Pořád musíte sledovat, jestli náhodou neletí nějaká střela. Lidé jsou nervózní, říká Češka žijící v Izraeli
Izrael v sobotu ráno oznámil, že při bombových útocích na pásmo Gazy zemřel jeden z předních členů Hamásu, který se podílel i na plánování útoku z minulého týdne. Zásadní pozemní operaci Izrael ale zatím nezahájil. Jak se celá situace promítá do života v zemi? „Někdo to bagatelizuje, jiný je zase úplně paralyzován a absolutně nevychází z domu,“ popisuje Radka Kočvarová, česká doktorandka působící na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
S jakou pozorností Izraelci sledují aktuální dění? Jaké informace o případných plánech o vojenské akci v pásmu Gazy mají?
Všichni tady sedí prakticky nonstop u zpráv, všechno se točí jen kolem toho aktuálního dění. Lidé nejsou schopní pokračovat v plnohodnotném životě, pouze čekají, co se bude dít. Tohle je něco, co tady v Izraeli už dlouho nikdo nezažil, a nedokážu tedy předvídat, jak to bude dál.
Dá se tedy říct, že od toho útoku Hamásu je ten život v Izraeli ochromen?
Je to tak. Málokdo vychází z domu, protože celým státem zní sirény. Včera jsme měli tady v Tel Avivu tři poplachy. Je těžké kamkoliv chodit, protože musíte sledovat, kde jsou kryty, musíte sledovat aplikace, jestli náhodou neletí nějaká střela. Takhle tady teď život vypadá.
Mají Izraelci obavy z nějakých dalších útoků ze strany radikálů, pokud by třeba došlo i k pozemní operaci v pásmu Gazy?
Mají. Ty názory v populaci se liší. Někdo to bagatelizuje, jiný je zase úplně paralyzován tou situací a absolutně nevychází z domu. Ale řekla bych, že průměrný Izraelec je určitě nervózní.
‚Mám tam děti, vrátím se.‘ Do Izraele emigrovala před 75 lety, teď spisovatelku Erbenovou vyhnala válka
Číst článek
Jak se na pásmo Gazy, které je nejhustěji osídlenou oblastí světa, běžní Izraelci dívají? Souhlasí většinová společnost s ofenzivou?
Určitě souhlasí. Asi jsem neslyšela názor, že by byl někdo proti. Nebo že by řekl, že to není adekvátní reakce.
Jak se vyvíjí v posledním týdnu situace v samotném Jeruzalémě?
Právě jsem se na víkend přesunula do Tel Avivu, protože v pátek se očekávaly nějaké nepokoje ze stran muslimských obyvatel. A právě Jeruzalém je obklopený Araby. Tak jsem se přesunula do zdánlivě bezpečnějšího Tel Avivu, i tady ale zněly sirény.
Přes týden byly otevřené obchody, bylo občas nějaké nedostatkové zboží – třeba nebyla dostupné ve všech obchodech čerstvá zelenina a také nebylo ovoce a pečivo. Nicméně jsem si nevšimla toho, že by lidé nějak nakupovali do zásoby. Jen se musí – snad jen dočasně – lehce upravit jídelníček.
Izraelské útoky na Pásmo Gazy si vyžádaly více než 2200 obětí. Je mezi nimi přes 700 dětí, tvrdí Palestinci
Číst článek
Jak teď vlastně fungují úřady, vaše škola a další služby? A dá se čekat po případné ofenzivě, o které se mezi Izraelci podle našeho zpravodaje šušká, že by mohla začít zítra, nějaká podstatná změna?
Univerzita posunula začátek letošního akademického roku až na listopad s tím, že by se datum ještě mohlo upravit. Protože velká část akademických pracovníků či studentů je v rezervách, nebo má někoho blízkého v armádě. Nikdo teď nemá úplně myšlenky pokračovat ve studiu.
Naše výzkumná činnost probíhá i nadále, ale konkrétně můj vedoucí mi doporučil v následujících týdnech, abych pracovala z domu. Že nemusím docházet do laboratoře.
Vy sama nezvažujete návrat zpátky do Česka?
Chvíli jsem to zvažovala, ale prozatím zůstávám. Bylo mi nabídnuto z ambasády, že bych mohla letět domů repatriačním letem. Ale stejně jako mnoho dalších Čechů a Češek, co tady znám, zůstáváme. Bylo by těžké teď opustit Izrael a sledovat ty novinky jen z médií s tím, že všichni naši přátelé, kolegové a partneři tady zůstávají.
