Poláci demonstrují za změnu zákona o znásilnění. To zažije až třicet tisíc obětí ročně, nahlásí ho ale zlomek
Polští právníci a bojovníci za lidská práva znovu debatují o potřebě změny definice znásilnění. Diskusi v zemi vyvolal případ pětadvacetileté ženy, kterou na konci února v centru Varšavy sexuálně napadl muž. Žena zemřela o několik dní později v nemocnici. Podle organizace pomáhající obětem sexuálních zločinů v zemi zažije znásilnění asi 30 tisíc lidí. Nahlásí ho ovšem pouze zlomek z nich.
Liza byla mladá žena původem z Běloruska, která do Polska odešla kvůli tvrdému běloruskému režimu. 25. února ji v ulici Horova napadl dvacetiletý Dorian S., obyvatel varšavského Mokotowa.
Pachateli ji brutálně znásilnil, ohrožoval ji nožem a pokusil se ji uškrtit. Po několika hodinách ji nahou a v bezvědomí našel domovník, který zavolal policii a záchrannou službu. Liza potom po šesti dnech v nemocnici zemřela. Pachatel je ve vazbě a za vraždu mu hrozí až 30 let.
Stříž nepodá dovolání v případu muže, který znásilnil nevlastní dceru. Neumožňuje mu to zákon
Číst článek
Případ je hodně komentovaný kvůli tomu, že se stal v centru Varšavy, kousek od Paláce kultury a vědy. Vyvolal diskuzi o tom, jestli je Varšava pro ženy bezpečná. Další důvod je, že se přihlásilo hodně svědků zločinu, ale nikdo Lize nepomohl. Mluví se i o tom, že lidé chodili kolem, zatímco jí pachatel mučil v bráně domu.
Dále se hovoří o sexuálním násilí a jeho současném posuzování. Právnička Danuta Wawrovská, specialistka na rodinné a trestní právo, tvrdí, že situace v Polsku je dnes taková, že kdyby Liza přežila, pachatel by možná nebyl vůbec souzený za znásilnění, protože podle svědků žena nekřičela. Navíc Dorian S. nebyl ještě v minulosti souzený, má čistý trestní rejstřík.
Současná definice znásilnění v polském zákoně je skoro sto let stará a je založená na aktu, proti kterému se oběť aktivně brání buď použitím síly, nebo třeba křikem.
Jak ale odborníci říkají a mluví o tom třeba i právě právnička Wawrovská, která je spoluautorkou novely trestního zákona týkající se sexuálního násilí, tak běžnou reakcí je zamrznutí, tedy že oběť ztuhne, nekřičí a není schopná se pohnout. To je důvod, proč pachatelé sexuálního násilí často odchází od soudu bez trestu.
Říkal, že to bude naše tajemství, že takhle vypadá láska. Přála jsem si vyrůstat v dětském domově
Číst článek
To je i případ nezletilých znásilněných vlastními příbuznými. V Polsku znásilnění obecně nahlašuje velmi málo obětí. V roce 2019 je v policejních statistikách pouze 710 případů, v roce 2021 to bylo 582 případů.
Podle organizace pomáhající obětem sexuálního násilí Modrá čára ale dojde v Polsku ke 30 tisícům znásilnění ročně. Oběťmi jsou hlavně ženy a dívky, ale mohou jimi být i muži.
Do polského Sejmu už v únoru dorazila novela trestního zákona opravující definici znásilnění. Teď je v legislativní kanceláři Sejmu a v analytické kanceláři. Zákon by znásilnění posuzoval podle nedostatku souhlasu. Pachatel by musel dokázat, že měl souhlas. Pokud ne, bylo by to právě trestný čin znásilnění.
Zároveň by se měnila spodní sazba v případě odsouzení. Teď za znásilnění, které je v současnosti považované za přestupek, může pachatel jít do vězení na dva roky až dvanáct let. Většinou ale odchází právě jenom s podmínečným trestem nebo s žádným trestem. Nově by to byl trestný čin se sazbou tři až dvanáct let.
