Politolog: 12 procent Slováků je otevřeně proruských. Slovensko neví, jestli chce na Západ, nebo Východ
Novým slovenským prezidentem se o víkendu stal Peter Pellegrini, který nad svým protikandidátem zvítězil o šest procentních bodů. „Volební účast byla nezvykle vysoká,“ vysvětluje jeden z důvodů nečekaně velkého rozdílu mezi kandidáty politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Sobotní volební účast přesáhla 60 procent. „Nezní to jako vysoké číslo, ale na slovenské poměry je to hodně,“ hodnotí politolog Kopeček. To podle něj ukazuje, že vládní koalici, kterou Peter Pellegrini de facto ve volbách reprezentoval, se podařilo mobilizovat své voliče z nedávných parlamentních voleb.
„Díky tomu se účast přiblížila tomu, co bývá na Slovensku běžné právě u parlamentních voleb,“ srovnává.
Vyrovnanost šancí, kterou před druhým kolem predikovaly předvolební průzkumy, zvedla podle Kopečka ze židlí voliče vládních stran a přivedla je k urnám.
„To se promítlo do vysoké volební účasti a možná i do velkého emočního rozměru voleb,“ říká. Na rozdíl od minulých prezidentských voleb na Slovensku, kde se favorit nebo favoritka vcelku jasně rýsovali, to v tomto případě vypadalo vyrovnaně.
Důležitou roli ve výsledku sehráli voliči a voličky Štefana Harabina, otevřeně proruského kandidáta, který v prvním kole získal 12 procent hlasů.
„Průzkumy před prvním kolem ukazovaly, že většina lidí, která byla odhodlaná ho volit, byli voliči vládního Směru, respektive Slovenské národní strany. Harabin si tak voličstvo vládních stran do určité míry vypůjčil. A teď se zjevně většina z nich přelila k Peteru Pellegrinimu, byť to z jejich hlediska nebyl ideální kandidát. Klíčovou roli tady ale sehrála linka vláda versus opozice,“ usuzuje Kopeček.
„Část Slováků si není jistá, jestli chce patřit na Východ, nebo na Západ. Mají představu, že jsme někde mezi“
Vláda Roberta Fica rozběhla řadu kontroverzních kroků. „Ať je to zkracování trestních sazeb za některé činy, které jsou zjevně spojeny s érou, kdy byl Robert Fico premiérem, rušení veřejnoprávních médií nebo personální čistky ve státních institucích,“ vyjmenovává politolog.
Výsledek prezidentských voleb tak podle něj můžeme považovat za určité potvrzení těchto kroků.
„Současně je to také ukázka toho, jak Slováci přemýšlejí nad zahraničně politickou orientací Slovenska,“ míní Kopeček.
12 procent proruských Slováků
Podle některých starších průzkumů si značná část Slováků nebyla jistá, zda chce směřovat na Západ, nebo na Východ.
„Byla tam i nezanedbatelná skupina lidí, kteří viděli Slovensko v ruské sféře vlivu. To z českého hlediska může působit zvláštně, protože v českém prostředí jsou podobné názory výjimečné,“ míní politolog.
Podle něj se tak výsledek prezidentských voleb dá číst i tak, že pro značnou část Slováků byla Pellegriniho rétorika směřování na Východ nejen přijatelná, ale vlastně přirozená.
Pellegrini si udrží důstojnou pozici, jen když se vymezí proti Robertu Ficovi, míní politolog Abrahám
Číst článek
„12 procent lidí, kteří jsou pro otevřeně proruskou orientaci, je hodně velké číslo. V českých poměrech si ho nedovedu představit. To je podle mě docela výmluvný signál. Značná část Slováků si není jistá, jestli chce patřit na Východ, nebo na Západ. Mají představu, že jsme někde mezi. Když použiju sousloví, které se používalo po druhé světové válce: mostem mezi Východem a Západem,“ komentuje.
„Tehdy to ale skončilo tak, že se Československo stalo součástí sovětského východního bloku. Já vím, že to působí možná trochu zarážejícím dojmem. Ale bez toho se dá velmi špatně vysvětlit, proč vlastně rétorika, která strašila tím, že Slovensko bude zatažené do války proti Rusku, pokud Slováci nezvolí Petera Pellegriniho, fungovala,“ uzavírá Kopeček.
Záznam rozhovoru pro Jak to vidí... si poslechněte v audiu v horní části článku.
