VIDEO: V kosovském parlamentu propukla rvačka. Poslanci jednali o zmírnění napětí na severu země
V kosovském parlamentu ve čtvrtek vypukla rvačka poté, co opoziční poslanec polil premiéra Albina Kurtiho vodou, když hovořil o vládních opatřeních na zmírnění napětí s etnickými Srby na severu země. Informoval o tom list The Guardian. Kosovské opoziční strany kritizovaly Kurtiho politiku na severu, která napjala vztahy s klíčovými západními spojenci.
Napětí na severu Kosova opět vzrostlo koncem května poté, co se kosovskoalbánští starostové ujali vedení radnic v obcích, kde mají většinu Srbové. Ti předtím na protest proti počínání Prištiny bojkotovali komunální volby. Při následných demonstracích kosovských Srbů byly zraněny desítky příslušníků mezinárodní mise KFOR.
Dost násilí, volají Srbové. Prezident je neslyší a NATO posiluje hlídky v Kosovu
Číst článek
Ve středu Kurti oznámil, že sníží počet speciálních policistů rozmístěných u čtyř obecních budov v oblastech s většinovým zastoupením etnických Srbů na severu Kosova. Uvedl také, že v každém z těchto měst uspořádá nové volby starostů. Tento krok pobouřil opozici, která tvrdila, že Kurti několik měsíců „experimentoval“ a ohrozil mezinárodní postavení Kosova, aby později ustoupil.
Zákonodárce Mergim Lushtaku z Demokratické strany Kosova přistoupil ke Kurtimu během jeho projevu a chrstl na něj vodu, což vyvolalo rvačku, popisuje The Guardian. Předtím Kurtiho zástupce Besnik Bislimi roztrhal kresbu zesměšňující Kurtiho, kterou opozice premiérovi darovala. Místní média uvedla, že Kurti byl během chaosu vyveden ze sněmovního sálu.
Napětí v Kosovu vytvářejí sami kosovští i srbští politici. V jejich službách jsou extremisté i šovinisté
Číst článek
V pozadí napětí stojí konflikt o kontrolu nad oblastí severního Kosova, kterou obývá z většiny srbské obyvatelstvo. Priština tam od konce války z let 1998 až 1999 má jen omezený vliv, což se vláda premiéra Kurtiho mnohdy v rozporu s přáním svých západních spojenců snaží změnit.
Kosovo nezávislost na Srbsku vyhlásilo v roce 2008. Vláda v Bělehradě to stejně jako zhruba polovina států OSN neuznává. Nejednota panuje v tomto ohledu i v Evropské unii, neboť pět jejích členů - Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko a Slovensko - nezávislost neuznalo.
