‚Transparentnost, ne utlačování.‘ Zahraniční vlivy v Unii má nasvítit balíček na ochranu demokracie
Kdo pracuje pro cizí stát a za kolik se vliv dostává do Evropské unie. Na to se zaměřuje balíček na ochranu demokracie, který má pod taktovkou místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO). Původním záměrem bylo zveřejnění návrhu během května, pak první červnový týden a nyní se odkládá na neurčito. „Posílíme analýzu, ze které návrh vychází, a povýšíme ji tím na úplné posouzení dopadů,“ vysvětlovala eurokomisařka pro iROZHLAS.cz důvod odkladu.
Jedná se o jeden ze zásadních balíčků legislativy, který se předsevzala Evropská komise dokončit v aktuálním složení. Cílem má být ochrana Unie proti vnějším státním vlivům. Zaměří se zejména na finanční toky, které na evropský trh směřují ze třetích zemí.
Od balíčku si slibuje harmonizaci poměrů v členských státech. Věří, že žádný nepůjde pod kritéria, která určí směrnice, nebude se ale ani dít její překračování.
Jourová k balíčku na ochranu demokracie: Chceme mít celoevropský přehled, kdo je kým ovlivňován
Číst článek
„Je tam zabudován princip, že to je tzv. plná harmonizace. A je tam naprosto zřetelně uvedeno, že státy nesmí jít za rámec požadavků, které klade směrnice na ty instituce, kterých se to bude týkat – jasný zákaz,“ zdůraznila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v podcastu Bruselské chlebíčky.
Balíček Komise se zaměřuje na tři hlavní otázky: zabránění vlivu zahraničních aktérů na demokratické procesy a instituce, zachování integrity voleb a umožnění zapojení občanů a občanské společnosti.
Původně mělo dojít ke zveřejnění návrhu během května, poté se termín posunul na začátek června, nyní se odsouvá na neurčito. „Společně s paní předsedkyní Komise (Ursulou von der Leyenovou) jsme se rozhodly, že věnujeme ještě víc času širším konzultacím a shromáždíme další informace,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Jourová.
„Posílíme analýzu, ze které návrh vychází, a povýšíme ji tím na úplné posouzení dopadů,“ vysvětlovala důvody odkladu. „Je to důležitý právní předpis, a proto chci mít jistotu, že bude vyvážený, smysluplný a účinný,“ komentovala.
Důraz na demokracii
Odklad prý neovlivní zveřejnění, ke kterému dojde. Prosazení návrhu, který se bude zabývat vnějšími vlivy a bojem s korupcí, přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie minulý rok v září.
Corruption is like cancer.
If left to run rampant, it will suffocate our democratic society and destroy its institutions.
Today, we take decisive action to tackle it in the EU and worldwide, delivering on the commitment made by President @Ursula von der Leyen in the last #SOTEU.
13:17 – 03. 05. 2023
Avizovala zpřísnění norem, které se týkají porušení zákona, jako třeba nezákonného obohacování, obchodování s vlivem a zneužití pravomocí. Projev von der Leyenové byl rázný, s důrazem na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně v oblasti stavu demokracie na evropském kontinentu.
„Společně s členskými státy vypracujeme soubor opatření, která zohlední specifickou povahu našich vztahů s dodavateli – od nespolehlivých dodavatelů, jako je Rusko, až po spolehlivé přátele,“ pronesla šéfka Komise.
‚Rizikovější země‘
Na rozdíl od von der Leyenové, komisařka pro hodnoty a transparentnost nyní v podcastu Bruselské chlebíčky nejmenovala konkrétní země, na které legislativní návrh míří. Chce tak předejít „kádrování“, seznam zemí je z pohledu Jourové neutrální.
Katargate
- Evropský parlament v prosinci minulého roku zasáhla největší korupční kauza od začátku jeho fungování.
- Vysoce postavení činitelé byli belgickou policií chyceni s balíky peněz a obviněni z přijímání úplatků od třetích zemí jako Katar nebo Monako. Mezi nejvýraznějšími osobnostmi je Řekyně Eva Kailiová, dříve členka frakce Socialistů a demokratů (S&D) a místopředsedkyně Evropského parlamentu, která byla následně zbavena všech funkcí.
- Pro aféru se vžil název Katargate a odstartovala debatu o potřebných opatřeních proti korupci uvnitř unijních institucí.
- Jedno z prvních následných opatření přijalo předsednictvo parlamentu v polovině dubna. Každý europoslanec dostane po skončení svého mandátu šest měsíců, aby se rozhodl, jak chce dál v unijních institucích působit. Během té doby se nebude moci zapojovat do lobbistických ani reprezentačních aktivit Evropského parlamentu. Psali jsme o tom ZDE.
- Ke skandálu, který rozhýbal kuloáry v Evropském parlamentu, vyšlo na serveru iROZHLAS.cz hned několik textů: otázky a odpovědi ke Katargatu, reakce českých europoslanců, rozhovor se spolupředsedou protikorupční skupiny europarlamentu Danielem Freundem, analýza problematiky proplácení zahraničních cest.
„Dopředu neříkáme: Ty jsi špatný, musíš se registrovat, a ty jsi dobrý, nemáš povinnost,“ řekla. Nicméně dodala, že za tzv. rizikovější země rozhodně považuje Rusko, Čínu, Írán nebo třeba Katar.
Právě s Katarem je spojený název největší korupční kauzy, která na konci roku zasáhla jednu z unijních institucí – Evropský parlament. V aféře Katargate poslanci čelí obvinění z přijímání úplatků od třetích zemí, mezi nimiž je Katar nebo Maroko.
Průběhu korupční kauzy jsme se na serveru iROZHLAS.cz věnovali detailně v sérii článků. Nedávno jsme také informovali o tom, že Evropský parlament přijal první z opatření, která by měla podobnému chování do budoucna zabránit.
Firmy, školy, lobbisté
Návrh, kterému se intenzivně věnuje tým eurokomisařky Jourové, má za cíl objasnit financování, které pochází ze zemí mimo EU. Ti, kteří peněžní dary přijímají, je budou muset uvádět. „Povinnost připadne těm, kteří fungují na evropském trhu a získávají zakázky, kontrakty na různé typy služeb od cizích států, a to přímo od států nebo státních organizací, nikoliv od kohokoliv ze zahraničí,“ vysvětlovala Jourová v Bruselských chlebíčcích.
Balíček na ochranu demokracie se má dotknout neziskových organizací, právních firem i škol nebo lobbistických agentur. Cílem má být informovat, kdo pracuje na čem pro cizí státy.
„Nechceme nikoho stigmatizovat, nechceme nikomu dávat nálepku, ale chceme, aby veřejnost věděla, kdo pracuje na jakých zakázkách a třeba jaký lobbing k nám probíhá v Evropě,“ popsala místopředsedkyně Komise.
Uplatňování vlivu třetích zemí v EU není nic abstraktního, jak upozornila pro Politico poradkyně Jourové a zároveň analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková. Jakožto odbornice se s ním setkávala dlouhodobě. Nejedná se přitom pouze o ovlivňování politiků, do sfér vlivu se dostávají i instituce, často třeba univerzity.
Čínský vliv na českých univerzitách? Školy spolupráci s ambasádou odmítají, ČVUT dělá kontrolu
Číst článek
Nedotýká se to ale jen jich. Karásková jmenovala českou kauzu kolem Radia Hey, konkrétně jeho pořadu Barevný svět. V něm rádio nekriticky předkládalo informace třeba o pozitivních účincích čínské medicíny.
„Můžete argumentovat, že to není žádný problém, vždyť komerční rádio může vysílat, cokoliv chce, dokud tím neporušuje legislativu nebo to nezahrnuje nenávistné projevy. Ale problém byl, že po tři a půl roku nikdo nepřiznal přímé napojení na Čínské mezinárodní rádio, což je státní vysílací stanice Čínské lidové republiky. Čímž uvedli veřejnost v omyl, že jsou tyto každodenní programy produkovány oním komerčním rádiem,“ objasňovala Karásková.
U lobbingu je pak problematická neprůhledná struktura, kdy se často velice zřejmé zájmy maskují za jiné organizace. Tomu by měl zabránit právě zákon na ochranu demokracie, měl by učinit celý systém průzračnější.
Celoevropský přehled
Cílem balíčku na ochranu demokracie by měl být podle Jourové rejstřík, ze kterého by vyplývalo, jaké subjekty jsou financované od státních orgánů ze zahraničí. Vznikne tím celoevropský přehled, tedy systém, ve kterém se budou sčítat kontrakty.
Sankce na čínské firmy? Varování EU, na které Peking zareaguje neadekvátně, míní expertka
Číst článek
Návrh ale nebude tyto finance zakazovat ani postihovat. „Dáváme tam jedinou sankci za neregistraci, respektive neuvedení pravdivých údajů,“ poodkryla eurokomisařka. Dodala, že v takovém případě bude následovat administrativní sankce finančního rázu.
Zbytek má být na jednotlivých členských státech. „Potom mohou reagovat státní orgány, třeba bezpečnostní orgány na některá zvýšená rizika, pokud budou na území toho státu fungovat peníze z třetích zemí, které nemají dobré úmysly,“ přibližovala Jourová.
Nelibost neziskovek
Unijní balíček na ochranu demokracie se ještě před zveřejněním návrhu jeho skutečného znění setkává s řadou nálepek. Přirovnává se třeba k ruskému zákonu o zahraničních agentech.
To ale odmítla Jourová. Rozdíl je podle ní v tom, že návrh, na kterém pracuje, je směrnicí, která nespadá do oblasti trestního práva. „Nejsou tam sankce, není to žádné označování někoho za zahraničního agenta, není to žádná nátlaková záležitost, která by někoho nutila, aby přestal s byznysem,“ řekla.
We are strong, but we need to be stronger to address old and new threats to #EUDemocracy.
— Věra Jourová (@VeraJourova) June 1, 2023
Whatever we do in the efficient fight against foreign interference, we do in the European way.
I invite everybody to contribute: politicians, civil society, independent media & citizens. pic.twitter.com/DbcdWt3xCe
Komisní návrh se ale nelíbí řadě neziskových organizací, podle nich totiž nepředkládá více transparentnosti, nýbrž omezuje jejich prostor a hrozí „umlčení kritických hlasů“. Vymezily se proti tomu v dopise zaslaném na začátku května, který adresovaly předsedkyni von der Leyenové. Podpis podle Euractivu připojilo 200 organizací.
Jedním z kritiků legislativního návrhu je Transparency International. Jak vysvětloval Nicholas Aiossa, zástupce ředitele a šéf oddělení politiky a advokacie bruselské pobočky, vnímá návrh jako zákon o zahraničních vlivech, což nepovažuje za nejšťastnější.
„Zdá se to být zákonem o zahraničních agentech, o jejich rozsahu v EU nemáme přehled, protože jediná země, která takový zákon přijala, bylo Maďarsko a Unie ho kvůli tomu hnala před soud,“ připomněl Aiossa.
Dle jeho slov by Transparency International raději uvítala otevřený registr lobbistů, kteří se podílejí na utváření politiky v unijních institucích. Jenže k tomu zatím nedochází. „Pokud chcete rozkrýt ruský nebo čínský vliv, jednoduchý krok by byl podívat se na politické financování. Jenže během volebního roku potřebujete být vidět, že něco děláte,“ kritizoval Aiossa.
Jourová výtky neziskových organizací registruje a prý s nimi intenzivně komunikuje. „Snažila jsem se vysvětlit, kde bude podstata toho zákona. Co to bude a co to nebude,“ řekla. Předpokládá ale, že během legislativního procesu si ještě budou muset vyjasňovat své pozice.
