Litevský ministr kultury Simonas Kairys : Vše, co přichází z Ruska, může být potenciální dezinformace
Litevský ministr kultury Simonas Kairys uvedl, že Rusko využívá informace k přesvědčování a ovlivňování veřejného mínění. Litevští státníci tak nahlíží na informace jako na potenciální zbraň a označili proto šest ruských televizních kanálů, které mají být v Evropské unii zablokovány.
Boj proti ruským dezinformacím je dle pobaltského politika velmi důležitý nejen pro Litvu, ale i celý svobodný svět. Na dotazy zahraničí jak rozpoznat dezinformace Litva odpovídá poměrně stručně. Uvádí, že na jakoukoliv informaci pocházející z Ruska by mělo být nahlíženo jako na dezinformaci, propagandu či fake news. Cokoliv přicházející z Ruska na západ může být potenciální manipulace. Uvedl to Simonas Kairys pro francouzský zpravodajský web France24.
Pobaltské státy vnímají Rusko jako existenciální hrozbu. Tuší, že mohou být další na mušce
Číst článek
K Litevskému postoji vůči Rusku a vysvětlil, proč se Pobaltí cítí tolik svázané s Ukrajinou. Rusko je podle jeho názoru stále v režimu imperialismu, svými kroky potvrzuje, že o suverénních a svobodných zemích, které kdysi bývaly součástí sovětského svazu, stále uvažuje jako o své součásti.
Litevský ministr tvrdí, že Rusko sice má svůj vlastní právní systém, který by ale z ruského pohledu měl být zákonem i v ostatních, svobodných, zemích. Například za ničení pomníků sovětských vojáků hrozí v Rusku pět let vězení. Tím, že by v ostatních zemích, jako je například Litva, chránilo objekty sovětského dědictví, by Rusko ukazovalo své přesvědčení, že nejde o svobodnou zemi.
Po pádu Sovětského svazu, březnu roku 1990, šla Litva příkladem ostatním státům, které byly více než 50 let pod vlivem Kremlu. Jako první země vyhlásila svou nezávislost a rodící se litevská demokracie měla prostor pro znovuobjevení vlastní kultury i historie.
„pokud se jednou nadechnete svobody, nikdy na to nezapomenete“
Simonas Kairys (litevský ministr kultury )
Krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu Kreml označil nejen pobaltské lídry, kteří tento krok odsoudili, za nepřátele Ruska. Mezi desítkami pobaltských a polských politiků byli zařazeni například estonská premiérka Kaja Kallas, estonský tajemník Taimar Peterkop nebo právě litevský ministr kultury Simonas Kairys.
Přestože Litva byla roku 1940 anektována Sovětským svazem, do té doby, stejně jako Polsko, Ukrajina nebo Bělorusko, tíhla spíše k západu. Kairys popisuje, že „pokud se jednou nadechnete svobody, nikdy na to nezapomenete,“ s Ukrajinou tedy cítí velkou míru sounáležitosti.
Nejlepší odpovědí, jakou je možné dát agresorovi, je podle Kairyse žít svůj každodenní život se všemi tradicemi, zvyky a kulturním dědictvím své země. I proto chce dát větší prostor ukrajinským umělcům a jejich kultuře. „Je důležité jim dát možnost- aby všichni viděli, že Ukrajina není poražená, že Ukrajina stále bojuje, zvítězí a že jim Litva chce pomoci,“ uvedl.
