Je to pro Putina takový trapný okamžik, komentuje šéfredaktor Voxpotu střelbu v Krasnogorsku

Ruská tajná služba oznámila, že zadržela všechny útočníky z Krasnogorsku. Až druhý den po střelbě s nejméně 137 oběťmi vystoupil prezident Vladimir Putin a navzdory tomu, že se k útoku přihlásil Islámský stát, oznámil, že útočníci chtěli utéct přeshraničním koridorem za pomoci Ukrajiny. „Ruský státní kanál v nedělních večerních zprávách vyloženě najel na linku Vladimira Putina,“ popisuje Českému rozhlasu Plus šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč.

Rozhovor Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojtěch Boháč, šéfredaktor webu Voxpot.cz

V médiích se dokonce začalo objevovat bagatelizování toho, co se stalo, popisuje Boháč dozvuky střelby v Crocus City Hall | Foto: Amálie Berková | Zdroj: Český rozhlas

Máme šanci vysledovat třeba z reakcí na sociálních sítích, jak to Putinovo prohlášení rezonovalo v ruské společnosti? Jestli je ukrajinská stopa, třeba pro blogery nebo pro ty, kteří se vyjadřují na sítích, důvěryhodná?
Je to jedna z věcí, která se zmiňuje. Občas se objevuje doopravdy i nějaké obviňování Ukrajiny, že za tím stojí. Ale není to nějak extra časté. Mnohem častěji, co vidím, tak to lidé spojují právě s Islámským státem a s islámským terorismem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Vojtěchem Boháčem

Jak o tom teroristickém útoku referují ruská média? Zpracovala prohlášení Islámského státu a snaží se třeba informace nezávisle ověřovat?
Mně přijde docela fascinující, že například ruský státní kanál ve včerejších (nedělních) večerních zprávách najel vyloženě na linku Vladimira Putina a byla dlouhá reportáž na samotném začátku zpráv, která jenom zpochybňovala a vysmívala se americkým médiím, která to právě přiřkla Islámskému státu, protože se k tomu Islámský stát sám přihlásil. Je tam doopravdy velká snaha nějakým způsobem to pootočit a dát vinu na Ukrajinu, potažmo na Západ.

Hodně se spojuje telegramový kanál Islámského státu a agentura, která s prohlášením přišla. A tak se ve zprávách ukazují takové směry přemýšlení, že se to objevilo po dlouhé době, již dlouho tato agentura nebyla aktivní, že zřejmě ji drží CIA a další.

Vyšetřování ani stav podezřelých ze střelby v Krasnogorsku Putin nebude komentovat, uvedl Kreml

Číst článek

Takže toto konspirační myšlení, zvláště ve státních zprávách a státních médiích, tak je snaha ho přiživovat a otočit, že za to nemůže Islámský stát, ale může za to Ukrajina, potažmo Spojené státy. Takže ve velkých médiích toto opravdu vidíme.

Čteme a slyšíme, že před možným teroristickým útokem Moskvě v průběhu března varovaly Rusko zpravodajské služby až sedmi zemí, ale Vladimir Putin je ignoroval, takže je pravděpodobné, že ruské zpravodajské služby takové informace neměly?
Vypadá to, že doopravdy neměly. Co teď vidíme ze strany Kremlu, je obviňování Spojených států ze strany ruských médií, že jestli takové informace měly, tak proč je nedaly konkrétnější, proč to bylo jenom takové všeobecné varování. A také se ozývá, že když jste ty informace měli, proč jste nám neřekli přesně, kde jste je získali a o jaké lidi šlo.

Dokonce se v médiích začalo objevovat bagatelizování toho, co se stalo. Na prvním kanálu se třeba mluvilo hodně o tom, že Rusko také dalo Spojeným státům varování, že přijde teroristický útok na maraton v Bostonu a také to nevyužily. To, co teď vidíme v Rusku, je takové předhánění se v tom, kdo není vinen a jak za to může nějaká konspirace Západu, Spojených států a dalších.

Extremisté napadli diktaturu. Přes Ukrajinu by útočníky museli pustit nejdřív Rusové, tvrdí analytik

Číst článek

K útokům v Krasnogorsku došlo týden po začátku pátého prezidentského mandátu Vladimira Putina a zvláště pamětníci si možná vzpomněli na výbuchy moskevských paneláku v roce 1999, ze kterých tehdy nový prezident Vladimir Putin obvinil čečenské teroristy. Jak tato paralela případně rezonuje? Jakou má odezvu?
Zatímco v roce 1999 to Vladimiru Putinovi doopravdy poměrně pomohlo ukázat se jako silný vůdce, protože tenkrát čerstvě nastupoval teprve do funkce a dostal možnost ukázat se proti tomu zmatečnému období Borise Jelcina jako někdo, kdo se dokáže vypořádat s problémy. Často zaznívají takové konspirační teorie, že v tom roce 1999 to byla práce FSB, tedy Federální služby bezpečnosti, tomu já úplně nevěřím těmto konspiracím.

Nicméně teď je to pro Putina a pro Kreml spíš takový trapný okamžik, kdy to vypadá, že v době, kdy by měla bezpečnost být na vyšší úrovni, kdy je země ve válce, tak Kreml přesto, že má informace třeba od Američanů, tak nedokáže obstarat bezpečí.

Soud v Moskvě obvinil čtyři podezřelé z útoku v Krasnogorsku, hrozí jim doživotní trest

Číst článek

A je to velký útok, srovnává se to s útokem v Beslanu nebo v divadle na Dubrovce, které byly hned na začátku Putinova prvního funkčního období a které měly podobná čísla obětí, tak tentokrát je to pro Putina značně nevýhodné, co se týče nějakého jeho obrazu.

Jaké kroky můžou teď následovat? Co byste čekal teď od režimu Vladimira Putina?
Já jsem na to sám velice zvědavý, co přijde. Ono bylo zajímavé to, že Putinovi, ale poměrně tradičně na druhou stranu, hodně dlouho trvala vůbec reakce na to, že se toto stalo. Zareagoval až po devatenácti hodinách.

A teď to vypadá, že vidíme přerámování toho teroristického útoku, že to tedy nebyl Islámský stát, ale že to byly západní státy, hlavně Spojené státy. A uvidíme, jestli to Vladimir Putin použije pro nějakou svou agendu.

Často se spekuluje, že to použije pro to, aby řekl, že proti Rusům stojí silný nepřítel. Musíme více mobilizovat, musíme dál vést válku na Ukrajině, ale doopravdy si ještě netroufám odhadovat, co přesně Vladimir Putin udělá a jestli se nepokusí to spíše promlčet.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.

Martina Mašková, tpa, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme