Farmářský „bugr“ do voleb asi neustane. EU má řešit, zda chaos nerozdmýchávají vnější síly

Matěj Skalický mluví se Zdeňkou Trachtovou, zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

28. 2. 2024 | Brusel

Ve vzduchu vajíčka, hnůj, štiplavý odér spálených pneumatiky a proud vody z policejních děl. Bitevní pole – Brusel. Farmáři se na traktorech opět vydali na protest. Co přesně po politicích chtějí? A vyjde jim někdo vstříc? Téma pro zpravodajku Českého rozhlasu v Bruselu Zdenku Trachtovou.

Kredity:
Editace: Lucie Korcová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Zdenka Trachtová, Český rozhlas | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Protesty farmářů v Bruselu (archivní foto z 26. 2. 2024) | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

To, co se dělo v pondělí v hlavním městě Belgie, jsi nazvala pondělní idylkou. Viděl jsem na videích hořící pneumatiky v ulicích, vodní děla. Ty jsi byla přímo na místě. Co se tam dělo? 
Byla to opravdu idylka. Po celé evropské čtvrti v Bruselu se od rána ozývaly výbuchy různých petard, hořely tam kopce pneumatik a slámy, takže se celou čtvrtí táhl hrozný, jedovatý zápach. Policie proti demonstrantům nasadila slzný plyn, což situaci ještě vylepšilo. Pro mě to byl celkově dobrodružnější den, který jsem částečně strávila marnou snahou dostat se přes policejní barikády do budovy Rady Evropské unie, kde jednali ministři zemědělství. Budova byla ráno přístupná, ale poté, co se část protestujících zemědělců jaksi utrhla ze řetězu, obklíčili Evropskou radu ze všech stran těžkooděnci s policejními zátarasy, takže nebylo vůbec možné dostat se dovnitř. Dokonce ani řada zaměstnanců unijních institucí se vůbec nedostala do práce. Ale já jsem aspoň z první ruky měla možnost sledovat souboj mezi farmáři a policií, což byl tentokrát doslova souboj, protože traktoristi se snažili prorážet policejní zátarasy, což se jim na jednom místě i podařilo. Najížděli do policistů, házeli po nich láhve, policie proti nim zase nasadila vodní děla. Nakonec policie uvedla, že v důsledku tohoto divokého dne byli tři její příslušníci zraněni, takže tentokrát se to nedá považovat za kultivovaný, klidný protest. Osobně se obávám, že velké sympatie veřejnosti si zemědělci tímto nezískají. Možná to bude pro jejich image spíš kontraproduktivní, byť musím zdůraznit, že násilnosti nedělali všichni. Některé farmářské organizace se potom od násilných nepokojů distancovaly a uvedly, že to rozhodně není jejich styl. 

Protesty farmářů v Bruselu (archivní foto z 26. 2. 2024) | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Vzduchem létala také vajíčka, dokonce hnůj. Tím, že to byl skutečně souboj, se tento protest asi devíti set traktorů, které blokovaly dopravu v Bruselu, vymykal ze série protestů, která hýbe poslední týdny Evropou? 
Nemyslím, že by se to výrazně vymykalo, i když pondělní protest patřil k těm divočejším a násilnějším. Ale zemědělci už tady v Bruselu protestovali začátkem února, když tu probíhal summit unijních lídrů. Protest byl tehdy o něco klidnější, i když v centru už hořely pneumatiky, u Evropského parlamentu policie nasadila vodní děla, zemědělci zničili jednu historickou sochu na náměstí před Evropským parlamentem. Ale mám pocit, že tentokrát to demonstranti posunuli na další level jakési agresivity. Nicméně protesty jsou divoké i na jiných místech po Evropě. Vím, že o víkendu zasahovala policie proti demonstrantům v Paříži, kteří vtrhli na zemědělský veletrh a několik hodin ho tam blokovali, potom vypískávali francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Policie musela zasahovat, tuším, i ve Španělsku a také v Německu, kde před časem demonstranti odmítali pustit z trajektu německého ministra Roberta Habecka. Ukazuje se, že zemědělci umí udělat pořádný bugr už jenom tím, že do metropolí dorazí na traktorech. 

Jsem rád, že jsi zmínila Španělsko, protože i tam se v pondělí protestovalo. Nicméně zpátky do Bruselu. Zmínili jsme, že ten den se tam konalo mimořádné jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie. Jednali o protestech farmářů? 
Ano, šlo o mimořádné jednání ministrů zemědělství, které bylo svolané právě kvůli protestům, které v posledních týdnech a měsících zachvátily Evropu. Cílem bylo najít nebo spíš hledat nějaké řešení, jak situaci pokud možno co nejrychleji uklidnit. Ministři ale v pondělí nic konkrétního neschvalovali, nic nerozhodovali, ale spíš probírali další možné kroky. Mluvili mimo jiné o nápadech, se kterými už minulý týden přišla Evropská komise. Výsledkem je, jak to potom prezentovali na tiskových konferencích a doorstepech, že se všichni shodují na tom, že skutečně máme zásadní problém, který je potřeba urychleně řešit. Ministři se shodují také na základních ústupcích zemědělcům. Pokud mám být konkrétní, tak se v pondělí mluvilo třeba o snížení byrokratické zátěže, která trápí zemědělce, také o snížení administrativních kontrol v podnicích až o 50%. 

„Já jsem velmi uvítal to, že Evropská komise reagovala na českou výzvu z ledna tohoto roku. (...) Musel jsem konstatovat, že to je první vlaštovka, nicméně je to málo.“

Marek Výborný, ministr zemědělství, KDU-ČSL (European Commission, 26. 2. 2024)

Mluvil o tom ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL, který upozorňoval, že přesně to už v Bruselu navrhoval před časem, že snížení kontrol o 50% považuje jen za první krok a že by to mělo jít mnohem dál. 

Mimochodem myslím, že to je dlouhodobé téma Marka Výborného a že už o tom mluvil i v rozhovoru pro Český rozhlas. 
Je to tak. Protože administrativy a různých kontrol je podle něho tolik, že zemědělci mnohdy tráví, když to přeženu, víc času v kanceláři a papírováním než na poli nebo u zvířat. Jedním z receptů, jak to vyřešit, by mělo být satelitní monitorování půdy, aby zemědělské kontroly nemusely fyzicky přicházet do podniků, ale by se to řešilo ze satelitních snímků. Ale v posledních měsících se ukazuje, že to tak úplně nefunguje, že satelity činí často chyby a že zemědělci jsou z toho stejně ve stresu a musí korigovat kontroly činěné satelity. Nejsem expert na toto téma, je hodně technické, ale v pondělí se mluvilo o tom, že metodika satelitního monitorování by se měla zlepšit a zefektivnit, aby zemědělcům ulehčovala práci, a ne naopak. Čili v pondělí ministři zemědělství společně s eurokomisařem pro zemědělství Wojciechowským mluvili o základních ústupcích farmářům, ale určitě to nebude stačit, je to jenom začátek. 

Byrokracie, vysoké náklady i levná konkurence

Pojďme se podívat na důvody, proč farmáři v řadě zemí Evropské unie vyjíždějí do ulic měst protestovat, blokovat dopravu. Zmiňovali jsme Belgii, Španělsko, Německo, ale bylo to i Nizozemsko, Bulharsko, Polsko a také Česká republika. Proč tyto protesty vlastně jsou? Je to kvůli byrokracii a kontrolám, nebo co přesně farmářům a zemědělcům vadí, co požadují po politicích? 
Byrokracie je jeden z problémů, ale je široká škála problémů, na které si demonstrující zemědělci stěžují. Mluví o tom, že v posledních letech pociťují dlouhodobě velkou nespravedlnost. Mluví o tom, že chtějí především spravedlivé příjmy, protože výrobní cena zemědělských produktů je často vyšší než to, za kolik jsou potom schopni je prodat obchodníkům. Potom přijdou do supermarketu a vidí, že produkty, které prodali velmi levně, se prodávají velmi draze, čili pociťují nespravedlnost. Je to podle nich částečně způsobeno i levnou konkurencí ze zahraničí, z Ukrajiny, ale také z Ruska, z Jižní Ameriky. Tuto konkurenci je podle nich potřeba omezit, ne-li zastavit, aby se ceny narovnaly. V této souvislosti se také mluví o nutnosti zastavit vyjednávání mezi Evropskou unií a sdružením jihoamerických států Mercosur o volném obchodu, což by podle zemědělců zapříčinilo další nekalou konkurenci tady na evropském trhu, protože by se ve velkém začala dovážet například drůbež z Jižní Ameriky nebo další zemědělské produkty, které by byly velmi levné. V některých jihoamerických státech třeba nejsou plněny standardy, které jsou po zemědělcích požadovány v Evropské unii, a navyšují výrobní cenu. Administrativní zátěž jsme už zmiňovali, zemědělcům dále vadí některá opatření a požadavky, které plynou z klimatické politiky Evropské unie, vadí jim rostoucí náklady na energie, na zemědělskou naftu. Důvodů je velmi široká škála. 

Zastavím se u některých z nich. Green deal, Zelená dohoda pro Evropu, je něco, co dráždí farmáře? 
Dráždí je to, ale na druhou stranu, objektivně zhodnoceno, dopady Green dealu, konkrétně klimatických opatření z takzvaného klimatického balíčku Fit for 55 na zemědělství jsou spíše malé. Zemědělci si mohou oprávněně stěžovat na systém, na ceny, na konkurenci, to všechno, co jsme zmiňovali, ale dopady klimatických opatření je zatím výrazně nezasáhly. V klimatickém balíčku, který je součástí toho, jak naplnit cíle Green dealu, je pár věcí, které se týkají zemědělství, ale Evropská komise je buď úplně stopla, nebo je výrazně osekala. Když budu konkrétní, tak jeden z návrhů počítal s výrazným omezením pesticidů, tedy chemických hnojiv, v zemědělství v členských státech, ale šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno přišla s tím, že projednávání tohoto návrhu zastavuje. Už předtím se zasekl v Evropském parlamentu, ale Evropská komise teď tento návrh úplně stáhla ze stolu a důvodem byla i reakce na napětí mezi zemědělci.

Další opatření, které plyne z klimatické politiky, se týká toho, že zemědělci jsou povinni nechávat část půdy ležet ladem, aby se půda ozdravila, byla kvalitnější. Ale i v tom Evropská komise ustoupila a členským státům umožnila dost velkorysé výjimky z tohoto pravidla, že určité procento půdy nemusí nechávat přímo ležet ladem, ale mohou tam pěstovat nějaké konkrétní plodiny. Takže nemyslím, že by opatření plynoucí z klimatické politiky byla dnes hlavním problémem pro zemědělce. Abych to vzala i z druhé strany, tak existuje orgán, který se jmenuje Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu, který dává pravidelně doporučení evropským institucím v oblasti klimatických opatření. Nedávno přišel se zprávou, ve které konstatuje, že zemědělství se jako jedno z mála odvětví zatím vůbec nepodílí na snižování emisí v Evropské unii a že emise v zemědělství v posledních letech vůbec neklesají. Tento vědecký výbor dokonce doporučuje, aby Evropská unie zemědělce ke snižování emisí motivovala a aby se na ně třeba vztahoval i systém emisních povolenek, tak jak to známe z průmyslu. To je samozřejmě jen akademické doporučení a v aktuální situaci to vůbec nepřipadá v úvahu, ale je to druhý pohled na věc. 

Zmiňovala jsi výkupní ceny. Zajímalo by mě, jestli si zemědělci nadále stěžují na to, že je to způsobené i dovozem z Ukrajiny, na který se nevztahují cla a kvóty, což by ale Evropská komise chtěla omezovat. 
Je to jeden z důvodů. Protestujícím vadí, že zboží z Ukrajiny proudí od roku 2022 bez cel.

Důvodem pro to tehdy bylo podpoření ukrajinské ekonomiky. 
Přesně tak, Evropská komise tehdy chtěla zasaženou ukrajinskou ekonomiku po začátku ruské agrese podpořit, pomoct zemi, aby překonala těžkou ekonomickou situaci, ale tím zároveň rozčílila zemědělce, a ti se proti tomu dlouhodobě ozývají. V lednu Evropská komise přišla s tím, že tuto bezcelní výjimku pro Ukrajinu a Moldavsko prodlouží o další rok, byť tentokrát už za o něco přísnějších podmínek. Platí nějaké limity u některých citlivějších produktů, jako jsou vejce, drůbež nebo cukr. Evropská komise nově zavedla jakousi nouzovou brzdu, to znamená, že pokud by dovoz z Ukrajiny výrazně vzrostl a převyšoval by výrazně průměr dovozu zboží za uplynulé dva roky, tak by se cla znovu obnovila. Není to tedy stoprocentní bezcelní systém, je tam tato brzda. 

Dodám ještě reakci europoslance Ondřeje Knotka z ANO, který byl na CNN Prima News a vyjadřoval se ke schůzce ministrů zemědělství v Bruselu.

„Pan ministr Výborný, řekl bych, velmi šikovně šermuje se snížením byrokracie a asi je i dokonce jednou z těch vůdčí osobností na snižování byrokracie. (...) Hlavní problém to zcela jistě nevyřeší, hlavní problém jsou přece, jak jsem řekl, nízké výkupní ceny potravin, a to vyřeší omezení dovozu nebo cla.“

Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO (CNN Prima News, 26. 2. 2024)

Zmiňoval, že hlavním problémem jsou podle něj nízké výkupní ceny potravin navázané na dovoz potravin ze třetích zemí, zejména z Ukrajiny. 
Nejde jenom o dovoz z Ukrajiny, ale jak už jsem zmiňovala, tak další velkou otázkou je dohoda o volném obchodu se sdružením jihoamerických států Mercosur. 

Hledání východiska

Pojďme tedy k řešením, k ústupkům, k tomu, na čem by se mohli dohodnout jak farmáři na jedné straně, tak politici za Evropskou unii na straně druhé. Zmiňovali jsme přebujelou byrokracii. Někteří politici sebekriticky přiznávají, že je skutečně velká. Administrativní zátěž na farmáře je mimo jiné způsobena vyplácením štědrých dotací, které potom musí zemědělci na papíře obhájit. Je samozřejmě otázka, zda toto společně vyřeší, aby čerpání dotací bylo jednodušší, ale zároveň nehrozilo, že je bude někdo zneužívat. Ale zajímalo by mě, zda tam jsou nějaké dílčí ústupky Evropské unie v jiných oblastech, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠kde se ještě farmáři a politici mohou dohodnout.
Kromě toho, co jsme zmiňovali, tedy krom administrativy nebo pravidel pro půdu, kterou musí farmáři nechávat ležet ladem, je jedním z větších ústupků z poslední doby doporučení Evropské komise na snižování emisí do roku 2040.

„Tohle je další krok na cestě Evropské unie ke klimatické neutralitě. Jak všichni vědí, už máme pevný cíl snížení emisí o 55% do roku 2030. Nyní zahajujeme dialog, a dovolte mi zdůraznit slovo dialog, na cestě k roku 2040. Na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a podrobného posouzení dopadů doporučujeme, aby cílem do roku 2040 bylo snížení emisí o 90%.“

Wopke Hoekstra, evropský komisař pro klima (https://www.europarl.europa.eu/)


Dle očekávání Evropská komise doporučila, že do roku 2040 by se měly snížit emise v Evropské unii o 90% oproti roku 1990 s tím, že ultimátní cíl Green dealu je, abych připomněla, bezemisní Evropa do roku 2050. Ale původně toto doporučení Evropské komise mělo obsahovat i poznámku, že je nutné snižovat emise v zemědělství, jak to doporučoval zmiňovaný vědecký výbor. To ale nakonec v reakci na nepokoje zemědělců z doporučení Evropské komise vypadlo a stejně tak vypadlo doporučení, aby spotřebitelé v Evropské unii změnili své chování a například konzumovali méně masa. Toto byl jeden z velkých ústupků Evropské komise. 

Jsou farmáři jednotní v tom, co požadují, jak vystupují, kdo za ně jedná s Evropskou unií? 
Důraz na jednotlivé požadavky se do určité míry odlišuje v jednotlivých členských státech. V zemích, které sousedí s Ukrajinou, je hlavní otázkou levný dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, o kterém jsme mluvili. To je konkrétně Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko. V západních státech, například v Německu a Francii, se protesty rozhořely v souvislosti s plány na zdanění zemědělské nafty nebo na zavedení silniční daně na zemědělská vozidla. V jižních státech, jako je Portugalsko nebo Španělsko, zase do určité míry hraje roli i dopad sucha na zemědělství. Určité nuance v požadavcích jsou, ale demonstrace napříč Evropskou unii vesměs požadují podobné věci. 

Stává se nebo stalo se i v některých jiných zemích, než jakou zkušenost máme z Česka, že by určití lidé protestu farmářů, traktoristů, zemědělců zneužili? U nás se mluví o ukradeném protestu z 19. února. Děje se to, případně stalo se to už i někde jinde?
Ano, mluví se o tom i v některých dalších státech Evropské unie. Například v Německu se k protestům pravidelně přidávají příznivci krajně pravicové strany AfD, Alternativa pro Německo. Komentátoři upozorňují, že tato strana, která má aktuálně velmi vysoké volební preference, tuším, že je druhá, z tohoto chaosu těží a krajní pravice se zemědělské protesty snaží jaksi zneužívat pro své vlastní politické cíle. Podobně se to děje třeba v Rakousku. Dokonce jsem zaznamenala, že tento týden by členské státy Evropské unie v Bruselu na pracovní úrovni měly debatovat o tom, jestli protesty nepomáhají rozdmýchávat dokonce i některé síly zvenčí mimo Evropskou unii, které mají zájem na tom, aby v Evropě panoval chaos. 

Protože se blíží volby do Evropského parlamentu, tak se tě závěrem musím coby odbornice na evropskou politiku zeptat, jestli se to stává i tématem nadcházejících hlasování, které nás čekají za pár měsíců. 
Přirozeně se to tématem stává. Myslím, že vedle bezpečnosti, migrace a ekonomiky bude zemědělství určitě jedno z hlavních témat. Je to vidět už na tom, že v současnosti největší frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana, která zároveň podle průzkumů pravděpodobně volby znovu vyhraje, se v posledních měsících snaží výrazně prezentovat jako strana pro farmáře. Naproti tomu krajně pravicové strany, o kterých jsme mluvili, se snaží přiživovat na zemědělských protestech. Nemyslím si, že by se situace v příštích měsících do evropských voleb, které budou na začátku června, výrazně uklidnila. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, European Commission, Evropský parlament, YT Wirtualna Polska

 

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Zdenka Trachtová, zemědělci, Brusel, demonstrace, protest