabavených aktiv samotných. Může se jednat až o 260 miliard eur v rámci evropských finančních institucích, kde jsou aktiva ruské centrální banky, a o řadu dalších aktiv. Odhady se ale různí.
Věřím, že využití výnosů bude první krok. Pokud ale bude pokračovat agrese Ruska proti Ukrajině, což tak vypadá, aktiva samotná budou další krok, o kterém se budeme bavit. A tam se skutečně jedná o mnohem větší částky, které by mohly být využity i na potenciální obnovu Ukrajiny. Ale ani to bohužel nebude stačit.
