Pěstitelé kávy v Africe se bojí nového zákona o odlesňování. Aktivisté ho chválí
Evropská unie si dala za cíl zakázat produkty pocházející z odlesněných oblastí. Podle kritiků by ale nové nařízení mohlo postihnout drobné pěstitele kávy v Africe, píše server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Mnoho drobných afrických pěstitelů, kteří prodávají svou kávu převážně na evropských trzích, se dostalo do situace, kdy je ohrožen jejich hlavní zdroj příjmů. Evropská unie loni zavedla závazná pravidla pro společnosti obchodující s komoditami, jako je káva, palmový olej a kakao, připomíná Deutsche Welle.
Cílem těchto regulí je zajistit, aby produkty dovážené do Evropy nepocházely z odlesněné půdy, z půdy násilně získané od místních a domorodých komunit nebo z plantáží, kde dochází k porušování pracovních nebo lidských práv. Aby se obchodníci vyhnuli vysokým pokutám, musí do konce letošního roku prokázat, že nová unijní pravidla dodržují.
„Letos nemáme mnoho kupců,“ říká Tsegaye Anebo, generální ředitel etiopského družstva pěstitelů kávy Sidama. Pěstitelé obvykle dostávají objednávky na zrna, která se mají prodávat v supermarketech a obchodech o několik měsíců později.
Jenže nevyjasněné důsledky nových unijních předpisů prý vyvolaly na trhu pocit nejistoty. Tento názor sdílí i několik dalších afrických obchodníků. Zástupci družstva pěstitelů kávy Oromia mají obavy, že se evropské firmy začnou jejich produktům vyhýbat.
Káva a odlesňování
Unijní nařízení proti odlesňování, známé pod zkratkou jako EUDR, si vysloužilo pochvalu ekologických organizací, včetně Greenpeace. Má zajistit, že zboží v nákupních košících Evropanů nepochází z odlesněných oblastí. Kritici ale namítají, že nový zákon může penalizovat drobné pěstitele kávy po celém světě, zejména pak v Africe, a způsobit tak nedostatek kávy v Evropě.
Podle Barometru kávy 2023, což je pololetní zpráva nevládních organizací Solidaridad Network a Conservation International, která hodnotí stav udržitelnosti tohoto odvětví, produkce kávy významně přispívá k odlesňování.
Kávovou sedlinu lze znovu využít ve stavebnictví. Beton s upraveným lógrem je až o 30 procent pevnější
Číst článek
Zpráva uvádí, že ročně zaniká přibližně 130 tisíc hektarů lesů v důsledku mýcení půdy pro účely pěstování. Rostoucí poptávka po oblíbeném nápoji způsobila, že tento trend přetrvává už dvě desetiletí.
Mnoho kávových plantáží se také nachází v oblastech, které se potýkají s problémy, jako je vykořisťování pracovníků, korupce, pašování a zábory půdy. Aby se zabránilo negativnímu dopadu těchto problémů na komodity obchodované v Evropě, zákon proti odlesňování usiluje o to, aby bylo možné přesněji identifikovat původ výrobků.
Podle Marie Naranjové, výzkumné pracovnice v oblasti zelené ekonomiky a využívání půdy na nizozemské univerzitě Wageningen, ale nový zákon opomíjí výrobní aspekt, takže je obtížné určit dopad nebo přínosy pro zemědělce. Naranjová vysvětluje, že zákon přistupuje ke všem odvětvím, regionům a produktům stejně, přestože se liší v tom, jak přispívají k odlesňování.
Nedostatek infrastruktury
„Je třeba provést odhad míry připravenosti na plnění nové unijní legislativy na úrovni jednotlivých zemí, a zejména toho, jak by se to dotklo rodin drobných pěstitelů kávy,“ cituje výzkumnici Deutsche Welle.
Vídeňskou kávu zřejmě vymyslel ukrajinský kozák. Lvovská pražírna s ní dodnes experimentuje
Číst článek
Podle údajů Světové banky produkuje jen v Etiopii většinu kávy zhruba dva a čtvrt milionu pěstitelských rodin, které získávají značnou část svých příjmů z vývozu. Nedostatek infrastruktury a podpory jim ale brání v tom, aby prokázaly dodržování předpisů a přizpůsobily se novým regulacím.
„Geolokační údaje našich zemědělců jsme už začali předávat, ale na dokončení budeme potřebovat pravděpodobně více času než do prosince,“ říká Tsegaye Anebo. Dodává, že mnoho dalších pěstitelů nemá možnost nebo prostředky k předložení požadovaných dat.
„Mnozí z těch, kteří prodávají svou úrodu zprostředkovatelům, možná ani nevědí, kde začít,“ vysvětluje Anebo ve vyjádření pro Deutsche Welle.
