Německá armáda by mohla na zalepování rozpočtu využívat mimořádný fond. Byl na moderní zbraně
Německo po ruském útoku na Ukrajinu slibovalo, že výrazně navýší výdaje na obranu. Teď ale od slibu couvá a své závazky v rámci NATO hodlá splnit jen díky triku, který opozice přirovnává k účetnímu podvodu.
Kancléř Olaf Scholz označil válku na Ukrajině za historický zlom a původně sliboval, že Německo kvůli tomu posílí svou obranu. Oficiálně se na tom nic nemění a armádu čeká modernizace. Minulý týden ale vláda rozhodla, že na obranu nemusí nutně dávat tolik, kolik původně slíbila NATO, tedy dvě procenta hrubého domácího produktu. V plánu to nemá ani v příštích letech.
Německo jedná o nákupu vrtulníků Chinook od amerického Boeingu. Zaplatí za ně 7,2 miliardy eur
Číst článek
Závazek ale bude dále plnit díky tomu, že ministerstvo obrany bude smět postupně čerpat peníze z mimořádného fondu. Do něj německý spolkový sněm jen pár týdnu po začátku války vyčlenil v přepočtu přes dva a půl bilionu korun. Ty se ale mají využít pouze k nákupu moderních zbraní. Armáda tedy může kromě klasického rozpočtu sahat i po těchto penězích, ale jen když k tomu bude mít dobrý důvod.
Současná vládní koalice ale chce tuto podmínku změnit a fond využívat i na další výdaje. Miliardy eur by se tak mohly čerpat i na zalepení děr v rozpočtu. Opoziční CDU to kritizuje a označuje za „kreativní účetnictví“.
Podle místopředsedy konzervativních poslanců Johanna Wadephula Německo poškozuje svůj obraz ve světě, protože spojencům nejdříve naznačovalo, že na něj může být spolehnutí, a najednou vše obrací a na obraně chce v podstatě šetřit. Fond navíc vznikl pouze kvůli slibu, že se využije na dokupování techniky.
Nová technika?
Německá armáda zatím podepsala smlouvy na nákup velkých transportních vrtulníků a obrněnců. K tomu si také objednává houfnice a tanky, kterými by nahradila stroje, které darovala Ukrajině. Němci také momentálně dolaďují objednávku izraelských protivzdušných systémů Arrow 3, kterými by teoreticky dokázali chránit i své sousedy. Armáda si také dokoupila loděnice, aby si uměla sama opravit lodě.
Stále ale existuje řada neznámých. Spolková vláda chce nakoupit americké letouny F-35, ale stále o tom vyjednává. Předběžně by stroje mohli dostat za tři roky. Německé ozbrojené síly chtějí mít do konce roku předběžně dojednanou většinu obchodů. V prosinci chce mít plány na to, jak utratí 60 miliard eur, což jsou asi dvě třetiny mimořádného fondu. Příští rok chce rozhodnout o zbývajících 40 miliardách.
Vrtulníky i letadla F-35 a Eurofighter. Německá armáda dostala díky změně ústavy velký zbrojní fond
Číst článek
Otázka je, jestli vláda nevezme armádě manévrovací prostor, pokud se využití fondu rozšíří a peníze se začnou odčerpávat na provozní náklady. Podle nového návrhu rozpočtu by se totiž fond mohl využívat i na výdaje spojené s vývojem, zásobami munice, infrastrukturou a logistikou.
Pod těmito okruhy se dá leccos schovat. Wadephul to ilustruje na příkladu infrastruktury. Armáda by totiž nově z fondu mohla dotovat třeba výstavbu nových kasáren včetně vybavení. Peníze, které byly původně vyhrazené na tanky a další špičkovou vojenskou techniku, by se najednou mohly vydávat za psací stoly nebo lampičky.
Podle Wadephula má armáda právo nastavovat priority a vybírat si, do čeho chce investovat. Mimořádná fond ale vznikl z výjimečných okolností a nikdy by nevznikl, kdyby ho předem neschválila opozice.
Na vyčlenění 100 miliard eur se musela upravit spolková ústava a poslanci CDU balíček posvětili pouze pod podmínkou, že se peníze skutečně využijí na moderní techniku nebo věci, které armádě zoufale chyběli. Konzervativci teď vládu nabádají, aby se držela slibu a díry v rozpočtu zalepovala klasickou cestou.
