Němci mají pocit, že lépe už bylo. Spolková vláda působí dojmem, že neví, co dál, míní politoložka
Rušení daňového zvýhodnění nafty pro farmáře vyvolalo v Německu nevídané protesty zemědělců, které navíc podporuje i značná část německé společnosti. „Jsou to lidé, kteří velmi těžce fyzicky pracují a starají se o venkovské komunity, mají tedy větší vliv na společnost, než by odpovídalo podílu na HDP a počtu lidí pracujících v zemědělství,“ podotýká vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK Zuzana Lizcová.
Zatímco protesty klimatických aktivistů, kteří se v minulých měsících přilepovali na silnice a blokovali je, měly minimální podporu veřejnosti, tak důvody zemědělců chápe podle průzkumů polovina Němců.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Zuzana Lizcová, odbornice na Německo z Institutu mezinárodních studií FSV UK
„Pokud by vláda dokázala vysvětlit, proč chce škrtat právě těmto lidem, kteří jsou vnímáni jako podstatná část společnosti starající se o její obživu, tak by to jistě bylo přijato lépe. Ale to vláda nedokázala,“ dodává.
Během protestů se objevily i některé excesy, farmáři například znemožnili vicekancléři Robertu Habeckovi, aby vystoupil z trajektu, a objevily se i plakáty se šibenicemi se symboly „semaforové“ vládní koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených.
„Organizátoři protestů velmi ostře říkají, že nechtějí, aby tento protest zneužili radikálové. Ale na druhé straně vidíme stoupající preference pravicově populistické AfD, v Německu je tento protestní segment na vzestupu,“ uvádí Lizcová.
Růst se zadrhl
Německá vláda musela sáhnout k úsporám poté, co se koncem loňského roku dostala do finančních potíží kvůli rozhodnutí ústavního soudu, který rozhodl, že proti pravidlům rozpočtu vynaložila peníze určené na řešení dopadů koronavirové pandemie.
„Německá ekonomika dlouho šlapala a k úsporám se sahat nemuselo. Růst byl ale založený na dovozu levných surovin z Ruska a intenzivním obchodu s Čínou, což dnes z bezpečnostního hlediska není možné. A je třeba hledat nový model pro německou ekonomiku, ale vláda působí dojmem, že tápe a neví, co s novými výzvami,“ vysvětluje Lizcová.
64 hodin stávky. V Německu skončí protest strojvedoucích Deutsche Bahn
Číst článek
Německo prý zůstává bohatou a relativně fungující zemí, ve společnosti se ale šíří pocit, že lépe už bylo. Problémy se týkají třeba železnice, školství nebo trhu s bydlením. Z nízké popularity vlády příliš neprofitují opoziční křesťanští demokraté, kteří předtím vládli 16 let a jsou vnímáni spíš jako součást problému než jeho řešení.
Naopak AfD nahrává to, že jí stačí se jen vymezovat vůči politickému mainstreamu a nemusí nabízet své recepty. „Momentálně těží z nálad, které volají po rychlém ukončení války na Ukrajině a smíru s Ruskem nebo chtějí návrat jaderné energetiky. Nalézají nová témata a začínají být pro voliče zajímavější,“ konstatuje.
„Začínají se objevovat demonstrace na podporu německé demokracie, které projevují znepokojení nad popularitou AfD a protestních nálad. Německo je robustní demokracie, poučená ze své neblahé historie, instituce mají v evropském srovnání vysokou důvěru občanů. Je spíš na politicích, aby přesvědčili občany, že vědí, co dělají,“ uzavírá politoložka.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
