Návrat k běžnému životu i běh na dlouhou trať. Od ničivého zemětřesení v Maroku uběhly tři měsíce
Pouhých dvacet sekund a téměř tři tisíce obětí. Maroko se stále vyrovnává s následky zemětřesení z počátku září. Nejvíce postihlo obyvatele horských vesnic, které často připravilo o střechu nad hlavou, v horším případě i o život. Značným škodám neuniklo ani historické centrum Marrákeše. „Najednou se přede mnou zřítil dům. Zarazilo mě i to, že před otřesy z ulic zmizely jindy všudypřítomné kočky,“ vzpomíná jeden z obyvatel města pro iROZHLAS.cz.
V marrákešské medíně, historické části města, je rušno. Smlouvání prodejců s turisty přebíjí nepřetržité troubení skútrů prodírajících se mezi zástupy lidí. Zdánlivě nic nenasvědčuje tomu, že před necelými třemi měsíci zasáhly město silné otřesy, nejhorší za sto let.
OBRAZEM: ‚Tady zemřela moje rodina.‘ Marockou ves Tafaghaght zasypaly sutiny, lidé přišli o všechno
Číst článek
Na několika místech, především mimo hlavní ulice tržiště, jsou však důsledky v podobě zcela nebo částečně zničených staveb stále patrné. V živé paměti mají katastrofu i někteří obyvatelé Marrákeše, s nimiž mluvil server iROZHLAS.cz. Svá jména si nepřáli zveřejnit z obavy před reakcí úřadů, redakce však jejich identitu zná.
Epicentrum otřesů se od města nacházelo zhruba sedmdesát kilometrů, poblíž města Ighil v pohoří Atlas. Zahynuly během něj téměř tři tisíce lidí, včetně příbuzných Farida, který v historické části města vlastní několik krámků.
„Zemřel mi strýc a jeho žena, žili v jedné berberské vesnici v horách. Co se dá dělat, je to osud,“ říká Farid odevzdaně a krčí rameny. Kromě ztráty příbuzných musel řešit i škody ve svém obchodě. Na telefonu ukazuje fotografii s rozbitou keramikou a sklem, na další jsou pak vidět sutiny před obchodem.
„Trvalo to krátce, jen několik vteřin. Po zemětřesení tady byl strašný bordel, zboží popadalo z polic, rozbilo se. Ale snažíme se začít znovu, turisté se rychle vrátili,“ popisuje dále obchodník.
Kromě centra Marrákeše se otřesy nevyhnuly ani horským vesnicím obývaným Berbery, z nichž některé v podstatě vymazaly z map. Podle Farida ale tamní obyvatelé paradoxně přiznávají, že je podle nich dobře, že epicentrum nebylo ve městě, nýbrž právě v horách. Počet obětí by jinak mohl být mnohem vyšší.
„Mnozí Berbeři sami říkali, že kdyby se střed nacházel zde v Marrákeši, což by znamenalo více mrtvých, nebyli by schopni nám poskytnout pomoc v takovém rozsahu jako my jim,“ vysvětluje Farid.
Obchody s keramikou
Na trhu lze narazit na celou řadu věcí od koženého zboží, koření nebo typických lamp po zmíněnou keramiku. Právě majitelé obchodů s keramickými výrobky byli z hlediska škod zasaženi nejvíce.
Na některé vesnice úřady zapomněly, maročtí úředníci jsou pomalí a neefektivní, popisuje Češka
Číst článek
„Ztrátu jsem vyčíslil asi na třináct tisíc marockých dirhamů (zhruba 28 500 korun - pozn. red.). Během otřesů všechno popadalo. V obchodě to vypadalo strašně, přišel jsem o spoustu zboží,“ popisuje Hasan a ukazuje na police, kde má od podlahy ke stropu opět vystavené různobarevné talíře, hrnky nebo mísy. „To všechno jsem musel znovu nakoupit,“ podotýká.
Průměrná měsíční mzda přitom aktuálně v Maroku dosahuje přibližně 3966 marockých dirhamů, tedy necelých devět tisíc korun. Částky se však liší podle příslušných odvětví a mezi veřejným a soukromým sektorem panují významné rozdíly.
Otřesy město zasáhly v době, kdy se v něm nacházeli mnozí turisté. Ti stejně jako místní v panice vybíhali na ulici. „Poté, co se země přestala třást, jsme se všemi došli na náměstí, kde jsme zůstali až do rána, ačkoli už bylo dost chladno,“ vzpomíná Ali.
Ve chvíli, kdy zemětřesení začalo, stál s kamarádem na ulici. „Lidé kolem nás začali utíkat všemi směry, cítil jsem, že ztrácím rovnováhu. A najednou se před námi zřítil dům,“ vypráví dál.
Vyděšení i klidní turisté
V paměti mu utkvěla také mladá žena z Turecka. V Maroku a Africe celkově byla tehdy vůbec poprvé. Kromě zemětřesení v Marrákeši na vlastní kůži zažila i to z počátku února, které postihlo jihovýchodní Turecko a Sýrii. Jeho síla dosahovala 7,8 stupně Richterovy škály, v obou zemích během opakujících se otřesů zemřelo přes padesát tisíc lidí.
„Zdála se opravdu vyděšená, ale lidé okolo se ji snažili uklidňovat a pomoci jí,“ dodává Ali. Patrně ne všichni však byli z otřesů v takovém šoku.
,Totální apokalypsa.‘ Reportáž z marockých hor, kde se země třásla nejsilněji
Číst článek
„Byl jsem zrovna v As-Sawíře (město na pobřeží Atlantského oceánu - pozn. red.), kde se země rovněž začala otřásat. Někteří hosté z Asie, tuším, že pocházeli z Japonska, však dělali jako by nic, jen stáli na chodbě a divili se, proč všichni utíkáme,“ popisuje nechápavě Ibrahim z tamního hotelu.
Vzpomíná, že nakonec se všem podařilo dostat na ulici, kde se všude vířil prach ze sutin. Následně všichni až do rána zůstali na pláži. „Běžel jsem dolů ze čtvrtého patra, ale v jednu chvíli jsem si myslel, že to snad nezvládnu,“ podotýká Maročan.
Oba muži si také vybavují zajímavý úkaz spojený s tím, jak různé přírodní katastrofy dokážou dopředu vycítit zvířata. Krátce před otřesy prý totiž z marrákešských ulic zmizely jindy všudypřítomné kočky, v As-Sawíře zase do vzduchu vzlétla obrovská hejna racků.
Ali doplňuje, že obyvatelé Marrákeše už na zemětřesení pomalu zapomínají a vracejí se k běžnému životu. Pro ty, kteří však ztratili své rodiny a domovy, to podle něj ještě bude běh na dlouhou trať.
‚Světla zemětřesení‘
Otřesy zemi nečekaně zasáhly krátce před půlnocí v pátek 8. září silou 6,8 stupně Richterovy stupnice, následovalo je několik menších otřesů. Nejvíce obětí si vyžádaly v horských berberských vesnicích. Chvění země cítili lidé i v Alžírsku, Španělsku či Portugalsku.
Přibližně tři minuty před zemětřesením se na obloze objevily světelné záblesky, takzvaná seismická světla, která podle vědců mohou na podobné katastrofy upozorňovat. Jedná se o jev popisovaný již po staletí od dob starověkého Řecka, avšak odborníkům se stále nedaří rozkrýt jeho původ. Kromě Maroka šlo světla naposledy spatřit během únorového zemětřesení v Turecku a Sýrii.
Maročané vládu kritizovali, že zpočátku s pomocí otálela. Do boje s následky nakonec nasadila i armádu a následně zřídila fond na pomoc lidem v nouzi, z něhož se mají mimo jiné hradit náklady na opravu poškozených domů. Krátce po neštěstí také přijala nabídku vyslání pátracích záchranných týmů z Velké Británie, Španělska, Kataru a Spojených arabských emirátů.
V této severoafrické zemi jsou podobné přírodní katastrofy výjimečné, ničivé otřesy stát zažil například v roce 1960, kdy zasáhly přístav Agadir. Počty mrtvých se tehdy pohybovaly mezi dvanácti až patnácti tisíci.
