Rekordní počet žen i rostoucí vliv radikálního Hizballáhu. Libanon má po devíti měsících novou vládu
Devět měsíců trvalo, než se politikům v sektářsky i politicky rozděleném Libanonu podařilo sestavit novou vládu. Kabinet staronového premiéra Sa'ada Harírího bude mít 30 členů a vůbec poprvé v dějinách země má v čele silového ministerstva ženu. Podle premiéra jde o vládu národní jednoty. Obsazení některých ministerstev se ale výrazně nelíbí některým sousedním zemím.
V čele stojí znovu Sa'ad Harírí, sunnitský politik, který má podporu Západu i Saúdské Arábie a, jak uvádí BBC, v čtyřiceti osmi letech už politický veterán. Ve funkci premiéra je už potřetí, z toho podruhé v řadě. Sestavování vlády trvalo dohromady 252 dní. Ke kompromisu na vytvoření vlády národní jednoty politiky přiměly hlavně velké finanční problémy.
Druhý největší dluh
Libanon trápí obrovské zadlužení. Dluh veřejných rozpočtů má výši 150 procent HDP celé země, což je po Japonsku nejhorší veřejný dluh na světě (pro srovnání český dluh je asi pětina českého HDP).
Erdogan a Putin se sešli kvůli konfliktu v Sýrii. Shodli se, že v Idlibu vznikne demilitarizovaná zóna
Číst článek
Hlavním úkolem premiéra Harírího je teď zpřístupnit v přepočtu skoro 250 miliard korun slíbené mezinárodní pomoci a půjček. Čerpání prostředků by měl usnadnit fakt, že na důležitých postech zůstávají zkušení ministři. Finance bude mít dál na starost Alí Hassan Chalíl, ministrem zahraničí bude Džibrán Básíl.
A kontinuitu znamená i sám premiér. Syn někdejšího premiéra Rafíka Harírího, zavražděného v roce 2005, zemi vedl od roku 2016. V listopadu 2017 Sa'ad Harírí během návštěvy Saúdské Arábie oznámil rezignaci, kterou zdůvodnil odporem proti sílícímu vlivu Íránu v Libanonu. Ještě do konce měsíce však rezignaci stáhl a zemi vedl dál.
Rekordní zastoupení žen
Kabinet premiéra Sa'ada Harírího čítá celkem 30 ministrů, z toho čtyři ženy. Své zástupce ve vládě má většina hlavních libanonských politických frakcí. Po delší době se do kabinetu dostala i dosavadní sunnitská opozice a nepřímo, skrze své nominanty a spojence i šíitské hnutí Hizballáh.
Počet žen v libanonské vládě se oproti minulému kabinetu zdvojnásobil. Navíc nemají na starost jen okrajové resorty jako dříve, ale poměrně důležitá ministerstva. Nada Boustanyová se stane ministryní energetiky a Rhea Hassanová bude vůbec první ženskou šéfkou silového resortu v Libanonu, tedy ministerstva vnitra.
Izraelská armáda přiznala ostřelování íránských cílů v Sýrii, útoky si vyžádaly nejméně čtyři životy
Číst článek
Především sousední Izrael se mezitím obává především nárůstu moci radikálního Hizballáhu. Toto radikální šíitské hnutí sice přímo žádného zástupce ve vládě nemá, jeho nominanti nebo spojenci však ovládají tři ministerstva.
Izrael se obává především dvou. Hizballáhem navržený Džamíl Džabak povede ministerstvo zdravotnictví. Jak píše izraelský deník Jerusalem Post, zdánlivě to nemusí být významné, ale podle deníku to dokládá stále se zvětšující moc šíitského hnutí. Ministerstvo zdravotnictví totiž v Libanonu má ze všech resortů čtvrtý nejvyšší rozpočet.
Obavy v Izraeli současně budí navrhovaný ministr obrany. Elias Bou Saab je sice politickým spojencem křesťanského prezidenta Michela Aouna, jak ale uvedl Jerusalem Post, tento politik má zároveň blízko i k Hizballáhu.
Izrael to znepokojuje mimo jiné proto, že Hizballáh patří na Blízkém východě mezi nejotevřenější nepřátele židovského státu. Současně je to velmi blízký spojenec Íránu, a Izrael ho i proto považuje za prodlouženou ruku Teheránu, jehož lídři se dlouhodobě netají snahou Izrael zničit.
Země plná problémů a uprchlíků
Jednání o nové libanonské vládě komplikoval mimo jiné velmi složitý politický systém rozdělení politické moci podle náboženských frakcí. Moc v Libanonu se dělí podle náboženského klíče mezi tamní komunity. Hlavní roli hrají křesťanští maronité a sunnitští a síitští muslimové, mezi které jsou napevno rozděleny i nejvyšší ústavní funkce (prezidentem je křesťan, premiérem sunnita, předsedou parlamentu šíita).
Kromě nich mají své zastoupení zajištěno i další menší náboženské komunity, jako ortodoxní křesťané, Arméni, drúzové, alavité a další. Cílem systému je zajistit zastoupení všem komunitám, výsledkem je však obrovská fragmentace parlamentu. Přestože je v něm jen 128 poslanců, jsou rozděleni do celkem 19 stran a je mezi nimi zároveň několik nezávislých.
V zemi s celkem šesti miliony obyvateli zároveň žije asi milion a půl uprchlíků ze sousední Sýrie a kromě nich ještě 450 tisíc Palestinců registrovaných u agentury UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) pro palestinské uprchlíky.
