Kachovka se neprotrhla kvůli nebývale vysoké hladině vody. Bude to výbuch ve strojovně, míní expert

Geograf a analytik Nikolaj Denisov, který je jedním ze zakladatelů švýcarské organizace Zoï Environment Network, zkoumá ekologické dopady války na Ukrajině už od roku 2014. Nedávné zničení Kachovské přehrady v Ruskem okupované Chersonské oblasti popisuje jako ekologickou katastrofu. Nezávislému ruskému serveru Meduza nabídl odpovědi na několik důležitých otázek souvisejících s dopady na životní prostředí a obyvatelstvo.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zničená Kachovská přehrada na satelitním snímku

Zničená Kachovská přehrada na satelitním snímku | Zdroj: Reuters

Proč a jak k protržení přehrady došlo, není úplně jasné. Obě znepřátelené strany se obviňují navzájem a objevily se i teorie, že se přehrada mohla protrhnout sama – kvůli nebývale vysoké hladině vody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Ukrajinský státní podnik Ukrhydroenergo, který je zodpovědný za dohled nad elektrárnami podél řek Dněpr a Dněstr, ztratil kontrolu nad zařízením už před několika měsíci. Proto nevíme, jak bylo zařízení spravováno a za jakých podmínek fungovalo.

„Těžko říct, kdo, kde a co udělal špatně,“ říká pro server Meduza Denisov. Předpokládá, že vysokou hladinu vody v nádrži způsobily spíš přírodní podmínky než špatná správa.

Jestli mohl neštěstí způsobit zvýšený tlak vody v kombinaci s nešikovným dohledem ruských okupačních sil, je podle něj nepravděpodobné, protože přehrady ze sovětské éry byly obvykle stavěny, aby vydržely značný tlak a teoreticky i přímý zásah raketou.

Zbylá voda v přehradě Kachovka nebude pitná a ‚vykvete‘. Budou se šířit komáři, předpovídá odborník

Číst článek

Není tak prý důvod nevěřit odhadu společnosti Ukrhydroenergo, podle které příčinou protržení hráze byl výbuch ve strojovně.

„Nejsem vojenský expert, ale myslím si, že šlo o snahu Ruska zastavit postup ukrajinských jednotek,“ míní vědec. Jak rychle se obyvatelé budou smět zase vrátit domů, bude prý záviset na tom, jak brzy se úřadům podaří obnovit kritickou infrastrukturu.

Zničení Kachovské přehrady bude mít také velké dopady na životní prostředí. Organismy v nádrži se léta přizpůsobovaly specifickému ekosystému přehrady a mnohé z nich současné záplavy nepřežijí.

Podle Denisova došlo k narušení vodních zdrojů pro místní obyvatele a zavlažovacích systémů. To se nejspíš dotkne i Krymu, protože nádrž zásobuje také Severokrymský kanál, který dodává vodu na Ruskem anektovaný poloostrov.

Záporožská elektrárna

Obavy dále vzbuzuje potenciální nedostatek vody pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která je na zdrojích z přehrady závislá.

Seizmologové zjistili při zničení Kachovské přehrady explozi. Obvinily se z ní vzájemně Kyjev a Moskva

Číst článek

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom sice oznámila, že situace je pod kontrolou, nedostatek vody by ale mohl ztížit chlazení reaktoru. Podle vedení společnosti má elektrárna prozatím přístup k záložním zdrojům vody.

Obnova přehrady je podle Denisova možná, trvat by mohla nejméně 1,5 roku. „Je to otázka ale strategické a politické vůle,“ tvrdí vědec, ale vzhledem k blízkosti frontové linie bude spíš hrát roli vývoj na bojišti.

Destrukce takto významné vodní nádrže představuje ekologickou katastrofu, uzavírá analýzu expert na ekologické dopady ruské války na Ukrajině Denisov.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu výše.

Tea Veseláková, Ondřej Čížek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme